VIDEO: Jeffrey Sachs- Druhá světová válka nikdy oficiálně neskončila – na vině jsou USA

V novém rozhovoru se Jeffrey Sachs mimo jiné opět oprávněně obouvá do své rodné země a sděluje fakta, která mají ukazovat, že druhá světová válka ve skutečnosti nikdy neskončila.

Zabývá se i dalšími otázkami, ale právě vliv USA na světovou politiku po 2. světové válce (která podle něho nikdy neskončila) je hlavním tématem rozhovoru.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Jeffrey Sachs:

„Je velmi důležité pochopit, že druhá světová válka nebyla nikdy ukončena smlouvou, a myslím, že za to mohou Spojené státy.

Důvod, proč to nikdy nebylo ukončeno smlouvou, je ten, že Sovětský svaz řekl: „Německo zabilo 27 milionů našich lidí; chceme, aby Německo bylo odzbrojené a neutrální.“

Samozřejmě, že na konci války v roce 1945 bylo Německo rozděleno na okupační zóny.

Spojené státy okamžitě v létě 1945 dospěly k závěru, že příští válka bude se Sovětským svazem.

Místo dosažení mírové dohody o ukončení druhé světové války se Spojené státy spolu s britskou a francouzskou okupační zónou sloučily, založily Spolkovou republiku Německo a znovu vyzbrojily Německo.

Mimochodem: Spojené státy vrátily mnoho bývalých nacistů do vedoucích pozic v obranném průmyslu a o pár let později vstoupilo Německo do NATO.

To byla samozřejmě jak urážka, tak hrozba pro Sovětský svaz.

NATO nebylo nikdy vnímáno jako obranná aliance.

Sovětský svaz viděl NATO jako další frontu v pokračující západní válce proti němu.

Byly doby uvolnění, například s Nixonem, a doby napětí, ale nikdy nedošlo ke konci druhé světové války na základě smlouvy.

Když Michail Gorbačov řekl: „Chtěl jsem ukončit studenou válku“ – a buďte si jisti, že ukončil studenou válku – ukončil ji pokojně.

Toto je třeba mít na paměti: Nebylo to americké vítězství.

Michail Gorbačov řekl: „Chtěl jsem, aby spadly zdi.“ Reagan to samozřejmě chtěl udělat mírovou cestou s Gorbačovem, ale byla to Gorbačovova iniciativa.

Mnohé z toho jsem pozoroval zblízka ve střední a východní Evropě, když jsem sloužil jako ekonomický poradce zainteresovaných předsedů vlád.

Okamžitě vyvstala otázka sjednocení Německa.

V této souvislosti muselo dojít k dohodě mezi Západem a Sovětským svazem o právním ukončení okupace Německa.

Znovusjednocení Německa bylo právní událostí, která v podstatě znamenala konec druhé světové války – potřebovali souhlas Sovětského svazu.

Co řekly Spojené státy a Německo Sovětskému svazu, aby získaly tento souhlas? Nebylo to dvojznačné; nebylo to nejasné.

Řekly bez obalu: ‚Budeme mít znovusjednocení Německa a NATO nepostoupí ani o palec na východ.‘

To byla slova amerického ministra zahraničí Jamese Bakera přímo Michailu Gorbačovovi 9. února 1990.

Hans-Dietrich Genscher – na nahrávce, kterou si můžete poslechnout – řekl: „Když říkáme, že se to nepohne, nemyslíme tím jen v rámci Německa; myslíme kamkoli na východ.“

Je to tak jasné.

Amerika samozřejmě podvádí. Pochopte prosím toto: Amerika je velmoc. Je to podvádění. Snaží se dělat, co může. Využívá média a propagandu, aby se vyhnula klamu – to nepochybně dělají velké mocnosti.

O několik let později Spojené státy prohlásily: „To jsme nikdy neslíbili.“ Můžete si to snadno přečíst v dokumentech dostupných online v Národním bezpečnostním archivu na Univerzitě George Washingtona.

V roce 1994, za Billa Clintona, USA podváděly.

Přijaly plán: NATO se rozšíří na východ. A mimochodem, nejen 100 km nebo 300 km na východ, ale stále dál – až na Ukrajinu, až do Gruzie, pamatujte.

Chtěli jít ještě dál. Jsem si jistý, že nějaký blázen ve Spojených státech řekl: ‚Proč ne Kazachstán? Proč ne Uzbekistán? Proč ne Arménie?“

Jejich nápad v roce 1990 – jak je znám – byl: ,Vyhráli jsme!‘

Zejména v prosinci 1991, kdy skončil Sovětský svaz, to řekli američtí ‚stratégové‘ – pokud je tak lze nazvat. Je to určitý druh eufemismu, protože to nejsou dobří stratégové:

„Jsme sami. Jsme nejmocnější zemí v historii světa. Jsme mocnější než Římská říše. Jsme jediná supervelmoc na světě. Můžeme si dělat, co chceme.“

Takže to bylo myšlení a podvádění je součástí tohoto myšlení – arogance moci.

Zkrátka ano, Spojené státy se začaly rozšiřovat.

Zbigniew Brzezinski, jeden z těchto stratégů, velmi jasně vysvětlil, proč Rusko nemohlo odolat ve své knize Velká šachovnice z roku 1997.

V precizně podané kapitole položil otázku: Co se stane, když USA rozšíří NATO? Co když se rozšíří dále na východ Evropy, bude tlačit na Rusko a obklopí Rusko – co může Rusko udělat?

Brzezinski se zeptal, zda Rusko může odolat, nebo zda bude muset ustoupit, a dospěl k závěru, že Rusko nemá na výběr.

Došel například k závěru, že Rusko nikdy nevstoupí do aliance s Čínou. Dospěl také k závěru, že Rusko nikdy nevstoupí do aliance s Íránem.

Svět přirovnal k šachovnici.

Mimochodem: Svět není šachovnice; není to poker. Toto jsou skutečné životy osmi miliard lidí.

Američtí stratégové jsou vyškoleni v teorii her a už jen jejich jméno mluví za vše.

Zacházejí se světem jako s hrou, jako by to byl pokerový zápas.

A hádejte co? Využili k tomu životy jiných lidí.

S Putinem zvýšili sázky, když se rozhodli: „Navýšíme sázky.“

Ale na čí život u stolu sázeli? Na ukrajinský život. Hmm, to není dobrá show.“

ZDROJ: YouTube 168

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda