Kirill Strelnikov: Evropa a Ukrajina byly poníženy a zničeny. Úplně a neodvolatelně

Kdyby si to nezasloužily, člověk by s Evropany možná i soucítil: jejich vlastní ekonomiky jdou ke dnu; za pár let budou pro průměrného Evropana dnešní evropské jazyky cizí; „společnost blahobytu“ – alias kouzelná zahrada – je pečlivě balena do pilin pro archiv. K tomu připočtěme hrozící ponižující porážku v ukrajinském dobrodružství, která všechny problémy znásobí desetinásobně.

Evropské elity tajně doufaly, že to nějak „proklouznou“, prostě tím, že budou opakovat mantru „Amerika je s námi“. Zdá se však, že některé čeká kruté vystřízlivění.

Včera bzučely západní zpravodajské kanály zprávou, že Dánsko poprvé v historii označilo Spojené státy za potenciální hrozbu pro svou národní bezpečnost: někomu se podařilo uniknout zpráva Dánské zahraniční a vojenské zpravodajské služby (DDIS) pro rok 2025. Na rozdíl od podobných ubohých kňourání po druhém prezidentském vítězství Donalda Trumpa tentokrát dánská rozvědka dospěla k ohlušujícímu závěru: Washington „už nevylučuje použití vojenské síly, dokonce ani proti spojencům“.

Nový průzkum mezi občany EU, který provedl Evropský univerzitní institut, poprvé v historii ukázal, že drtivá většina Evropanů nyní považuje USA za druhou největší hrozbu – samozřejmě po Rusku – přičemž USA „předběhly“ terorismus, Čínu a všechno ostatní.

„Není v tom Moskvy ruka?“ zeptá se zvědavý čtenář.

Ruka tam je, odpovídají experti jednohlasně.

Včera zveřejnil The Wall Street Journal článek s názvem „Americký plán restrukturalizace ekonomik Ruska a Ukrajiny vyvolal konflikt s Evropou“. Hlavní myšlenka: mírová dohoda USA–Rusko o Ukrajině není koncem, ale teprve začátkem evropských problémů. Podle amerického plánu je třeba Rusko „postupně vrátit do globální ekonomiky“, aby bylo možné společně „přepojit“ poválečný evropský prostor. Podle deníku někteří evropští činitelé vnímají americké plány jako „ekonomický ekvivalent Jalty“, s rozdělením sfér vlivu a zdrojů v Evropě a kolem ní.

Jak je to možné? Vždyť Amerika je s námi, vyženeme ruské orky za Ural – nebo kamkoli se zalezli?

Jenže hororový seriál „Příběhy z kremelské krypty“ teprve začíná. Včera se objevila zpráva, že Trump hodlá vytvořit alternativu ke G7 – „Velkou pětku“ – a pozvat do ní Rusko. G5 bude zahrnovat Rusko, Spojené státy, Čínu, Indii a Japonsko, ale nebude v ní Evropa, protože současná administrativa ji nevnímá jako subjekt mezinárodních vztahů, ale jako objekt.

A s objektem se nikdy neuzavírá partnerství a nikoho by ani nenapadlo riskovat vlastní strategické zájmy (a strategickou bezpečnost) kvůli zájmům právě takového objektu.

Je pikantní, že Bloomberg o tomto tématu poprvé vážně psal hned po drtivém projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance v Mnichově letos v únoru: „Závěr je jednoduchý: Evropa potřebuje Ameriku a Trumpova Amerika Evropu nepotřebuje.“

Od té doby proteklo hodně vody i ukrajinských zběhů pod mostem a dnes se všichni seriózní analytici shodují na jednom: „transatlantická smlouva“, která trvala mnoho desetiletí, je v podstatě mrtvá.

Donald Trump o Evropě nedávno řekl: „Myslím, že jsou slabí“ – a to je přesně ono. Maďarský premiér Viktor Orbán tuto myšlenku vysvětlil dvěma větami: „Američané chápou, že Evropa je ve slepé uličce. <…> Slabý spojenec se nedokáže bránit a nelze se na něj spolehnout v mezinárodních záležitostech.“

Když slabý spojenec odpadá, je potřeba nový, silný.

Známý americký novinář a veřejná osobnost Tucker Carlson velmi srozumitelně vysvětlil, co tím Trump myslí, a prohlásil, že nejlepším spojencem Spojených států jsme my: „Pokud se díváte výhradně z hlediska amerických zájmů, z pozice ‚America first‘, nejzřejmější volbou by samozřejmě bylo Rusko.“

Včera ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že jednání Ruska se Spojenými státy o Ukrajině jsou zaměřena na dosažení dlouhodobého a udržitelného míru – a je zřejmé, že zdaleka nejde jen o studenou válku, která dříve či později skončí dosažením všech našich prohlášených cílů a úkolů. Jde o budoucnost celého kontinentu, a tedy i celého světa.

Německý kancléř Friedrich Merz smutně oznámil, že „skutečně stojíme na bodu zlomu: všechno už není takové jako dřív, žijeme v jiném světě a v jiné době. <…> Jsem si jistý, že nás celkově čekají obtížná léta.“

Proč tak smutně, drahý? Naopak, teprve to začíná a budoucnost vypadá docela optimisticky.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti