Česko shání 35 miliard na munici pro Ukrajinu. Pražský hrad podrobnosti tají

Česká republika hledá finanční prostředky na nákup stovek tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. O možnosti nákupu munice pro Ukrajince ve třetích zemích informoval minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel.

Deník Financial Times nyní napsal, že Česko potřebuje vybrat 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). Pražský hrad k tomu zatím nechce sdělit další podrobnosti. Podle informací deníku Echo24 by munice mohla pocházet z Maroka, případně z Indonésie.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Česko by podle prezidenta Petra Pavla mohlo Ukrajině zajistit dodání stovek tisíc dělostřeleckých nábojů nebo raket z třetích zemí. Opakovaná výzva zazněla v Mnichově ve chvíli, kdy dodávky dříve slíbené Evropskou unií váznou. S podobnou iniciativou už se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pokoušeli uspět i v Bruselu, snahy o nákup skladové munice ze společných unijních peněz ve třetích zemích, ale dlouhodobě blokuje několik zemí v čele s Francií.

„Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl na mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Pavel před týdnem s tím, že Česko by mohlo zajistit nákup munice pro Ukrajinu z třetích zemích. K české iniciativě se podle něj připojilo už Dánsko, Nizozemsko nebo Kanada. Neuvedl však, odkud by munice měla pocházet. Pokud by se ale podařilo sehnat blíže neurčený finanční obnos, bylo by její dodání podle prezidenta otázkou pouhých několika týdnů.

Britský deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že k nákupu munice je potřeba získat částku 1,5 miliardy dolarů, tedy asi 35 miliard korun. „Češi udělali tu práci, ale ostatní musí poskytnout peníze,“ řekl listu jeden z nejmenovaných činitelů obeznámených s vyjednáváním. Česká vláda věc pro britský deník odmítla komentovat.

Které země se k naší iniciativě připojily a jestli má být role ČR pouze koordinační, nechtěla kancelář prezidenta po skončení konference komentovat. „K tématu zatím nemůžeme sdělit další detaily,“ uvedla pro Echo24 Eva Hromádková z odboru komunikace kanceláře Petra Pavla.

EU nestihne splnit slib

Evropská unie slíbila před rokem Ukrajině, že jí do letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Za svým plánem ale unie výrazně zaostává. Podle předběžných odhadů jich stihne dodat asi jen 520 tisíc. Protože evropské výrobní kapacity nestačí, musela by se unie obrátit na země mimo sedmadvacítku. O takovém nákupu munice už jednali v Bruselu na začátku února premiér Fiala a ministr Lipavský. Podle informací, které přinesl server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje, ale český návrh na nákup ze společných evropských fondů odmítla Francie, Řecko a Kypr. Česko se tak snaží najít podporu u jednotlivých zemí. To ale také znamená, že by na nákup nemohly být použity evropské zdroje.

Ministerstvo: Musíme Ukrajině urgentně dodat munici

Ministerstvo zahraničních věcí v reakci vysvětlilo, že český plán na vyzbrojení Ukrajiny municí nakoupenou ve třetích zemích vychází v obou případech ze stejného základu. „Ukrajině je potřeba urgentně dodat potřebnou munici a najít k tomu všechny možné cesty,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Ačkoli Politico dříve spekulovalo, že bychom mohli dělostřeleckou munici nakoupit například v Turecku či Jihoafrické republice nebo Jižní Koreji, skladové zásoby toho typu munice, o němž Pavel hovořil, by mohly pocházet odjinud.

Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některou ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, která v minulosti nakupovala od Moskvy či Pekingu. Právě vztahy s Moskvou by mohly být zároveň důvodem, proč země nechce, nebo nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou navíc dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu, jejichž kontakty by mohla vláda využít. Například holding Czechoslovak Group zbrojaře Michala Strnada v posledních letech získal významné zakázky na dodávky vojenské techniky pro armády Indonésie nebo Maroka.

ZDROJ