VIDEO: Ako Rockefeller živil Hitlerov nacistický vojnový stroj

V roku 1929 podpísala spoločnosť Standard Oil Johna D. Rockefellera patentovú dohodu v hodnote 35 miliónov dolárov s IG Farben, najmocnejším nemeckým chemickým kartelom. V tom čase išlo len o bežný obchod. O desaťročie neskôr však rovnaká technológia poháňala Hitlerove tanky. Táto spolupráca umožnila Nemecku zvládnuť výrobu syntetického benzínu z uhlia, čo neskôr slúžilo nacistickej armáde. Toto je príbeh o tom, ako sa z rutinného korporátneho kontraktu stalo jedno z najkontroverznejších obchodných rozhodnutí v amerických dejinách a ako Standard Oil skončil v centre vyšetrovania pre vojnovú vlastizradu.

Bez pomoci nejbohatších rodin a korporací by nemohla druhá světová válka trvat celých 6 let. Je celkem známý fakt, že Hitler měl mimo jiné i podporu z USA, včetně nejvlivnější rodiny Rockefellerových.

Obchodní dohoda z roku 1929 mezi americkým ropným impériem Johna D. Rockefellera a německou chemickou společností IG Farben položila základy pro dodávky paliva pro Hitlerův válečný stroj. To, co začalo jako obchodní transakce, se stalo jedním z nejvážnějších korporátních skandálů v americké historii.

Německo mělo tanky, ale žádnou ropu

V období před druhou světovou válkou bylo Německo ve strategicky nejisté pozici. V roce 1938 měla země tisíce tanků a letadel, ale prakticky žádné vlastní zásoby ropy. Přibližně 90 procent domácí energetické zásoby tvořilo uhlí. Surová ropa představovala pouze 3 procenta.

Pro vojenskou doktrínu založenou na rychlosti a pohybu — pozdější Blitzkrieg — to byl problém. Námořní blokáda nepřátelskými mocnostmi by okamžitě paralyzovala Wehrmacht.

Řešení, které Berlín hledal, spočívalo v chemii. Prostřednictvím složitého vysokotlakého postupu bylo možné uhlí přeměnit na kapalné palivo. Do roku 1939 pracovalo čtrnáct továren na palivo na plný výkon.

Nakonec tyto továrny vyprodukovaly více než 92 procent leteckého paliva, které Luftwaffe spotřebovala během války. Tato technologie však nebyla zcela německého původu.

Dohoda za 35 milionů dolarů

V roce 1929 uzavřely Standard Oil a německý chemický kartel IG Farben pozoruhodnou dohodu. Standard Oil převedl balíček vlastních akcií v hodnotě 35 milionů dolarů, v dnešní době by to bylo více než 650 milionů dolarů.

Na oplátku americká společnost získala exkluzivní globální práva na tento vysokotlaký postup mimo Německo. Spolupráce byla začleněna do společného podniku: Joint American Study Company, zkráceně Jasco.

Po Hitlerově převzetí moci se IG Farben rychle přidala na stranu nového režimu. Vedení financovalo nacistickou volební kampaň výměnou za garantované státní zakázky na syntetické palivo. Současně se rozšířila spolupráce se Standard Oil.

Washington zahajuje vyšetřování

Když Spojené státy v prosinci 1941 vstoupily do války, pravidla hry se náhle změnila. Obchodní vztahy, které dříve patřily k mezinárodnímu obchodu, se nyní měřily zcela jiným měřítkem: válečnou loajalitou. Kongres zahájil vyšetřování.

Federální žalobci obrátili pozornost k patentovým smlouvám Standard Oil s IG Farben a zajímali se o to, zda ve spolupráci nadále pokračovali, i když bylo jasné, že to posílilo nepřítele.

Interní vyšetřování ukázalo, že IG Farben převedla asi dva tisíce zahraničních patentů na Standard Oil. Ještě znepokojivější bylo, že obě společnosti diskutovaly o tom, jak udržet svůj patentový vztah nad vodou, i kdyby Amerika šla do války.

Standard Oil se také pokusila převést svá maďarská aktiva v hodnotě 24 milionů dolarů ve zlatě na německou stranu. Šlo o transakci, kterou mělo americké ministerstvo financí zablokovat.

Aby se předešlo ničivému trestnímu řízení během světové války, Standard Oil se rozhodl nebojovat. Společnost přijala pokutu 50 000 dolarů a nebyla proto obviněna z trestné spolupráce s nepřítelem. Jedna z nejmocnějších firem na světě ze spolupráce s nacisty tedy vyšla velmi lacino.

Spojenci zničili to, co Standard Oil pomohl vybudovat

Hořká ironie se projevila v roce 1944. Spojenci mezitím zjistili, že průmysl syntetických paliv je největší zranitelností Německa. Prostřednictvím tzv. Ropného plánu byly mimo jiné bombardovány obří základny IG Farben v Leuně. Výsledek byl devastující.

Do září 1944 německá produkce ropy, paliva a maziv klesla o více než 90 procent. Tanky nehybně stály. Letadla zůstala na zemi. Hitlerův ministr zbrojení Albert Speer později označil útoky za okamžik, kdy byla technologická válka rozhodnuta.

Německo už roky investovalo do průmyslové alternativy k ropě. Spojenci nemuseli dobývat ropná pole. Jednoduše zničili továrny, které nahradili.

Obchodní dohoda s historickými důsledky

Naskýtají se otázky, zda chtěl Standard Oil záměrně posílit nacistický válečný stroj. Co je jisté: společnost si udržovala obchodní vztahy s Německem, zatímco Evropa směřovala k největší katastrofě dvacátého století.

Nakonec za spolupráci s nacisty, která vedla k oněm tragickým následkům, zaplatila jen symbolickou pokutu…

Viac vo videu: (titulky zapnete kliknutím na symbol „C“ v lište videa prehrávača YouTube. Ďalším kliknutím na ikonu umiestnenú vľavo od symbolu ozubeného kolieska si vyberiete možnosť titulky, resp. C, kliknutím sa vám zobrazí možnosť automatický preklad (auto-translate) a následne si z možností prekladu vyberiete slovenčinu, češtinu alebo iný ľubovoľný jazyk):

Zdroj: necenzurovanapravda.cz / InfoVojna