Z Donbasu do Davosu: Kdo vede proti komu válku? Zločin: Sorošův a Švábův transhumanismus. Proč Švýcaři mobilizují? Jménem tvůrčí destrukce. Nenahraditelné neziskovky. Nůžky se rozevírají, budeme jen chudší

Michal Semín upozorňuje, že za několik dní se opět sejdou ve švýcarském Davosu ti, kdo vedou v současné době skutečnou válku proti lidem.

Tak už i Švýcaři mobilizují. Na pět tisíc vojáků a dalších několik tisíc policistů jen čeká na povel. A když už se válkychtivým nepodařilo vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou, tak bude alespoň nad Švýcarskem. Prostě po zuby ozbrojená operace, která v moderních švýcarských dějinách nemá obdoby.

To vážně mají hrdí obyvatelé této neutrální země z Putina, který ještě nemá pod kontrolou ani příhraniční Donbas, takový vítr? Ale kdeže, Švýcaři leští kvéry pro jinou válku. Tu, jejíž obětí nejsou jen ukrajinští civilisté v proxy válce unipolaristů s multipolaristy, ale obyčejní lidé celého světa.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Ve dnech 22. – 26. května, tedy za necelý týden, se totiž po dvouleté covidové pauze scházejí v Davosu nikým nevolené elity, jejichž společnou ambicí je řídit chod světa. Jejich hlavní protagonista Klaus Schwab poté, co ze Světového ekonomického fóra vyloučil dosavadní ruské partnery (Sberbank patřil k významným členům a hlavním sponzorům simulačních konferencí o kybernetických hrozbách), svolává soudruhy k poradě, na jaký rychlostní stupeň nyní Velký reset zařadit.

Na téma Velkého resetu vyšel skvělý analytický článek v prvním letošním čísle časopisu Te Deum, zde je z něj malá ochutnávka.

Revoluce

Davos je mnohem víc než jen globální obchodní trh, je také rezonanční schránkou ideologie globalismu, která na jedné straně poskytuje sladký příběh, jenž je základem zlatého vyprávění nejbohatších lidí planety v posledních letech, a na straně druhé se promítá do hmatatelných revolučních trendů v politice a médiích.

Když Klaus Schwab na lednovém fóru před mírně rozpačitou prezidentkou EU Ursulou von der Leyenovou hovořil o nutnosti regulovat evropské čipy, s odvoláním se na svoji idée fix, transhumanismus, totiž vytvoření nového a vylepšeného člověka v důsledku toho, co nazývá čtvrtou průmyslovou revolucí, revolucí mobilního internetu věcí a internetu těl, můžeme jeho slova považovat za výroky podivného mýtomana. Ať už však Schwab toto téma používá otevřeně, nebo cynicky, je pro něj součástí mnohem širší hádanky, či spíše axiologické revoluce, jejíž společenské důsledky budou děsivé.

Ve své knize Čtvrtá průmyslová revoluce Schwab prohlašuje, že revoluce internetu těl přinese „ontologickou nerovnost“, „oddělující ty, kdo se přizpůsobí, od těch, kdo se brání – v podstatě a v každém smyslu slova, vítěze od poražených“. Vítězové mohou dokonce těžit z některých forem radikálního zdokonalení člověka, vzniklých v rámci některých segmentů čtvrté průmyslové revoluce (např. genetické inženýrství) a které poražení nebudou mít šanci využít.

Tvůrčí destrukce

Zapomeňme na chvíli na Schwabovy čipy a vstupme do utilitární logiky jeho myšlení. Jeho uplatnění v podstatě znamená zničení stávajícího společenského, politického a civilizačního řádu, a také, jak je vidět, standardně pojímaných lidských práv. Schwab se netají tím, že kategorizuje „vítěze“ a „poražené“, odvážně tvrdí, že to, co nazývá naší stávající společenskou smlouvou, zkrachovalo, a navíc důrazně hlásá potřebu nového řádu a nových hodnot – právě v tom spočívá „velký reset“.

Ve své knize Znovuzrození Evropy z roku 2012 Schwab dokonce hovořil o „tvůrčí destrukci“ starého řádu a prohlásil, že prosperitu zajišťují velké trhy (opět primát utilitární logiky), jež potřebují silné centrální řízení. Proto se národní státy musí vzdát své suverenity ve prospěch vyšších instancí, zahrnujících globální regiony: „Jinými slovy, abychom vytvořili lepší a životaschopnější Evropu, založenou na stejných sociálních hodnotách a svobodách jako dříve, musíme zvážit zničení části toho, co jsme budovali od konce druhé světové války. To se bude muset týkat i některých záchranných sociálních sítí, které mnozí považují za své přirozené právo.“

V knize Čtvrtá průmyslová revoluce pokračuje ve stejném duchu: „Vlády se také musí přizpůsobit skutečnosti, že se moc přesouvá od státních k nestátním aktérům, od zavedených institucí k volným sítím.“ Ziętek-Wielomska to komentuje takto: „Z diskutované knihy vyplývá vize reality, v níž budou globální korporace úzce spolupracovat se státy, které budou představovat něco jako centra velkých regionů. Mnoho států se však zhroutí. Z globalizace proto budou mít prospěch jen některé z nich, ale také velké korporace a vyšší třída úředníků a manažerů ve státní správě, podnikové administrativě a nevládních organizacích. Ostatní budou ožebračeni a jejich osud bude záviset na různých formách pomoci nebo sociálního zabezpečení v rámci nové společenské smlouvy.“

Nová doba

V tomto modelu globalismu uvádí Schwab jako příklad Německo, které se podle něj stalo evropskou velmocí tím, že spojilo hospodářskou dynamiku se sociální soudržností. Tedy globalizace v podobě regionalizovaného světa se silnými vedoucími centry, jako je Německo, v němž slabší státy nevyhnutelně zkolabují. Polská badatelka také upozorňuje, že Schwabův návrh modelu světového vládnutí po vzoru Německa odkazuje na reformy Gerharda Schrödera, které prohloubily sociální stratifikaci a vedly k chudobě.

Ve skutečnosti se tento model realizuje před našima očima již dnes. Jak v lednu informoval Oxfam, celkový majetek deseti nejbohatších lidí na světě se během pandemie zdvojnásobil ze 700 miliard dolarů na jeden a půl bilionu (!), zatímco příjmy 99 % lidí klesly.

Schwabovy doporučené účinné techniky postupné transformace společností také jasně ukazují, že globalistické myšlení by se nemělo omezovat na fantaskní představy o čipech, zajišťujících nesmrtelnost. Německý globalista otevřeně hovoří o důležité roli, kterou hrají různé nevládní organizace při formování společenského myšlení – stačí zmínit síť Open Society Foundations George Sorose, mimochodem pravidelného návštěvníka Davosu.

Válka

Pryč jsou doby – 90. léta – kdy nevládní organizace stály v opozici vůči mocnostem tohoto světa, jak se píše v knize, kterou fórum vydalo u příležitosti svého 50. výročí: „Po roce 2000 fórum jasně změnilo svůj profil z konference vedoucích představitelů podniků a vlád na platformu integrující všechny klíčové subjekty globální společnosti. V Davosu byli zastoupeni vedoucí představitelé prakticky všech významných světových nevládních organizací. Výsledkem byl pokračující neformální dialog na podporu lepšího porozumění a spolupráce mezi globálními společnostmi a některými z nejvlivnějších skupin občanské společnosti.“

Jako příklad podobné spolupráce Schwab kdysi uvedl případ Irska a přípravu referenda o potratech, který Ziętek-Wielomska opět trefně okomentovala: „Globalisté vytvářejí programy, které je třeba zrealizovat, a pak vyčleňují velké množství prostředků na jejich propagaci prostřednictvím nevládních organizací, jejichž prostřednictvím se pohodlně zpracovává veřejné mínění, které je pak vyzváno, aby se vyjádřilo… Musíte být velice drzí, abyste po prohlášení, že hlavní cíle, plány a strategie budou vypracovány na globální úrovni, současně tvrdili, že obyčejní lidé budou stále schopni činit nějaká zásadní rozhodnutí.“

Přesně tak. V této válce proti sobě nestojí dva či více států, ale samozvaní kormidelníci z mnoha států, proti nám všem, obyčejným veslařům.

Do boje!

Zdroj: protiproud.info