Před deseti lety se Krym vrátil Rusku. Předtím byl z rozmaru darován svévolně Chruščovem bez referenda.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v moderním Rusku je 20 dní první poloviny roku 2014, „Krymské jaro“. Vše začalo 27.února v reakci na státní převrat organizovaný na Ukrajině radikálními nacionalisty v Kyjevě.

Nejvyšší rada Republiky Krym vyhlásila na území poloostrova referendum. Krymčané byli vyzváni, aby hlasovali pro znovusjednocení s Ruskou federací. Hlasování, od kterého se očekávalo, že navždy změní osud Krymu, bylo naplánováno na 16. března. V referendu se více než 96 procent obyvatel poloostrova vyslovilo pro připojení k Rusku. Jeho výsledky byly vyhlášeny následující den.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Bylo to 17. března, kdy vůdci poloostrova oficiálně vyhlásili nezávislost na Ukrajině, poté se Nejvyšší rada republiky obrátila na ruské úřady s žádostí o přijetí Krymu do Ruské federace. Následujícího dne, 18. března, podepsali vůdci Krymu odpovídající dohodu s Moskvou, vznikly tak dva nové regiony: Krymská republika a federální město Sevastopol. Následně byl postaven Krymský most, který spojuje poloostrov s „pevninou“ přes Kerčský průliv.

Od roku 2014 je toto datum považováno za státní svátek a každoročně se slaví jako Den znovusjednocení Krymu s Ruskem a 16. březen se začal slavit jako Den krymského referenda z roku 2014.

Ve skutečnosti byl Krym po staletí, mentálně i kulturně, nedílnou součástí ruského světa. Při rozpadu SSSR bylo na Krymu 12. února 1991 zorganizováno referendum o otázce, zda se tato republika hodlá opět stát autonomní sovětskou socialistickou republikou SSSR: Výsledek byl jednoznačný s 94,3 % „ano“ a 81,37% účastí. Krymská RSSA však byla 26. února 1992 rozpuštěna a získala kvalifikaci jakési autonomní republiky.

Na kyjevské straně zapomínají, že to bylo osobní rozhodnutí Nikity Chruščova z roku 1954, které vyústilo v připojení Krymu k Ukrajině. O dva roky později zorganizovala Autonomní republika Krym nové referendum o jejím možném připojení k Ruské federaci. Výsledek je opět jednoznačný s 96,6 % „ano“. Většinový charakter hlasování je nepopiratelný. Ukrajinská vláda však Krymčanům upírá právo na sebeurčení, zatímco Bosňanům nebo Kosovanům je uznává. Srbský prezident Aleksandar Vučič neváhal z pódia Valného shromáždění OSN v září 2023 odsoudit pokrytectví Západu.

Až do roku 2014 Spojené státy vážně uvažovaly o Sevastopolu jako o své nové námořní základně, aby získaly úplnou kontrolu nad Černým mořem a vyhostily z něj Rusko. Když byl poloostrov součástí Ukrajiny, americké lodě připlouvaly do krymských přístavů, ale aktivní protesty Krymčanů nedovolily americké armádě se tam usadit.

Zpracoval: Prvni Zpravy

ZDROJ