Nikdy nezapomeňte, že to byli nacisté, kdo v roce 1944 ve Štrasburku zrodil EU

Byl skutečně nacismus poražen? O tom lze vážně pochybovat. Vždyť Norimberské procesy odsoudily jen hrstku nacistických zločinců, mnozí další si až do konce života velmi pohodlně žili nejen v Německu, ale i v různých zemích světa, například v USA, kam se dostali v rámci operace Paperclip.

Mnoho vysoce postavených nacistů se posléze objevilo na různých vysokých politických postech jak v samotném Německu, tak v různých mezinárodních organizacích, včetně EU.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Ta je jen pokračováním snah o vybudování 3. říše. Tedy nyní jde již o budování říše čtvrté, jejíž cíle jsou téměř totožné s cíli, které měli již nacisté.

Jde o likvidaci evropských národů (částečně i cestou výměny obyvatelstva) a národních států, které se samy dobrovolně skrz EU vzdávají svojí suverenity (už nyní mají jednotlivé státy mnohem menší suverenitu vůči Bruselu než státy USA vůči Washingtonu).

Aktuálně tedy probíhá závěrečný proces budování 4. říše. To lze poznat i na základě faktu, že již 80% všeho, co prochází národními parlamenty členských zemí, již dříve prošlo přes EU a jde tedy o zákony, normy, regulace a nařízení pocházející z EU.

Málokdo však ví, že plány na 4. říši byly osnovány již v roce 1944 v jednom ze sídelních měst současné EU – Štrasburku.

Tento proces pokračoval záhy po válce a aktuálně vrcholí.

Ve skutečnosti EU začala v roce 1944 v nacisty okupovaném městě Štrasburku. Tři strojopisné stránky tzv. zprávy Red House, vydané po schůzce 10. srpna 1944 v tomto štrasburském hotelu (viz titulek) měly být mostem mezi katastrofální germanizací Evropy nacisty a vytvořením EU germanizovanou finanční oligarchií, evropskou levicí a USA.

Vizionář Joseph Goebbels, šéf Hitlerovy propagandy, v očekávání nadnárodní EU prohlásil: „ Za 50 let nikdo nebude myslet na národní státy.“

EU je neúprosně zapletena do plánu Červeného domu SS a německých průmyslníků na budoucí impérium, které je nyní ekonomické a již není vojenské.

Několik evropských národních států zatím stále bojuje za svou suverenitu, zatímco ostatní se podrobily. Oficiálně se začínalo od nadnárodního Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), které již v roce 1951 podepsalo šest zemí, což byl předchůdce německé EU.

Postupně se přecházelo přes EHS až po současnou EU.

Plány na zničení evropských národních států jinou než vojenskou cestou se však objevily o něco dřív, základy EU tak byly položeny v roce 1944.

V srpnu 44 se toto tajné setkání konalo v hotelu ve Štrasburku za předsednictví Dr. Scheida, SS Obergruppenführera; sám byl instruovaný svým nadřízeným SS, právníkem a ekonomem velmi vzdělaným, inteligentním, ale strašlivým zločincem Otto Ohlendorfem, jehož poradcem byl jeho chráněnec ekonom Ludwig Erhard, který se stal kancléřem po jiném bývalém nacistovi kancléři Adenauerovi.

Nacističtí představitelé nařídili elitní skupině německých průmyslníků, aby naplánovali německý poválečný život a hospodářskou obnovu, aby se připravili na návrat Německa k moci a práci směrem k „mocné německé říši,“ jinými slovy: Čtvrté říši.

Zprávu americké vojenské rozvědky, EW-Pa 128, týkající se této zprávy Červeného domu, si můžete prohlédnout zde.

Její obsah zůstává stejně děsivý jako v den, kdy byla tato zpráva americké vojenské rozvědky EW-Pa 128 v roce 1944 sepsána.

Poznámka:

Tato zpráva je paralelní s vytvořením Evropské unie, aby bylo zdůrazněno spojení mezi ní a možnou Čtvrtou říší, plánovanou některými nacistickými činiteli s rozhodovací pravomocí během války.

Jiní autoři například zdůraznili memorandum sepsané Herbertem Martinim, vedoucím úvěrové služby na říšském ministerstvu hospodářství, které stanoví konfederaci evropských států, měnovou unii podpořenou založením Evropské banky ve Vídni.

Část tohoto memoranda sloužila jako základ pro založení Evropské centrální banky.

Martini naznačil, že zvláštní výhoda spočívá ve skutečnosti, že měnová unie prokázala z hlediska zahraniční politiky autonomii zemí, i když v rámci měnové oblasti by země byly dostatečně propojeny s Německem, aby byl jakýkoli odchod z Unie nemožný.

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

ZDROJ