Európska komisia chce miliardami eur podporiť mimovládky, ktoré by mali ideologicky po všetkých smeroch programovať obyvateľov Európskej únie. Cieľom je, aby Európania „viac oceňovali rozmanitosť“

Kľúčovým nástrojom má byť nový integrovaný program AgoraEU, ktorý má spojiť financovanie kultúry, médií a občianskych iniciatív do jedného rámca.

Evropská komise v návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá s výrazným posílením podpory neziskových organizací a občanské společnosti. Klíčovým nástrojem má být nový integrovaný program AgoraEU, který má spojit financování kultury, médií a občanských iniciativ do jednoho rámce. Podle oficiálního popisu má jít o prostor, kde se občané mohou setkávat, tvořit, svobodně vyjadřovat názory a „stát se více vědomi a oceňovat rozmanitost“.

Právě tato formulace se stala jedním z hlavních terčů kritiky. Podle kritiků totiž ukazuje, že EU nechce prostřednictvím grantů pouze podporovat projekty, ale zároveň cíleně formovat hodnotové postoje společnosti.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

AgoraEU: tři pilíře, jeden cíl

AgoraEU má podle materiálů EU zahrnovat tři hlavní proudy: Creative Europe – Culture, MEDIA+ a rozšířený pilíř Demokracie, občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV+). Poslední jmenovaný navazuje na současný program CERV, který už od roku 2021 slouží jako hlavní unijní nástroj pro financování neziskových organizací a projektů zaměřených na hodnoty, práva a občanskou participaci.

Cílem programu je podle dokumentů reagovat na „složité a rychle se měnící politické, ekonomické a sociální prostředí“ a posilovat politiky „založené na demokracii, rovnosti, právech a hodnotách“. EU otevřeně deklaruje, že toho chce dosahovat podporou organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní i nadnárodní úrovni.

CERV: hodnoty, participace a „inkluzivní společnost“

Současný program CERV je vystavěn na ambici „udržovat a dále rozvíjet otevřené, na právech založené, demokratické, rovné a inkluzivní společnosti založené na právním státě“. Rozdělen je do čtyř oblastí – od ochrany hodnot Unie přes rovnost a nediskriminaci až po občanskou účast a prevenci násilí.

Z hlediska veřejné debaty je nejcitlivější třetí pilíř, zaměřený na „zapojení občanů a účast na demokratickém životě Unie“. Ten má podporovat projekty připomínající klíčové momenty evropských dějin, posilovat povědomí o společné historii, kultuře a hodnotách a zdůrazňovat „význam vzájemného porozumění a tolerance“. Zároveň má umožňovat občanům a jejich sdružením „veřejně vyměňovat názory ve všech oblastech činnosti Unie“.

Kritici: nejde jen o granty, ale o ideologii

Právě propojení financování neziskového sektoru s explicitními hodnotovými cíli vyvolává ostrou kritiku. Podle kritického textu magazínu Compact nejde o technické navýšení rozpočtu, ale o zásadní posun: autor hovoří o „šestisetprocentním“ nárůstu podpory nevládních organizací a o tom, že celkový objem prostředků může přesáhnout deset miliard dolarů. Oficiální rozpočet pro CERV v letech 2021–2027) byl 1,55 miliardy eur, v dalším období má činit 8,58 miliardy, byť není jasné, kolik z toho půjde neziskovým organizacím.

Text výslovně poukazuje na to, že nový rámec AgoraEU má za cíl, aby se Evropané „stali více vědomi a více oceňovali rozmanitost“, což interpretuje jako důkaz ideologického záměru. Podle této kritiky se EU prostřednictvím neziskových organizací a grantových schémat snaží systematicky prosazovat určitou kulturní a politickou agendu.

Evropský parlament: obrana demokracie a občanské společnosti

Zcela opačný pohled nabízí dokumenty Evropského parlamentu k implementaci programu CERV. Ty program popisují jako „zásadní nástroj“ pro budoucnost EU a obranu demokracie v době polarizace, poklesu důvěry v instituce, eroze právního státu a „zužování prostoru pro občanskou společnost“.

Parlamentní zprávy zdůrazňují, že cílem není indoktrinace, ale posilování občanské angažovanosti, kritického myšlení a účasti lidí na rozhodovacích procesech. „Občanské zapojení“ je v nich definováno jako proces, v němž lidé získávají povědomí a znalosti, vyjadřují své názory a podílejí se na rozhodnutích, která ovlivňují jejich životy – od lokální až po evropskou úroveň.

Zdroj: echo24.cz