EU čelí ztrátě až 1 bilion eur kvůli odříznutí ruského plynu

Téměř všechny toky z Ruska do bloku se zastavily na začátku tohoto měsíce, kdy Kyjev vypověděl tranzitní dohodu s Moskvou

Podle Kirilla Dmitrijeva, výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RDIF), by ztráta ruského plynu mohla EU stát více než 1 bilion eur (1 bilion USD). Ve svém čtvrtečním projevu na Future Minerals Forum v Saúdské Arábii Dmitrijev uvedl, že po zastavení dovozu ruského plynu se hospodářský růst EU výrazně zpomalil, zatímco ruská ekonomika nadále vykazuje odolnost.

Po eskalaci ukrajinského konfliktu v roce 2022 se EU prioritně zaměřila na snížení své závislosti na ruské energii. Někteří členové dobrovolně zastavili dovoz ruského plynu, zatímco jiní, například Rakousko, Slovensko, Česká republika a Itálie, v dovozu plynu z této země pokračovali. Tyto toky však začátkem tohoto měsíce ustaly poté, co Kyjev odmítl obnovit dohodu o tranzitu plynu s Moskvou.

„Evropa trpí tím, že nedostává ruský plyn, přičemž se očekávají ztráty ve výši více než 1 bilionu eur,“ uvedl Dmitrijev. Tyto ztráty již dříve přičítal vysokým nákladům na zkapalněný zemní plyn (LNG), který EU dováží ve větším množství, aby nahradila ruské dodávky.

Dmitrijev dodal, že ani ztráta EU jako odběratele plynu, ani sankce zaměřené na destabilizaci ruské ekonomiky na ni neměly významný vliv, zatímco EU nesla hlavní tíhu ekonomických dopadů.

„Ruská ekonomika je v dobré kondici, do konce roku 2024 se očekává 4% růst, zatímco Evropa vykázala 1 % nebo méně. Pokud se podíváme na celkové pokusy o omezení ruské ekonomiky, 4% růst nevypadá tak špatně,“ uvedl. Šéf RDIF předpověděl možné zpomalení ruského růstu na 2-2,5 % v příštím roce, ale zdůraznil, že výsledek bude záviset na měnové politice centrální banky, kterou označil za „rozhodující pro další růst ruské ekonomiky“.

Navzdory rozsáhlým mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko v souvislosti s ukrajinským konfliktem v posledních třech letech se ekonomika země podle mnoha pozorovatelů účinně přizpůsobila. Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno zvýšil svou prognózu růstu Ruska v roce 2024 na 3,6 %. Naproti tomu tento orgán snížil výhled růstu pro eurozónu na 0,8 %.

EU se mezitím potýká s pomalým hospodářským růstem a energetickými problémy. Ztráta ruského plynu donutila členské státy přejít na dražší alternativní zdroje energie a tento přechod zvýšil náklady podniků a domácností, zatížil výrobní odvětví a podpořil inflaci. Evropská komise nedávno snížila svou prognózu růstu eurozóny pro rok 2025 na 1,3 %. Německo, největší ekonomika bloku, zaznamenalo v roce 2024 již druhý rok po sobě pokles, první za více než dvě desetiletí, jak tento týden odhalil spolkový statistický úřad Destatis.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ