Švédská vláda, která byla zvolena jako „protimigrační,“ ve skutečnosti pokračuje ve výměně obyvatel

Meloniová či Kristersson, ale i mnozí další evropští politici, kteří se ohání protimigrační politikou, záhy po usednutí na svůj post pokračují v politice výměny obyvatel.

Jen v posledních dvou letech se jedná o dva výše zmíněné politiky, nicméně v rámci celé Evropy bychom podobných vlád, které jinak mluví na voliče a jinak konají, našli mnohem víc.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

V podstatě všechny politické strany, které se zaklínají tím, že chtějí zůstat navždy nedílnou součástí EU, jsou pro výměnu obyvatel, i když tvrdí opak.

Právě výměna obyvatel a zánik národních států a evropských národů jsou hlavní cíle EU, jichž se nikdy dobrovolně nevzdá. Nicméně většinu voličů zajímá jen to, jak politik mluví a ne to, jak v některých případech reálně koná.

Na druhou stranu obě v roce 2022 zvolené pravicové vlády – tedy jak italská, tak švédská – své voliče neustále ubezpečují, že konají přesně to, co slíbily. A masy, které se nezajímají o realitu, ale jen a pouze o řeči, pak ve své přízni vůči daným stranám nijak zásadně nepolevují.

O realitě italské vlády, která se může „chlubit“ rekordní invazí za rok 2023, jste si zde mohli přečíst již opakovaně.

Nyní se podíváme na švédskou vládu, která stále navenek vystupuje jako „vláda změny,“ přičemž strana, která je oporou stávající menšinové vlády, dokonce hovoří o zastavení výměny obyvatel.

Žádná změna se však podle reálných dat nekoná, zatímco výměna obyvatel pokračuje.

Švédská vláda nikdy neprovedla „změnu paradigmatu“ ve švédské imigrační politice, jak tvrdil premiér Ulf Kristersson. To je zřejmé z nedávných statistik Švédské migrační agentury, které ukazují, že jen v první polovině roku 2024 udělila vláda podporovaná SD 47 700 nových povolení k pobytu.

S poněkud nečekanou podporou Jimmieho Åkessona a jeho Švédských demokratů pokračuje Ulf Kristersson v imigrační politice zavedené bývalým premiérem Fredrikem Reinfeldtem, v jejímž rámci Švédsko poprvé zvýšilo imigraci na víceméně trvalou úroveň kolem 100 000 lidí ročně.

V průměru Reinfeldt udělil ve Švédsku povolení k pobytu 103 375 imigrantům ročně a do konce své osmileté vlády udělil povolení k pobytu 827 000 přistěhovalcům.

Rekord později překonal Stefan Löfven (Sociálně demokratická strana) s 837 000 imigranty během svých téměř osmi let u moci, včetně azylového chaosu v roce 2015.

Během debat před letošními volbami do Evropského parlamentu kritizoval vysokou imigraci obou premiérů předseda strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson, který vysokou imigraci v těchto letech označil za „výměnu obyvatelstva“ a „historickou“ chybu.

Premiér Ulf Kristersson slíbil zastavení imigrační politiky svých předchůdců a řekl, že provede „změnu paradigmatu“ v imigrační politice.

Problém je v tom, že neprovádí změnu paradigmatu, a že vysoká míra imigrace je trvalým projektem – nikoli nějakou „historickou“ chybou.

Od 18. října 2022, kdy se takzvaná „vláda Tidö“ (název podle místa, kde byla dohodnuta koaliční smlouva) ujala úřadu, nedošlo k žádnému znatelnému snížení imigrace. V roce 2023 udělil Kristersson 102 139 povolení k pobytu a podle Švédské migrační agentury dalších 47 700 v první polovině roku 2024.

Vezmeme-li v úvahu běžné sezónní výkyvy, zdá se, že Švédsko bude v roce 2024 směřovat k imigraci více než 100 000 lidí – o něco více než v době, kdy byl u moci Fredrik Reinfeldt.

Åkesson a Kristersson také vypadají, že by mohli získat bronzovou medaili na mistrovství Švédska ve vydávání povolení k pobytu. Vláda Tidö dosud od 18. září 2022 udělila povolení k pobytu 180 000 přistěhovalcům, což znamená 278 přistěhovalců denně.

To je velmi blízko ke stříbrnému Fredriku Reinfeldtovi, který udržoval kurz výměny populace na 282 imigrantech denně.

Ke zlatému medailistovi Stefanu Löfvenovi, který byl premiérem během azylového chaosu v roce 2015 a během svého působení ve vládě udělil povolení k pobytu každý den v průměru 320 imigrantům, je však ještě kus cesty.

Když však Stefan Löfven v listopadu 2021 rezignoval, snížil míru výměny obyvatelstva na 258 povolení k pobytu denně – oproti 447 o šest měsíců dříve.

Sociálně demokratická vláda poté zavedla hraniční kontroly na mostě Öresund a uvalila plnou odpovědnost na dopravce a lodní společnosti v Trelleborgu, pokud přivezou nelegální přistěhovalce.

Sociální demokraté tak provedli změnu paradigmatu ve švédské imigrační politice, ale ta byla dočasná a později se během krátkého působení Magdaleny Anderssonové ve funkci premiérky uvolnila na velkorysejší úroveň.

Právě tuto velkorysou úroveň nyní udržuje současná vláda Tidö.

Tolik k situaci ve Švédsku. V žádné evropské zemi aktuálně nevládne taková vláda, která by – byť třeba otevřenými hranicemi, cestou přijímání „nezbytných pracovních sil“ nebo „afghánských tlumočníků a spolupracovníků“ – s výměnou obyvatel nebyla v souladu.

Vždy je třeba sledovat ne to, co politik říká a co prezentují média, ale co se děje skutečně – a co média naopak skrývají. A to i v případě politiků, kteří jsou „naoko“ v nemilosti mainstreamu…

/ necenzurovanapravda.cz /