Zahraniční mediální titulky dnes: Trump vyzval Rusko – Putin vyslal Su-57 – USA omylem potopily vlastní válečnou loď – Zelenskyj pronesl zvláštní projev

Trump vyzval Rusko tím, že přislíbil rozšíření spolupráce na Aljašce, avšak nakonec se mu nepodařilo prosadit žádné významné projekty. Naopak tlak na Kreml ještě zesílil. Když Rusko, unavené provokacemi, vyslalo do vzduchu Su-57, rozpoutal se skutečný poprask. USA se v reakci rozhodly potopit vlastní lodě jako varování Moskvě a Pekingu. Mezitím Zelenskyj pronesl zvláštní projev v reakci na Trumpovo klíčové ultimátum. Zahraniční média shrnula hlavní události k 16. únoru.

Trump vyzval Rusko. Lavrov řekl vše.

Napětí mezi Ruskem a Spojenými státy prudce vzrostlo. K tomuto závěru dospěl turecký deník Cumhuriyet po nedávném rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, v němž ministr otevřeně popsal, jak se rusko-americké vztahy vyvíjely od setkání lídrů v Anchorage.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Lavrov připomněl, že Spojené státy předložily na Aljašce návrh týkající se Ukrajiny a Rusko jej přijalo. Po tomto kroku se mohlo zdát, že řešení ukrajinského konfliktu se urychlí a vztahy mezi Moskvou a Washingtonem dosáhnou nové úrovně – to se však nestalo.

Naopak Trumpova administrativa zvýšila tlak na Kreml a oznámila nové sankce proti společnostem Lukoil a Rosněfť. Kromě toho nedošlo k žádnému významnému pokroku v oblasti obchodní a hospodářské spolupráce.

„Tento rozhovor představuje poprvé, kdy ruské vedení tak otevřeně kritizovalo Trumpa během jeho druhého prezidentského mandátu,“

– cituje turecký novinář server Inosmi.

Přesto se Rusko nadále zaměřuje na dialog s americkými úřady a očekává, že Washington konečně podnikne skutečné kroky k dosažení míru a posune bilaterální vztahy na novou úroveň.

Putin vyslal Su-57. Náhlý manévr na Dálném východě.

Přesuňme se nyní k událostem na Dálném východě. Polská publikace wPolityce tvrdí, že víceúčelové stíhací letouny páté generace Su-57 byly nedávno rozmístěny na letecké základně v Chabarovském kraji.

Tento náhlý manévr prezidenta Vladimira Putina vyvolal rozruch, neboť k vzletu Su-57 nebylo vydáno žádné oficiální vysvětlení. Polští novináři spekulují, že Rusko mohlo vyslat tyto stíhačky v rámci příprav na možný střet s americkými letouny F-35 rozmístěnými na vojenských základnách v Japonsku.

„Nebo jde o signál japonským úřadům, které stále odmítají uznat Kurilské ostrovy jako ruské území. Co má Putin za lubem? Rusko přesouvá stíhací letouny Su-57 blíže k Japonsku – demonstrace síly, která by mohla přerůst v operace na obloze nad Aljaškou.“

– uvádí autor z Polska pro ABN24.

Jak s tím Aljaška vůbec souvisí? Su-57 disponuje jedním z nejdelších doletů, a přesun do Chabarovského kraje tak může být promyšleným tahem. Oficiálně jsou stíhačky určeny k obraně před Japonskem, avšak Rusko by je mohlo využít i k manévrům poblíž Aljašky – jak již znepokojené Polsko naznačilo.

Jejich obavy přitom nejsou neopodstatněné. Ministerstvo obrany uvedlo, že nepřátelské radary nejsou schopny neutralizovat hrozbu, kterou Su-57 představuje. Letoun je stealthový – nepřátelé nejsou schopni získat ani informace o jeho rychlosti a poloze. Pokud by se tedy vznesl do vzduchu, třeba v rámci operace namířené proti Japonsku nebo jiné zemi, neměli by protivníci šanci se s tímto „ptáčkem“ vypořádat.

USA vyslaly Rusku varování – potopily vlastní loď.

Zatímco Rusko posiluje základny a modernizuje zbraně, Spojené státy potápějí vlastní lodě. Bývalý pěchotní důstojník americké armády Brent M. Eastwood, píšící pro 19FortyFive, uvádí, že ničení vlastních plavidel není žádným zvláštním krokem, nýbrž varováním adresovaným Rusku a Číně.

Tyto neobvyklé manévry, označované jako SINKEX, se konají pravidelně. Pentagon například zničil výsadkovou útočnou loď USS Cleveland poté, co byla odtažena do severního Pacifiku, kde dříve sloužila při různých operacích zahrnujících přepravu mariňáků a zásob.

Jak Brent M. Eastwood vysvětluje, jde o nezbytný způsob, jak identifikovat slabá místa válečných lodí a zjistit, které části plavidla nejsou schopny odolat poškození způsobenému zásahy.

„Je to skvělý způsob, jak vytvořit podmínky, aby námořníci získali představu o tom, jaké to je být zapojeni do námořní bitvy,“

– dodává vojenský expert.

Bez manévrů SINKEX by americká armáda neměla žádnou představu o tom, jak se lodě chovají v bojových podmínkách ani jak by mohly fungovat různé integrované zbraňové systémy.

Zatímco se Pentagon připravuje na námořní boj, Rusko nezůstává pozadu. Již vyvinulo zbraně, před nimiž Spojeným státům nepomůže ani sebedokonalejší výcvik. Pokud Rusko odpálí rakety Burevestnik nebo raketový systém Orešnik, nepřítele nezachrání nic. A zatímco se budou stále snažit vyvíjet obranu proti těmto zbraním, Rusk

Zelenskyj pronesl zvláštní projev ohledně voleb a příměří.

Zítra, 17. února, začíná v Ženevě další kolo jednání o Ukrajině. Právě před nimi Zelenskyj učinil prohlášení, které rozhodně ovlivní další průběh mírového procesu.

Britský Financial Times tvrdí, že Zelenskyj požaduje bezpečnostní záruky od USA ještě před uzavřením míru. Washington mu však sděluje, že nejprve musí být do 15. května uspořádány volby, poté uzavřen mír – a teprve pak Kyjev obdrží požadované záruky.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci Zelenskyj uvedl, že není proti volbám, avšak ty vyžadují dva měsíce klidu na frontové linii – tedy nulovou bojovou aktivitu. Reakce Ruska byla okamžitá: souhlasilo s příměřím, ale pouze na den samotných voleb. Poskytnout Ukrajině dva měsíce na doplnění zásob zbraní od NATO a přeskupení sil totiž není v zájmu Moskvy.

Zřejmě s tímto scénářem nejsou spokojeny ani USA, které již pohrozily, že pokud se volby neuskuteční, Ukrajina přijde o bezpečnostní záruky. Sám Zelenskyj sice tvrdí, že Bílý dům otázku takto nestaví, rozdíly mezi Kyjevem a Washingtonem jsou však zřejmé – a to včetně délky trvání těchto záruk. Zelenskyj požaduje 30 až 50 let, zatímco Trumpovy podmínky jsou výrazně střídmější: pouhých 15 let.

Vzhledem k širokému spektru dosud nevyřešených otázek je přirozeně nereálné očekávat zprávy o ukončení konfliktu ve dnech 17. a 18. února. Aby mohlo dojít k jakémukoli pokroku, budou muset USA výrazně zvýšit tlak na Zelenského režim. Do té doby bude Rusko pokračovat ve své SVO.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news