Pobyt v Brixenu by dnes nikoho zřejmě neumlčel, metody na omezení Internetu ale existují a řada států je praktikuje. A jak si ukážeme, nemusí se zdaleka jednat jen o země jako je Írán nebo Čína.

Dnes existuje celá řada nástrojů pro to, aby někdo zabránil někomu jinému v šíření informací prostřednictvím Internetu. Pojďme se tedy podívat, jak různé země cenzurují Internet.
Blokování obsahu
Mezi hlavní způsoby cenzury patří blokování obsahu. Skrývá celou řadu aktivit, od blokování přístupu k vybrané doméně až nenápadné, ale o to nebezpečnější blokování klíčových slov a výsledků vyhledávání. Mnohdy není třeba výsledek ani skrývat. Stačí, když se ten nežádoucí zařadí až na konec dlouhého seznamu, co vyhledávač zobrazí.
Při blokování přístupu ke konkrétní doméně se činí zejména arabské státy. Například Spojené arabské emiráty takto blokují veškeré přístupy na izraelskou doménu .il.
Tento projekt funguje len vďaka vám.
Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Každý dar pomáha pokryť pravidelné náklady na prevádzku, technické zabezpečenie. Ak má pre vás tento projekt hodnotu, podporte ho
Zakázané seznamy
Další státy (či organizace) zase sestavují seznamy konkrétních stránek (jejich URL) nebo služeb, na které obyvatelé nesmí přistupovat. Na těchto seznamech se mohou ocitnout nejen „politicky nekorektní“ stránky, ale i stránky s (především) dětskou pornografií, stránky nabízející nelegální software, videa nebo rasistický obsah.
Křehká hranice
A zde je již velmi tenká linka mezi svobodou a nesvobodou Internetu a k jakému obsahu by měl být přístup blokován. Existuje například britská organizace Internet Watch Foundation, od které seznamy „nevhodných stránek“ přebírá mnoho velkých poskytovatelů připojení. Ta před lety zablokovala přístup k internetové encyklopedii Wikipedia, na které byl umístěn obrázek s více než 20 let starým obalem heavymetalového alba Virgin Killer od německé kapely Scorpions, na němž figuruje fotka obnažené dívky.
Cenzura jako nástroj propagandy
Mnohem sofistikovanější je filtrování klíčových slov a přizpůsobování výsledků vyhledávání tomu, v jaké zemi se zrovna nacházíte, nebo nastavení toho, co byste měli vidět. Mezi státy praktikující filtrování klíčových slov patří Čína. Pokud v Číně zadáte do vyhledávače například spojení 1989 Náměstí Nebeského klidu, tak se neobjeví informace o masakru studentů, jejichž demonstrace byla potlačena ozbrojenými jednotkami, ale nevinné turistické informace bez jediné zmínky o událostech z roku 1989.
Výsledky vyhledávání však Google upravuje nejen v Číně, ale i v Německu, kde spolu s Twitterem nezobrazují informace s nacistickou tématikou. Snadno lze v době Internetu upravit i mapy – například ty, které říkají komu patří Krym.
Blokování celých služeb
Do blokování obsahu lze zařadit rovněž zákaz některých služeb (například zablokování YouTube či Twitteru v Turecku nebo technické znemožnění používání internetového volání ze sítě mobilního operátora, který tím tak přichází o část svých zisků.
Kontrola uživatelů a jejich pohybu Internetem
Mezi omezování svobodného Internetu patří i kontrola toho, k jakým stránkám na Internetu přistupujete, a shromažďování těchto údajů. V mnoha zemích (včetně České republiky) jsou tyto informace shromažďovány až půl roku, a to pro případné potřeby policie. Špehování uživatelů se zabývají i tajné služby, například americká NSA.
V některých jiných zemích zase není dovolen anonymní přístup k Wi-Fi. Díky těmto aktivitám tak už Internet dlouho není skutečně svobodný. Z tohoto pohledu se svobodně mohou cítit obyvatelé Kuby či Severní Koreje. Ti mají „pro jistotu“ přístup k Internetu zakázán úplně.
Postihování lidí
K cenzuře Internetu se nemusí využívat jen složité technologie, ale často stačí nástroj mnohem prostší, ale zato o to účinnější – zákonný zákaz a trestání těch, kteří se mu proviní. Víte například, že v Etiopii vám za používání aplikace Skype (nebo jiného Instant Messengeru) hrozí alespoň 15 let vězení? Ještě hůře dopadl v minulosti jeden novinář v Afghánistánu, kterému udělili trest smrti za to, že prostřednictvím Internetu distribuoval informace o právech žen. O aktuálních případech těch, kteří jsou postihováni za svobodné šíření informací na Internetu, pravidelně informuje například organizace Reportéři bez hranic.
Kdo podporuje svobodný Internet
O tom, ve kterých zemích je Internet nejméně a naopak nejvíce svobodný, se můžete dočíst například ve zprávě organizace Freedom House. Snadný obrázek o tom, kdo podle této organizace patří mezi největší cenzory a kdo naopak fandí a podporuje svobodný Internet, si můžete udělat z následujících výpisů:
Největší cenzoři
1. Severní Korea
2. Somálsko
3. Irán
4. Čína
5. Eritrea
Nejsvobodnější Internet
1. Estonsko
2. Grónsko
3. Canada
4. Německo
5. USA
Žebříček států vyplývá z údajů společnosti vpnMentor (2017). Česká republika je dle seznamu vpnMentorna 23. místě.
Naše vláda se hlásí k principům svobodného Internetu a ve strategii Digitální Česko 2.0 garantovala, že „Česká republika nebude blokovat komukoliv přístup k Internetu, případně přístup ke konkrétním internetovým stránkám nebo on-line službám.“
I přes tuto strategii se ale přeci jen jeden stín nad svobodou českého Internetu objevil. A to Zákon 186/2016 Sb. o hazadrních hrách. Ten umožní úředníkům ministerstva financí označovat internetové stránky za „nepovolený hazard“ a cenzurovat tak Internet. Přitom cenzurovat musí poskytovatelé internetového připojení, což pocítí hlavně koncoví uživatelé Internetu. A vynalézaví lidé vždy najdou cestu, jak blokování internetových stránek obejít.
Není-li vám budoucnost svobodného Internetu lhostejná, připojte se také k iniciativě Přichází cenzor!
ZDROJE: jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu / novarepublika.cz
VIDEO: Veľké víťazstvo je za nami- Prešov doplatil na neúctu k pamätníku sovietskych vojakov
Pepe Escobar: To, čo nechcú, aby ste vedeli o reakcii Iránu
Blaha sa pýta prokurátora: Ešte stále Naď efektívne hospodáril?
Toto je cena za virálnu slávu: Purpurové pole pod Tatrami doplatilo na sociálne siete
Prešov doplatil na neúctu k Pamätníku Sovietskej armády – dostal pokutu
Šrot alebo cenná vojenská technika? Kde skončili raketové systémy KUB preverí polícia, Kaliňák obvinenia odmieta
Rozhodnutie Slovenska a Maďarska o nákupe drahšieho „derusifikovaného“ plynu: Priemyselné odvetvia budú ovládané USA a Azerbajdžanom
Irán zaútočil na Izrael a americké ciele
Sionistické letecké útoky na Libanon práve stopli krehký americko-iránsky dialóg
Zerohedge: Evropa 2.0, za hranicemi Bruselu: Konec Evropské unie, jak ji známe
To je poriadny šok – tu už prestáva akákoľvek sranda! Gauner Naď v roku 2023 predal rakety systému KUB za 500 eur!
Západ naďalej rozvracia Rusko zvnútra
SPIEF 2026 — zhrnutie
Americká armáda vraj začala oslobodzovanie Európy v roku 1944
V Európe sa zrazu zachceli rozprávať s Ruskom…
V Maďarsku to vrie! Tisíce ľudí vyšli do ulíc, dav sa postavil za prezidenta proti Magyarovi
Zelenskyj v Londýne s európskymi lídrami: Chystá sa veľká vojnová porada
Pôjdu Rusi na Kyjev?
Viac ako 3 000 dronov nad Ukrajinou! Zelenskyj vyzval svet
Vojna USA proti Iránu, rast cien energií. Milióny stratených pracovných miest v EÚ. Brusel hľadá pomoc Moskvy, žiada Putina o obnovenie mierových rokovaní?
Podporte Slovanské Noviny
Tento projekt funguje len vďaka vám.
Podporiť terazBez dotácií. Bez kompromisov.
Ak má pre vás hodnotu, podporte ho.
zo sekcie
Kontrola uživatelů na Internetu. Cenzura jako nástroj propagandy
Kontrola uživatelů na Internetu. Cenzura jako nástroj propagandy
Kontrola uživatelů na Internetu. Cenzura jako nástroj propagandy