Proč vlády stále lžou o nulových emisích?

Žádná ze současných politických stran otevřeně neřekla, že klimatická agenda je podvod. Zatímco Piráti prosazují nejtvrdší formu Green Dealu (jak je patrné i z jejich hlasování), jiní politici, kteří si hrají na „skeptiky“ za zády svých voličů tuto politiku schvalují.

Když voliči ODS, podporující Fialu (SPOLU) a zároveň odpůrci Green Dealu brání šéfa této sekty, úplně zapomínají, jak byl pochválen šéfkou EU Lejnovou a jak se zelený eurofašista Timmermans (autor Green Dealu) rozplýval blahem nad tím, že české předsednictví tak rychle prosadilo nejkontroverznější část této politiky: Program Fit for 55 – a tím i uhlíkové odpustky pro občany.

Stejně tak voliči ANO jsou zcela slepí k tomu, jak jejich guru v roce 2019 tuto politiku posvětil (a tehdy to rozhodně nebylo o ochraně přírody, jak ti méně gramotní tvrdí) a navrch jeho europoslanci – ruku v ruce s Piráty a TOP 09 – pomohli tuto politiku prohlasovat v EU.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru

------------------------------------

Nakonec i Aspeňačka Maláčová jmenovala mezi problémy, které údajně trápí její voliče, klimatickou změnu. To jí však jistě – stejně jako její progresivismus a prosazování povinného očkování – voliči rádi odpustí.

Ať už se podíváme kamkoli, nikdo neřekne jasně: je to velký podvod, jehož cílem je poškodit vás – a zejména vaše potomky. Je to podvod, na kterém mnozí pohádkově vydělávají a jiní chudnou.

A také nikdo neříká, co znamená čistá nula, kterou si EU stanovila do roku 2050 (a jejíž cíl byl uveden už v dokumentu, který svého času podepsal Babiš).

Pro masy – pokud by k čisté nule směřoval celý svět – znamená tato politika energetickou chudobu, deindustrializaci, likvidaci zemědělství, ale i neúrodu (bez CO2 nemůže probíhat fotosyntéza) a hladomory.

Nikdo také nikdy vědecky neprokázal souvislost mezi CO2 a změnou klimatu. Uhlíková politika tak slouží pouze k ovládání mas.

A zatímco lidé budou chudnout, tak ti, kteří to organizují – a jejich slouhové – budou bohatnout.

Klimaalarmisté neustále opakují, že iniciativy čisté nuly zachrání planetu a vytvoří čistší a zelenější budoucnost s levnějšími účty a lepšími pracovními místy.

Realita pro obyčejné lidi je však jasná pro všechny: vyšší náklady na domácnosti, více pravidel a plíživý pocit kontroly, aniž by to jakkoli ovlivnilo klima.

Proč se tedy na Západě tato politika tak vehementně prosazuje? A proč se k tomuto příkladu nehlásí i velké mocnosti s obrovskou populací, jako je Čína a Indie?

Pojďme si rozluštit, co se děje a jak se příběh, který vám vyprávějí, absolutně neshoduje s fakty.

Otázka velkých peněz: Kdo platí, kdo profituje?

Plány čisté nuly jsou s postupem let stále dražší, přesto se lidem říká, že to jejich zemi nezruinuje. Například Výbor pro změnu klimatu ve Spojeném království tvrdí, že dlouhodobé náklady budou do roku 2050 dosahovat průměrně pouze 0,2 % HDP.

V USA Bidenova administrativa sdělila, že zákon o snižování inflace podepsaný v roce 2022 si klade za cíl snížit inflaci investicemi do čisté energie jako „největší investice do pracovních míst v oblasti klimatu v historii“, z níž budou mít prospěch „všichni Američané.“

Trump nakonec tuto politiku „zařízl,“ nicméně ve Velké Británii a EU se čistá nula stále velmi razantně prosazuje. EU pak tvrdí, že z uhlíkových odpustků bude vyplácet dávky sociálně slabým. Už však neříká, že to je nesplnitelný slib.

Pokud z nich zaplatí dotace na výstavbu, údržbu a provoz obnovitelných zdrojů energie a další zelené projekty, pro lidi už nic nezbude. Vzhledem k poklesu životní úrovně a deindustrializaci se také vybere mnohem méně na běžných daních.

Čísla níže, která jsou uvedena u příkladu Velké Británie, jsou velmi podobná i v Evropské unii, jejíž politika je v podstatě jako „přes kopírák.“

Očekává se, že do roku 2030 politika čisté nuly zvýší účty za energie v každé domácnosti ve Spojeném království o 389 liber ročně, což celkem činí 22,8 miliardy liber ročně.
Zpráva z roku 2025 uvádí, že kdyby Spojené království udrželo dodávky plynu od roku 2006, spotřebitelé by si polepšili o 220 miliard liber.
V USA vyčlenil zákon o snižování inflace 369 miliard dolarů na dotace, přesto se náklady na dodatečné vybavení rodinného domu izolací, solárními panely, nabíječkami pro elektromobily a tepelným čerpadlem stále odhadují na 30 000 dolarů na nemovitost.

Všichni platí víc, takže kdo dostane peníze? Energetické společnosti, stavební firmy, developeři obnovitelných zdrojů energie a globální finanční sektor, který obchoduje s uhlíkovými kredity.

Začíná odpor

Lidé po celém světě si tuto teorii začínají uvědomovat a odmítat ji. Zemědělci, majitelé domů, vedoucí pracovníci firem a daňoví poplatníci prohlédli její zkreslení.

Austrálie: Miliardářka z oblasti těžby Gina Rinehartová na Národním summitu uvedla, že politika nulových čistých emisi škrtí farmáře regulacemi a zvyšuje ceny potravin.
USA: Oficiálně odmítly navrhovaný rámec čisté nuly od Mezinárodní námořní organizace, jehož původním cílem bylo dosáhnout klimatické neutrality emisí z lodní dopravy do roku 2050, a varovaly před všemi zeměmi, které jej podporují.
Spojené království: Negativní reakce na solární panely v hrabstvích jako Lincolnshire, kde se celá pole proměnila v výrobce zelené energie, ničí pracovní místa, poškozují krajinu a prospívají lidem zvenčí.

Je čistá nula skutečně kontrolním nástrojem?

Lidé si konečně začínají uvědomovat, že čistá nula se vůbec netýká uhlíku, ale spíše kontroly. Rodiny jsou stále častěji nuceny kupovat drahé elektromobily kvůli rostoucí síti nízkoemisních zón v různých evropských městech, přičemž benzínovým a naftovým vozům hrozí do roku 2035 úplný zákaz prodeje.

V Londýně majitelé bytů hlásí náklady až do výše 66 000 liber na zavedení povinných modernizací zeleného vytápění a politici nadále diskutují o daních z masa a mléčných výrobků, které jsou koncipovány jako iniciativy šetrné ke klimatu.

Postupem času se lidé cítí nuceni utrácet více, aby se přizpůsobili, a pomalu mění způsob, jakým řídí, jedí, cestují a vytápějí své domovy.

Lhaní o cenové dostupnosti je snadný způsob, jak přesvědčit lidi – kteří se již cítí pod tlakem rostoucích životních nákladů – k dohodě, což vládám umožňuje větší vliv než kdy dříve na každodenní rozhodování.

Sledování uhlíku a digitální měna

Rostou také obavy ohledně implementace digitální měny a jejího vztahu k využívání uhlíku. O digitálních měnách centrálních bank (CBDC) se diskutuje po celém Západě, plány jsou na stole nebo již probíhají v různých zemích (např. v říjnu začne fungovat digitální euro).

Programovatelná měna by mohla přinést i formu uhlíkové povolenky – s pozastavením výdajů za příliš mnoho nákupů údajně poškozujících klima, jako jsou letenky, maso nebo palivo.

Mějte na paměti, že sledování uhlíku pomocí transakčních dat je již spuštěno.

Natwest spustil pilotní aplikaci ve Velké Británii pro malé podniky a Yayzy je londýnský startup, který dělá totéž pro individuální uživatele tím, že propojuje nákupy přes bankovní účet a navrhuje „ekologičtější alternativní obchodníky.“

Podobné projekty měření uhlíkové stopy formou systémů sociálních kreditů nabízí v italské Boloni, v Římě, ale i v Rakousku, Holandsku, Německu či Dánsku.

V systému, kde je každý nákup monitorován, se lidé stávají zranitelnými vůči tomu, aby jim bylo diktováno, co si mohou a nemohou koupit – a není těžké si představit, že by vlády posedlé čistou nulou časem využívaly stejný nástroj.

Proč to nedělají všichni?

Pokud je podle klimaalarmistů ohrožena celá planeta, dalo by se očekávat globální opatření. Zatímco však rodiny na Západě platí stále více za provoz domácnosti a čelí rostoucím omezením, Čína pokračuje ve výstavbě uhelných elektráren rekordní rychlostí a Indie také rozšiřuje spotřebu fosilních paliv:

V první polovině roku 2025 Čína uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren – nejvíce za toto období (leden – červen) od roku 2016.
Jen v prvním čtvrtletí roku 2025 schválila Čína 11,29 GW nových uhelných projektů – více než za celý rok 2024 dohromady (10,34 GW).
75 % indické elektřiny se vyrábí z fosilních paliv

Takže navzdory nedávnému rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ), že nečinnost v oblasti klimatu je nyní porušením lidských práv – což kritici označují za překročení právních předpisů – globální mocnosti na východě nevykazují žádné známky úplného odklonu od fosilních paliv a zaměření na zelenou energii.

Země jako Německo a Švédsko jsou ze zákona povinny dosáhnout nulových emisí do roku 2045, zatímco Čína a Indie si stanovily cíle do roku 2060, respektive 2070.

Proč tedy západní země platí náklady a lidé se nechávají svými vládami silně vést k přijetí nového způsobu života, když se o to největší přispěvatelé ještě ani nepokoušejí?

Závěrečná myšlenka

Lžou vlády o nulové spotřebě a jejích skutečných motivech, protože pravda by zničila jejich veřejnou podporu? Není to levné, rovnoměrně uplatňované ani bezbolestné. Je to drastická změna každodenního života obyčejných lidí a otevírá dveře k větší kontrole a větším ziskům.

Realitou je, že politika čisté nuly je drahá, omezující a destabilizující, což si pomalu uvědomují jak lidé, tak i politici. Jisté je jedno: za tuto politiku platí běžné rodiny, vlády získávají moc a firmy inkasují obrovské zisky.

A na závěr: zde jsou ti, kteří se rádi a často ohání čistou nulou:

Bill Gates: Pokud se chcete dostat na čistou nulu, nemůžete přeskočit budovy, zemědělství, průmysl, elektřinu nebo dopravu.

Nemůžete ani přeskočit letadla nebo lodě… Musíte změnit tyto průmyslové procesy.“

To říká Gates, který neustále létá po planetě soukromým tryskáčem a je již nyní největším vlastníkem zemědělské půdy v USA:

Člen správní rady WEF Marc Benioff: „Každá společnost… musí být nulová a plně obnovitelná. Nemáme na výběr. Nacházíme se v době, kdy musíme vytvořit svět s nulovými emisemi.

Nejen, že musíme být nuloví a plně obnovitelní… Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom izolovali 200 gigatun uhlíku, který již existuje.“

A ještě jednou WEF: zde účastník srazu v Davosu přiznává, že na této politice velmi dobře vydělává:

Bankéř Bill Winters se ve svém projevu na WEF chlubí tím, kolik peněz vydělává na agendě čisté nuly:

„Je to pro nás velký byznys… V roce 2025 budeme docela blízko k tomu, abychom vydělali miliardu dolarů. Je to prostě velký byznys a je to ziskový byznys…

Děláme správnou věc a dostáváme za ni zaplaceno. Je to svým způsobem win-win.“

/ necenzurovanapravda.cz /