Strategie NATO, která počítá s kazetovou municí, bude obrovským průserem jak pro Ukrajinu, tak pro NATO

Dodávky tun této obzvláště kruté výbušniny ukrajinské armádě se zdá být dobrou náplastí na to, co je ve skutečnosti zející rána.

Zpráva o tom, že se NATO, respektive USA, rozhodlo zbavit svých stárnoucích zásob kazetových bomb, by neměla být pro ty, kdo sledují válku na Ukrajině, překvapením. Západní elity jsou od prvního dne zmatené v tom, co dělají, jaké jsou jejich cíle a jaká by měla být konečná hra. NATO tolikrát posunulo červené čáry, pokud jde o nepsaná pravidla, tak že začíná být poměrně obtížné vidět jasný obrázek. Dokonce i sám Stoltenberg působí na tiskové konferenci rozrušeně, když se s ním řeší oříšky nejnovějších plánů.

Kazetové bomby mají být nyní použity proti ruským silám, zejména k zastavení tanků. Důvod, proč bylo toto rozhodnutí přijato, je však jasný: Západ potřebuje získat čas, aby si zejména země EU vytvořily vojenské zásoby, které se nebezpečně tenčí. Západ potřebuje nejméně šest měsíců, než bude moci vůbec pomýšlet na přípravu Ukrajiny na novou „ofenzívu“, a tak se dodání tun této obzvláště kruté výbušniny ukrajinské armádě zdálo být dobrou náplastí na to, co je ve skutečnosti zející rána.

Jedná se však o tytéž kazetové bomby, o jejichž zákazu podepsala smlouvu většina členů NATO? Jsou to tytéž bomby, kterými se Západ oháněl, když obviňoval Rusko z jejich použití proti ukrajinským silám? Pokrytectví, nebo spíše zoufalství, je ohromující, ale podtrhuje bod, který stále zvedá svou ošklivou hlavu. Čím více času uplyne beze změny opevněné linie, tím více Rusko vyhrává a tím více Západ ztrácí. A šéfové NATO a možná i Biden to vědí, a tak je iniciativa kazetových bomb pro mě osobně jako novináře, který byl svědkem toho, co dělají ve válečných zónách, uvážlivou strategií strany, která ví, že prohrává, a chce zpomalit rychlost vlastního zániku na bojišti.

Vojáci vám o kazetových bombách neřeknou, že mají pozoruhodnou schopnost zabíjet civilisty – většinou děti – místo toho, aby změnily běh dějin na bojišti. A většina západních novinářů se ve svých výtiscích nezmíní o tom, že Amerika používá tyto špinavé bomby již od války ve Vietnamu, kdy bylo koncem šedesátých let v Laosu shozeno 270 milionů těchto malých „submunicí“, které dodnes zabíjejí děti, které je najdou na poli a hrají si s nimi.

Ale není to žádná hra pro vojáky, kteří se na ukrajinské straně mají cítit lépe, protože houfnice, HIMARS, Javeliny, nemluvě o Bradleyích, přestaly být dodávány. Nyní jim má náladu zvednout blížící se příchod kazetových bomb, o jejichž použití k útokům na ruské jednotky na ruské straně opevněné linie bych velmi pochyboval. Ne, mnohem pravděpodobnější je, že budou použity v obranné funkci, až se Rusové rozhodnou proniknout přes linii a vstoupit na ukrajinskou stranu a podniknout útok na města jako Oděsa. Kazetové bomby budou použity proti ruským tankům a budou použity v tak hojném množství, že tisíce těchto malých výbušnin zůstanou ve venkovských oblastech ukryté pod zemí, aby je mohly objevit děti v příštích desetiletích. Na bojišti se budou vyskytovat obrázky civilistů, kteří jsou jimi rozmetáni, stejně jako vojáci, všudypřítomně šířeny nepochybně kyjevskou propagandistickou jednotkou – stejnou jednotkou, která pomáhá britským novinářům s jejich trapnými historkami o ruských bombách „viděných“ na bocích Záporožské jaderné elektrárny, což je jen jeden příklad.

NATO se potýká s krizí na mnoha úrovních. Nejenže nevěří, že může porazit Rusy, ale má také finanční problémy, které nedávno na tiskové konferenci naznačil jeho generální tajemník. Doufá, že více jeho členů bude vydávat více peněz na obranu nebo alespoň dosáhne hranice 2 % HDP, ale Stoltenberg jako by věděl, že v situaci, kdy jsou ekonomiky EU na mizině – německá centrální banka je tak na dně, že musí žádat o finanční pomoc ECB -, si lze jen těžko představit, že by výše vojenské pomoci byla podobná jako dříve.

Iniciativa kazetových bomb je tak zoufalá a na tolika úrovních tak ubohá, že Zelenskij musí vidět, kde je budoucnost. Nejlepším scénářem pro něj je, že se konflikt zastaví na dobu neurčitou v rámci toho, čemu analytici říkají „zmrazení“, i když se to z ruské strany zdá nepravděpodobné.

Ale i v případě zmrazení se důvěryhodnost NATO rozpadá s tím, jak se stále více západních občanů probouzí do reality, že NATO samo nevlastní hardware. Ten vlastní jeho členské státy, které jím přispívají, kdykoli mohou. Nyní však tato zásobovací linka rychle vysychá a to, čeho jsme nyní svědky ve Vilniusu s nabídkou ukrajinské rady NATO, je jen kouř a zrcadla.

Jen další zdržovací taktika, zatímco se Joe Biden škrábe na hlavě a vymýšlí další krok, který bude pravděpodobně zahrnovat soukromé kontraktory bojující za Západ, s nimiž bude muset americký prezident jen doufat, že Rusko nebude zacházet jako s vojáky NATO. Proslýchá se, že v Americe oslovují vysloužilé piloty letectva a ptají se jich, zda by na Ukrajině létali s letouny F16. Pokud se Zelenskij chystá obrátit proti Západu a dávat ultimáta, bude pravděpodobně žádat právě o toto. Opět posunutí červených čár. Jediná strategie na Ukrajině, která má nějakou konzistenci.

Autor: Martin Jay – oceňovaný britský novinár pôsobiaci v Maroku, kde pôsobí ako korešpondent britského denníka The Daily Mail, ktorý predtým prinášal informácie o arabskej jari pre CNN a Euronews. V rokoch 2012 až 2019 pôsobil v Bejrúte, kde pracoval pre viaceré medzinárodné médiá vrátane BBC, Al Jazeera, RT, DW a taktiež pre britské denníky Daily Mail, The Sunday Times a tureckú TRT World. Počas svojej kariéry pracoval v takmer 50 krajinách Afriky, Blízkeho východu a Európy.

Zdroj: strategic-culture.org
Preklad: zvedavec.news