Ať žije válka! Čeští zbrojaři jedou na plné obrátky. Až tak, že fabriky dodávající na Ukrajinu trápí nedostatek lidí

Nepřízeň českých bank, nedostatek střelného prachu a málo lidí. To jsou tři problémy, které brzdí tempo výroby českých zbrojařů v době obrovské globální poptávky po zbraních i munici. Na dělostřeleckou munici nebo houfnice a raketomety z Česka přitom spoléhá i ukrajinská armáda.

Zbrojaři proto musí hledat kvalifikované dělníky, kde se dá. Aby obsadily stovky volných pozic, některé firmy teď lákají zájemce o práci i na různé benefity, jako je více dovolené nebo příspěvky na dojíždění, bydlení nebo stravování.

Největší poptávka je teď po technických profesích a řemeslnících, jako jsou elektromechanici, seřizovači či opraváři a další. Několik stovek volných pozic má teď například holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, do nějž spadá i kopřivnická automobilka Tatra se svou obrannou divizí Defence Vehicle vyrábějící vojenská vozidla a také šternberská Excalibur Army, která se zabývá výrobou a modernizací obrněné techniky.

„CSG v současnosti nabízí ve svých firmách okolo 400 dělnických pozic a 150 technickohospodářských pozic,“ řekl deníku Echo24 mluvčí Strnadovy obranně průmyslové skupiny Andrej Čírtek. „Ve šternberské Excalibur Army sháníme necelou stovku nových zaměstnanců do výroby i dalších úseků,“ dodal.

Nové tanky Leopard z Česka

Excalibur Army by se měla podle posledních informací redakce podílet v budoucnu také na výrobě nejnovější verze německých tanků Leopard 2A8, s níž se má začít v roce 2026. Nejméně 77 tanků plánuje pro českou armádu objednat na konci letošního roku také ministerstvo obrany. Podle vyjádření společnosti ale nárůst počtu volných pozic zatím počítá jen s prací na současných projektech a v případě dalšího rozšíření výroby bude potřebovat ještě více lidí.

„Tento nárůst zatím nemá souvislost s projektem tanků Leopard. V souvislosti s ním by určitě vznikla potřeba dalšího významného personálního posílení firmy,“ uvedl Čírtek. Jednání o zapojení do výroby německých tanků podle něj stále probíhají. Mimo to vlastní holding CSG prostřednictvím MSM Group na Slovensku také závody na výrobu nyní tolik nedostatkové dělostřelecké munice, kde staví nové výrobní haly.

Nedá se navíc čekat, že hlad po munici s válkou na Ukrajině skončí. Odhaduje se, že doplnění západních zásob dělostřelecké munice může současným tempem trvat 10 až 15 let.

V Česku se výrobou dělostřeleckých granátů zabývá pouze jedna firma, a to poličská STV Group, za níž stojí zbrojař Martin Drda. Ta je jako jedna z mála muniček v regionu schopna vyrábět nejen munici ráže 155 mm, ale také munici pro hlavně sovětské provenience, tedy 152 mm. STV momentálně poptává několik desítek dělníků na pozice jako seřizovač, elektrotechnik nebo mistr ve výrobě či lakýrník. Nové zaměstnance se snaží najít i za cenu toho, že budou do poličské muničky dojíždět větší dálku, na což jim firma bude přispívat.

„Aktuálně v souvislosti s navyšováním výroby a zaváděním nových technologií v celé skupině nabíráme zaměstnance jak v technických, tak dělnických profesích. Nyní máme především v dělnických profesích několik desítek volných pozic, hlavně výrobních dělníků, automechaniků, mechatroniků či v CNC/NC obrábění,“ řekl pro Echo24 Ondřej Kočí, manažer lidských zdrojů STV Group.

STV nabírá také na manažerské a kancelářské pozice, tam je ale důležitá znalost oboru, proto se je daří hůř obsazovat. „Trochu oříškem jsou pro nás technické pozice např. produktových manažerů či technologů, kdy je důležitá technická znalost v oboru, který se již mnoho let v ČR nevyučuje,“ uvedl Kočí.

STV se snaží jít naproti novým zaměstnancům i tím, že jim momentálně nabízí různé bonusy a zaměstnanecké výhody. „Díky stabilní perspektivě společnosti a atraktivním podmínkám, např. podpoře dojíždění či bydlení se nám daří pozice postupně obsazovat a výrobu tak stabilně navyšovat, abychom uspokojili požadavky našich zákazníků,“ dodal Kočí.

Začátek války na Ukrajině zvedl raketově zájem o zbraně a vojenský materiál, z čehož těží i český obranný průmysl, který si na nedostatek zákazníků nemůže stěžovat. Pouze komerční vývoz na Ukrajinu dosáhl jen v loňském roce podle odhadů prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka částky kolem 30 miliard korun.

AUTOR: JAKUB FUJÁČEK

ZDROJ