Čína přitvrzuje. Omezí vývoz vzácných kovů potřebných v čipech a bateriích

Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa.

Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru

------------------------------------

Gallium a germanium budou podléhat exportním omezením z „důvodu národní bezpečnosti“, uvedlo minulý týden čínské ministerstvo obchodu. Od prvního srpna budou muset všichni exportéři požádat o licenci, kde budou muset uvést kromě cíle exportu i cílové využití kovu a další detaily. Čínská vláda tak bude moci flexibilně vývoz těchto vzácných kovů omezit nebo zakázat.

Gallium se dá získat při zpracování bauxitu a zinku, většinou při zpracování hliníku. Jeho výroba takovýmto způsobem je v Evropě už ekonomicky nevýhodná. Což je jeden z důvodů proč Čína ovládá asi 80 % celosvětového trhu s galliem. Tento vzácný kov je vodivější a lehčí než například platina a palladium, kterými lze nahradit. Například v USA je jen jedna továrna, která zpracovává gallium pro průmyslové účely. Gallium se využívá například v LED či satelitech, ale i v napájení a nabíjení většiny moderních přístrojů.

Germanium se využívá v čipech, ale i ve zbrojním průmyslu či v optických kabelech. Čína ovládá přibližně 60 % výroby germania.

Současné omezení exportu nejspíše zdraží a zpomalí světové dodávky těchto kovů. „Nejedná se o zákaz, ale Čína může jako odplatu snížit dodávky na světové trhy,“ říká Emily Fengová v NPR. Bývalý náměstek na čínském ministerstvu obchodu Wei Jianguo varuje, že omezení exportu je pouze začátek. Jedná se o signál v dlouhodobé obchodní válce. Mnohem větší narušení trhu by mohlo být omezení exportu lithia či grafitu, které jsou důležitými kovy pro rozvíjející se trh s elektroauty.

Alastair Neill, ředitel Critical Minerals Institute uvedl, že například automobilky mohou tyto kovy nahradit karbidem křemíku, ale jednalo by se nákladný přechod, který by vedl k přepracování celého designu elektroaut. „Pokud už s galliem ve svém produktu počítáte, máte problém,“ uvádí pro Reuters. V anketě se agentura ptala několika západních firem, co by pro ně omezení dostupnosti těchto kovů znamenalo. Většina oslovených odpověděla, že situaci pečlivě monitorují. Ale například jeden z největších výrobců čipů v Evropě, německý Infineon, radši v březnu koupil kanadské GaN Systems za 830 milionu dolarů, aby měl dostatek gallia.

Čína restrikcemi reaguje na čím dál tím tvrdší sankce ze strany USA. V roce 2015 například Spojené státy výrazně omezily vývoz serverových čipů Intel Xeon, protože se domnívaly, že je Čína využívá k jaderným simulacím. Nyní zavedly sankce na akcelerátory AI. K nim se přidaly pod tlakem i evropské státy. Čína nové restrikce oznámila jen několik dní poté, co Nizozemsko po měsících jednání s USA omezilo vývoz technologií společnosti ASML. Tato firma je světovým lídrem ve výrobě přístrojů pro litografii, tedy „kreslení“ čipů. V podstatě má na tuto litografii světový monopol. Již před pár lety Američané donutili ASML, aby zastavila vývoz nejpokročilejší litografie, nyní se do Činy nebude dovážet ani starší technologie.

Už v květnu zakázala Čína nákup čipů americké společnosti Micron čínským úřadům. Firma na burze výrazně ztratila a oznámila, že očekává několikaprocentní propad příjmů. Současné omezení je dalším krokem, i když je možné, že ne posledním v této obchodní válce mezi Čínou a západem.

ZDROJ