Vše děláme rychle a dobře, pochválil se Fiala. Experti to vidí přesně naopak

Velmi rychle konsolidujeme, zvládli jsme migrační vlnu, hodně investujeme. Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně chválí svou vládu, že by byly její kroky v něčem špatné či nedostatečné nepřipouští. Jinak ale hovoří například ekonomičtí experti, kteří uvádí, že vláda nekonsoliduje dostatečně.

„Je důležité si uvědomit, co moje vláda musela řešit a vyřešila. Jen si vezměte, jak opozice a část médií strašila, že nebudou energie, v zimě zmrzneme a benzin bude stát 100 korun. Nic z toho se nestalo. Všechno jsme zvládli díky tomu, že moje vláda jednala rychle,“ uvedl Fiala na sociální síti X. „Proto máme plné zásobníky plynu, proto máme dostatek energií, proto jsme zvládli historicky největší migrační vlnu v Evropě. A ještě jsme dokázali velmi rychle konsolidovat veřejné finance a děláme velké investice,“ uvedl Fiala.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Vláda celkově nepřipouští, že by v některém aspektu jednal špatně či nedostatečně. Přitom má ale řadu kritiků a to nejen z politické opozice. Jedním z cílů kritiky je návrh rozpočtu na příští rok, který pracuje s deficitem ve výši 252 miliard korun, která podle mnohých neodpovídá vládním slibům o tom, že bude konsolidovat veřejné finance.

„V případě schválení v této podobě by bylo možné očekávat dosažení strukturálního deficitu celých veřejných financí kolem 2,1 % HDP, což by znamenalo zlepšení ve srovnání s předchozím rokem o cca 0,2 % HDP. To je méně, než bylo avizováno v dokumentaci konsolidačního balíčku.“ uvedla například v

V dalších letech MF ČR předpokládá konzervování strukturální nerovnováhy kolem 2 % HDP, což NRR nepovažuje střednědobě za dostatečné a doporučuje i v období po realizaci všech příjmových a výdajových opatření z tohoto balíčku, tedy po roce 2025, pokračovat v konsolidaci veřejných financí. Jen další konsolidace zajistí návrat k dlouhodobě udržitelnému hospodaření veřejných financí, jak jej definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. NRR vnímá dle svých slov návrh státního rozpočtu na rok 2024 jako klíčový, neboť jde o první rozpočet po konsolidačním balíčku a poslední před volebním rokem 2025.

„Kompromis, který může v budoucnu mrzet“

Podobně pro Echo24 mluvila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. „Namísto původně plánovaného snížení deficitů veřejných rozpočtů o 1,7 procentního bodu vůči HDP v roce 2024 a o dalších 0,6 p.b. v roce 2025, se tempo konsolidace přibržďuje pod jedno procento v roce 2024 a v roce 2025 na desetinky procenta. Přitom z historie víme, že konsolidace veřejných rozpočtů, které vedly nejen k ukočírováni schodků ale i ke snížení inflace, se pohybovaly v rozsahu 1 až 1,5 % HDP ročně,“ uvedla Horská.

Navržený rozpočet na příští rok podle ní ustupuje z původně plánovaného rozsahu konsolidace. „Na jedné bude méně škrtit růst ekonomiky, na druhé ale nepřispěje tolik ke snížení inflace. Kompromis, který nás může v budoucnosti mrzet. Cestu k nižší inflaci si prodlužujeme, aniž bychom zajistili, že ponechané veřejné výdaje přispějí ke zdravému a udržitelnému oživení ekonomiky a nebudou přestavovat jen další projedené zdroje,“ řekla deníku Echo24 Horská.

Státní rozpočet je podle ní klíčový nástroj politiky státu a zrcadlí priority vlády. „Více než kdy jindy, jsou priority vlády pod extrémním tlakem rozpočtových omezí a exponenciálního růstu dluhu, který nás už příští rok jen na splátkách dluhu bude stát skoro 100 miliard korun,“ uvedla Horská s tím, že v příštím roce každých 70 haléřů z koruny příjmu do rozpočtu a každých 80 haléřů z koruny vybrané na daních a odvodech bude smluvně vázáno v podobě tzv. mandatorních a kvazimandatorních výdajů včetně platů ve veřejné sféře. Prostor pro aktivní politiku vládu a strategické investice se kriticky blíží k nule,“ dodala Horská.

„Strach z Babiše je intenzivnější než rozhořčení z porušování slibů“

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vláda neplní sliby. „Konsolidace prostě neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

„Podstatná část veřejnosti je vládě dvojí porušení slibu ochotna tolerovat jen proto, že její strach z návratu Andreje Babiše je ještě intenzivnější než rozhořčení právě nad porušením slibů současné vlády. Současná vláda se spoléhá do značné míry spoléhá právě na to, že strach z Babišova návratu bude i nadále značný. Tato sázka jí zatím víceméně vychází. Což je patrné z průzkumu preferencí, v nichž strany vládní koalice nijak výrazně nepropadají, přičemž Babiš současně nijak výrazně neposiluje,“ dodal Kovanda.

„Samozřejmě, že ministerstvo financí si svůj postup vždy nějak obhájí. Navíc vládní politici vždy mohou říci, že v rámci koalice pěti stran je třeba hledat kompromis, leckdy bolestivě. Co se na to dá říct? Samozřejmě, do určité míry je to pravda. Stejně jako to, ovšem, že vládní strany měly už před volbami počítat s tím, že budou vládnout v koalici více stran a neslibovat vzdušné zámky,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

ZDROJ: Echo24/Twitter (X)