Kronika předem ohlášené epidemie

Bývalý prezident České republiky Václav Klaus a jeho recenze knihy Paula Schreyera pro Lidové noviny.

Německý publicista Paul Schreyer na podzim roku 2020 vydal knihu, kterou otitulkoval parafrází názvu slavné knihy Gabriela Garcíi Márqueze „Kronika ohlášené smrti“. Ukazuje se, že původní název, pozměněný na „Kronika ohlášené krize“, až tak daleko od dnešní současnosti není.

Kniha se zabývá covidovou epidemií a její název, že jde o krizi „ohlášenou“, jasně naznačuje autorův pohled. Je to kniha klidná, věcná, pro mne sice nescientistní, ale nikoli lacině dryáčnická. Není to hledání kauzalit, ani potvrzování testovatelných hypotéz, je to hledání „volných spojení“, volných asociací. Neříká se v ní, že se stalo to či ono pro to či pro ono, ale naznačují se „asociace“ událostí. Autor si je toho vědom (str. 29), ale odmítá, že by to bylo hledání zavádějící (wahnhaft), hloupé, nemocné (krank). I já jsem se z této knihy leccos inspirativního dozvěděl.

Je třeba říci, že je to „jarní“ kniha. Její psaní bylo ukončeno v červenci a já mám v ruce její už čtvrté vydání. Data druhé poloviny roku v úvahu nebere, ale to nevadí. I já si myslím, že naše kniha Karanténa (IVK, duben, 2020) ani s odstupem deseti měsíců nemusí být v ničem přepisována.

Kniha má obecnější, spíše filosofickou či ideologickou úvodní část, pak následuje popis oněch „asociačních“ (nebo asociujících) jevů, který se soustřeďuje na nejrůznější „cvičení“ (Übungen), jež jako přípravu na budoucnost organizovali v minulých dvou desetiletích vysocí představitelé americké administrativy a byznysu spolu s „davoskými“ lidmi (já už před patnácti lety poznal, že existuje specifický homo davosensis) a třetí část popisuje realitu prvních měsíců epidemie.

Paul Schreyer si všímá, že „mizí nejen svoboda, ale i rozum“ (str. 13). Zlobí ho Bill Gates (musím se přiznat, že mne neméně) a všímá si toho, že v interview pro německé ARD v loňském dubnu řekl: „My musíme dát vakcínu sedmi miliardám lidí“ (str. 14). Autora knihy trápí ono „my“. Ptá se, kdo je to my? Gatese přece „nikdo nevolil“, a on přesto vystupuje „jako mluvčí nikým nevolené světové vlády“. To je postřeh naprosto přesný a přesvědčivý.

Autora trápí, že je v koronavirové éře svět interpretován černobíle, dobro proti zlu. „Kdo tento nový souzvuk narušuje, je považován za nebezpečného.“ (str. 18), což označuje za nový fundamentalismus. „Tím se radikalizují názory, zužuje se pohled na svět, lidé jsou snadněji ovládatelní.“ Férová debata není možná. Není to přesně to, co vidíme dnes a denně kolem sebe?

Schreyer dává slovo „Wissenschaft“ (věda) do uvozovek. Ví, že existují nesporné vědecké pravdy, ale ví i to, že je často údajná „shoda vědců jenom fasádou, za kterou se skrývají různé zájmové skupiny, které se tváří jako autority“ (str. 19). Stejně jako mnozí z nás zdůrazňuje, že koronavirová krize umožnila „radikální urychlení řadu let trvajícího vývoje“ (str. 21) a že směřujeme „k perfektnímu, centrálně řízenému světu, v němž bude individuální svoboda zcela výjimečným luxusem“ (tamtéž). Připomíná Aldouse Huxleyho a jeho Brave New World a ve shodě s Nikolajem Berďajevem se obává se, že „utopie jsou realizovatelné“. V únoru 2021 si to už kolem nás říká kde kdo.

Jak jsem poznamenal na počátku, apriorně neodmítá různé tzv. spiklenecké teorie. Je si však vědom toho, že teorie tohoto typu mají slabé místo v tom, že nehledají kauzalitu, že jim stačí, že se „věci propojují“. Jádrem jeho pohledu je názor, že je záměrně a plánovaně prováděna „politika strachu“ (str. 34). Nahrává tomu koncept tzv. „biosecurity“, což považuje za spojení válečné a zdravotní politiky. Tato „biobezpečnost“ má být „obranou jak před pandemií, tak před útoky biologických zbraní“ (str. 35). Je to však nejen obrana před těmito zbraněmi, ale i vývoj těchto zbraní. Slovo biosecurity považuje autor za „propagandistický pojem“, který spojuje s tím, že se hlavní hrozbou – když zmizel ze světa Sovětský svaz – stal terorismus (str. 43), což umožňuje vést boj proti „neviditelnému nepříteli“.

Vznikla určitá výzkumná centra (často ve spojení s dnes tak známou Johns Hopkins University), která – zejména v USA – od druhé poloviny devadesátých let organizují cvičení nouzových stavů, vakcinace, izolování lidí, aktivit WHO (Světové zdravotnické organizace), atd. Tato cvičení jsou brána vážně a účastní se jich různí političtí prominenti. Např. v roce 2005 při tomto „cvičení“ (str. 73) hrála roli amerického prezidenta Madeleine Albrightová a šéfka WHO Norka Brundtlandová (která jistou dobu dokonce šéfkou WHO byla) – s oběma dámami jsem se opakovaně velmi ostře střetával, proto mne jejich účast v těchto „hrách“ až tak nepřekvapuje.

Detaily nemá smysl popisovat, jsou to desítky stránek pro mne nepochopitelného čtení. Všechno je to spojováno vyvoláváním strachu. Abych citoval dalšího tam zmiňovaného svého neoblíbence, je to Jacques Attali (bývalý poradce Mitteranda a objevitel Macrona), který v roce 2009, když se objevila prasečí chřipka, řekl: „Dějiny nás učí, že se lidstvo významně dále rozvíjí jen tehdy, když má opravdu strach“ (str. 82). Dodával, že řešením našeho světa musí být „vytvoření základů pro skutečnou světovou vládu“ (str. 83).

Koronavirová krize je v jednom z těchto cvičení (v roce 2019) opakovaně označována za „Planspiel“ (plánovací hru), která byla v lednu 2020 „představena v Davosu“, na Světovém ekonomickém fóru, „aniž by byla zmíněna už rozbíhající se koronavirová krize“ (str. 116). Do této chvíle se v těchto podivných cvičeních mluvilo o neštovicích, ale od 21. ledna 2020 o koronaviru. Mimochodem, tato „cvičení“ nás měla připravovat na budoucnost, ale bezhlavé jednání vlád celého světa naznačuje, že se nikdo nic nenaučil.

Zbytek knihy přechází od „cvičení“ k realitě, ale v tom zvláštnost a aktuálnost knihy není. Jedna ze závěrečných vět (str. 156) říká, že „strach rozděluje zemi“. Rozděluje ji do dvou skupin, na „očkované“ a „ohrožené“. Přesně v tomto světě žijeme.

Václav Klaus, Lidové noviny, 9. března 2021

Informace o knize: Paul Schreyer, Chronik einer angekündigten Krise, Westend Verlag, Frankfurt/Main, 2020, 126 stran.

Zdroj: Institut Václava Klause

.

Máme množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Sledujte nás na jednej z najbezpečnejších chatovacích aplikácií Telegram, na ktorom vám prinášame aktuálne bleskové správy.

 

 

LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD

čl.17. Sloboda prejavu a právo na informácie sú zaručené. Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, tlačou, obrazom, alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu.

Čl.20. Právo slobodne sa združovať je zaručené. Každý má právo spolu s inými združovať sa v spolkoch, spoločnostiach a iných združeniach.

Vyhlásenie:

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedná za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Za obsah a pôvodnosť príspevku zodpovedá autor alebo pôvodný zdroj. SN publikujú aj názory, ktoré nemusia odrážať stanovisko redakcie, jej vydavateľa alebo oficiálnej interpretačnej línie. Robíme tak z úcty k ústavnej hodnote názorovej plurality, ktorá prispieva k posilneniu demokracie vôle ľudu a väčšiny ako aj otvorenej platformy pre slobodnú výmenu názorov pri hľadaní pravdy a mieru v konfliktom svete. Medicínske a lekárske texty, názory a štúdie v žiadnom prípade nemajú nahradiť konzultácie a vyšetrenia lekármi v zdravotníckom zariadení alebo inými odborníkmi. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na [email protected]

UPOZORNENIE:

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Diskusia

(Pripojiť sa do diskusie je možné len po registrácii a následnom prihlásení sa do účtu.)