Bild / Spiegel: Deportace migrantů z Německa se nedaří. A miliony nových stále tečou

Katastrofa. Tímto slovem lze prý popsat snahu Němců vracet neúspěšné žadatele o azyl do afrických zemí. Ti totiž dělají všechno pro to, aby nepřijali byť jen jednoho jediného navrátilce. Na druhé straně, na domácí scéně Němci přitvrzují. První žadatelé o azyl se musí vyrovnat s novou povinností pracovat. Chceš tu získat azyl, tak pracuj. Co tomu říkají sami žadatelé? Podívejte se sami.„Deportační katastrofa.

Africké země nepřijímají uprchlíky zpět. Ale miliony na rozvojovou pomoc stále tečou…,“ napsal server nejčtenějšího německého deníku Bild s tím, že navrátilce odmítají přijmout Benin a Guinea-Bissau, ale i Mali. „Dokonce i federální policejní delegace, které tam cestovaly dvakrát, se vrátily bez dokladů pro vybrané migranty vhodné pro odepření azylu. V jednoduché řeči to znamená: Německo se prozatím nebude moci zbavit těch, kteří musí tyto země opustit. I když jsou to zločinci,“ napsal k tématu server.Bild tady naráží na fakt, že do Mali přijela německá delegace, která žádala, aby úřady v Mali vydaly dooklady skupině migrantů, která se následně měla vrátit domů. Jenže v Mali Němcům sdělili, že nikomu doklady nevystaví a delegaci poslali obratem domů.

Přitom Benin prý obdržel od Německa jen v roce 2023 pomoc ve výši 90 milionů eur. Burkina-Faso dostala přes 71 milionů eur pomoci.

Krachem deportační politiky Německo prochází v době, kdy první žadatelé o azyl dostávají uloženou povinnost pracovat za 80 centů na hodinu. Alespoň 4 hodiny denně. Budou uklízet ulice, stříhat živé ploty, v zimě odklízet sníh. Tak praví německý zákon, se kterým po čase začínají pracovat první němečtí úředníci.

A co na to říkají samotní uprchlíci?

„Jsem v Německu pět měsíců. Myslím, že každý, kdo sem přijde, musí pracovat. Taky si myslím, že těch 80 centů je v pořádku. Jsem jen rád, že mohu pro své ubytování něco udělat, například zajistit, aby bylo čisté. A tak si můžu přivydělávat během jazykového kurzu. Na jazykový kurz musím chodit každý den od 9 do 12 hodin, celkem 200 hodin do testu z němčiny B1. Poté se mohu začít učit automechanikem. Ale za skutečnou práci bych měl dostat víc peněz,“ prozradil Muslim Buraev (20) z Čečenska, který žije v okrese Saale-Orlau.

Tamim Safdavi (19) z Afghánistánu to podle serveru deníku Bild vidí podobně.

„Jsem v Německu 18 měsíců a ještě nemám skutečnou práci. Už jsem žádal o práci v blízkém hotelu, ale nic pro mě neměli. Taky se chci pořádně naučit německy. Proto na pár hodin vypomáhám s ubytováním a na konci měsíce dostanu kolem 60 eur v hotovosti. To je pro mě hodně peněz. To je dobré. Hodinová mzda pro mě není tak důležitá,“ řekl.

Asmail Meshil (35), učitel z Afghánistánu, listu sdělil, že by za 80 centů na hodinu nepracoval.

„V Německu jsem jen pár týdnů. Jsem učitel a také jsem pracoval jako novinář. Mluvím paštštinou (jeden z úředních jazyků v Afghánistánu) a indicky, ne anglicky, ne německy. V současné době komunikuji s Němci pomocí překladatelského programu Google. Nepracoval bych ani za 80 centů. Myslím, že je to těžké. Studoval jsem, nechtěl bych to dělat. Jsem válečný uprchlík. Tady v Německu vedeme dobrý a jednoduchý život,“ řekl.

Teď se navíc může stát, že část dávek pomoci budou uprchlíci dostávat na speciální platební kartu, nebo dokonce v materiální formě. Koalice sociálních demokratů a liberálů z FDP o tom jednala měsíce, ale Zelení se podle serveru magazínu Der Spiegel dlouho stavěli proti. Ale nakonec ustoupili.

„Dosud zákon stanovil, že potřeby žadatelů o azyl mimo přijímací střediska mají být uspokojovány především prostřednictvím peněžitých dávek. Neméně důležitou možností by v budoucnu měly být věcné dávky nebo platební karty. Podle zprávy by platební karty měly být vydány všem dospělým. Spolkové země by měly nezávisle regulovat, zda lze z karty vybrat hotovost, a pokud ano, v jaké výši,“ napsal server německého magazínu.

ZDROJ: Bild / Spiegel / PL