Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico

Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Francie se momentálně potýká s rekordním státním dluhem ve výši 3,3 bilionu eur (83,16 bilionu Kč). Premiér François Bayrou již v reakci na to představil plán, jak snížit tento rekordní státní dluh a zachránit veřejné finance, jehož součástí je i kuriózní návrh na zrušení dvou státních svátků, což okamžitě vyvolalo ostrou kritiku opozice a hrozbu Marine Le Penové, že Bayrouovu vládu svrhne, pokud návrh neodvolá. Více o tom jsme psali ZDE.

Jak upozorňuje Politico, podobné problémy se v budoucnu ovšem nemusí zdaleka dotýkat jen Francie, ale i celé Evropy. Server dokonce tvrdí, že „bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny“.

Hlavním problémem a zároveň překážkou ke zlepšení situace jsou a budou dle serveru deficity a právě veřejné (i jiné) dluhy, mezi které patři i ty státní.

Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico. Za tyto zásadní změny k přijmutí Politico považuje „digitalizaci, dekarbonizaci a obranu, které musí být financovány na pozadí demografického úpadku“. K tomu však server zároveň podotýká, že Evropa však má jen malý nebo žádný manévrovací prostor kvůli právě dluhům a deficitům.

Tato tvrzení lze opřít i oficiální predikce a statistiky. Například Mezinárodní měnový fond v případě eurozóny očekává, že celkový rozpočtový deficit zemí zóny se do konce desetiletí zvýší na 3,3 % hrubého domácího produktu, čímž se hrubý veřejný dluh zvýší na 93 % HDP. A náklady na splácení tohoto dluhu v příštích několika letech nutně porostou, protože vlády v celé Evropě refinancují za mnohem vyšší úrokové sazby peníze, které si mezi lety 2014 a 2022 půjčily téměř zadarmo, doplňuje Politico.

Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž součástí je i Česko, z počátku tohoto měsíce uvedla, že problémem budou zvláště pro členské země dále i celkové sociální výdaje související s demografií, tedy i poměrem mezi pracujícími a důchodci. Ty dle ní zvýší veřejné výdaje o přibližně 3 procentní body HDP během 25 let.

„To ponechá stále méně fiskálního prostoru pro dávky zaměřené na zmírnění chudoby, pojištění proti výkyvům příjmů a podporu přerozdělování na trhu práce,“ varuje OECD.

Dále Politico uvádí, že v mnoha případech a zemích jsou nejnaléhavějším problémem náklady na státní důchodový systém. Například britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost tento měsíc uvedl, že na počátku 70. let 21. století budou tyto náklady činit 7,7 % HDP, což je nárůst z dnešních 5 % (a pouhých 2 % v roce 1950).

V širším měřítku poslední snaha Evropské komise o kvantifikaci tohoto problému v roce 2021 uvádí, že celkové náklady na stárnutí populace – včetně nákladů na důchody, zdravotní péči a péči o seniory – vzrostou z 24 % HDP v roce 2019 na 25,9 % v roce 2070.

Zdroj: echo24.cz