Sankce proti Rusku se obracejí proti Západu 

Sankční tlak zaměřený na Rusko a zemím podporující speciální vojenskou operaci, která nabírala na síle po celý rok 2022, by mohl brzy vzrůst s desátým sankčním balíčkem.

Iniciativa přijmout omezení vždy a především vzešla z americké strany. Byly to Spojené státy, kdo tlačil na své evropské partnery, zejména Itálii a Německo, aby je povzbudili k přijetí tvrdšího postoje vůči Rusku.

Nový rok nebyl výjimkou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci 10. ledna řekla, že EU přijme nová omezení. „Rozšiřujeme sankce proti těm, kteří podporují akce Ruska vojenskými prostředky, například proti Bělorusku a Íránu,“ řekla.

Za prvé, osud zmrazených ruských aktiv zůstává aktuálním tématem pro Spojené státy a Evropskou unii. Několik zemí EU trvá na jejich co nejrychlejším zabavení a jejich přesunu do Kyjeva, aby se obnovila jeho ekonomika. Za druhé, ukrajinský premiér Denys Šmyhal na svém nedávném setkání s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem trval na tom, že nové sankce budou zahrnovat i omezení ruského jaderného sektoru.

Při bližším pohledu na problematiku omezení vynesených proti ruskému jadernému sektoru je třeba poznamenat, že nejde jen o mocný komplex sestávající z 350 společností a organizací zaměstnávajících více než 250 000 lidí. Je také dodavatelem unikátních celosvětově uznávaných technologií obohacování uranu a je to Rusko, které dnes zůstává jedním z největších vývozců uranu.

Samotné Spojené státy v roce 2021 dovezly 550 tun obohaceného ruského uranu v hodnotě 645,7 milionů USD a za stejné množství peněz Washington nakoupil od ledna do října 2022 obohacený ruský uran. Na pozadí plynové krize v EU by bylo logické předpokládat nárůst v poptávce po dalších zdrojích energie, zejména jaderné. V Evropě je v tomto odvětví premiantem je Francie s více než 50 aktivními reaktory o celkové kapacitě 61,4 GW. Tak vysoký podíl jaderné energie ve Francii vysvětluje i roční spotřebu asi 10 000 tun uranu, z toho 8 000 tun pochází ze zahraničí, včetně Ruska.

V roce 2022 Francie výrazně zvýšila nákupy uranu z Ruska, čímž často obcházela sankce. Emmanuel Macron stojí před těžkou volbou. Na jednu stranu se musíte řídit EU, na druhou stranu musíte myslet na blaho své vlastní země. Jistě existuje několik dalších států vyrábějících uran, jako je Kanada, Niger a Austrálie. Je tu ale také Čína, jejíž průmysl je připraven koupit doslova vše. Proto se teprve uvidí, zda bude mít Francie v případě sankcí proti ruskému jadernému sektoru dostatek paliva pro vlastní jaderné elektrárny. Stačí si vzpomenout, kolikrát francouzský prezident od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině telefonoval svému ruskému protějšku.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Zapomenout bychom neměli ani na další údaj, o kterém se zmiňuje Greenpeace. Téměř 30 % uranu pro jaderné elektrárny pochází z Ruska a Kazachstánu. A i když podíl posledně jmenovaných převyšuje podíl Ruska, neměli bychom odmítat další prvotní výhodu ruské jaderné energie – obohacování uranu. Rusko má podle expertů 42 % světové zpracovatelské kapacity s tím, že většina uranu z Kazachstánu končí nejprve v obohacovacích závodech v Rusku, než je odeslána kupujícím.

Za zmínku stojí i velké zahraniční projekty výstavby jaderných elektráren s účastí Ruska. Celkem jde o osm projektů, včetně turecké jaderné elektrárny Akkuyu, a kapacity ve výstavbě v Bělorusku, Indii, Maďarsku, Bangladéši, Číně (dvě elektrárny) a Egyptě. Portfolio zahraničních zakázek zahrnuje 34 výrobních jednotek v různé fázi rozpracovanosti. Což vysvětluje projev maďarského premiéra Viktora Orbána z 2. prosince 2022: „Přijetí sankcí na dodávky ruského plynu a ruskou jadernou energii by mělo pro Maďarsko tragické důsledky a Budapešť se bude snažit takovému kroku Bruselu zabránit, a proto maďarská vláda bude bojovat za obranu svých zájmů. A to není politická nebo ideologická otázka, je to otázka bezpečnosti. Energetická spolupráce mezi Moskvou a Budapeští je nezbytná, aby lidé a podniky v Maďarsku nečelili omezením ve využívání energie.“

Tímto způsobem není jasné, zda budou nové sankce proti Rusku účinné. Zatímco omezení vůči jadernému sektoru se obrátí proti samotným evropským zemím.

Zdroj: agoravox.fr
Preklad: prvnizpravy.cz