Vědci hlásí největší magnetickou bouři na Zemi za poslední roky

Na Zemi náhle začala jedna z největších magnetických bouří za posledních několik let a magnetické pole zůstane nestabilní ještě nejméně 2-3 dny, uvedla ve čtvrtek Laboratoř rentgenové astronomie Slunce Fyzikálního ústavu Ruské akademie věd.

„Kolem jedné hodiny ráno moskevského času (23:00 SEČ; pozn. red.) začala na Zemi náhle jedna z největších magnetických bouří posledních let. Index geomagnetické aktivity, který v posledních dnech (po vzplanutí koncem října) pomalu klesal na klidové hodnoty, téměř okamžitě po půlnoci vyskočil na úroveň 7 (s maximální hodnotou 9), což odpovídá třetímu stupni magnetické bouře na pětibodové stupnici,“uvádí se ve zprávě.

Vědci upřesnili, že podle předpovědi bude nestabilita magnetického pole Země přetrvávat ještě nejméně 2-3 dny, i když opakování současných maxim je velmi nepravděpodobné. Magnetická bouře by měla skončit nejpozději do 10-12 hodin SEČ.Fyzikové nám sdělili, že rychlost slunečního větru prudce vzrostla ze 400 na více než 800 metrů za sekundu a že hustota meziplanetárního plazmatu se zvýšila téměř stonásobně.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Vědci viní z nové magnetické bouře sluneční erupci o síle M1,7 (třída M označuje silné erupce předcházející maximální třídě X), ke které došlo před dvěma dny.„Proč byla síla sluneční erupce tak podhodnocena, to musí vyřešit fyzikové. Předtím byly za poslední čtyři roky na Zemi zaznamenány pouze čtyři bouře stejné úrovně, a to 12. května letošního roku, 14. května 2019, 26. srpna 2018 a 28. září 2017. Během této doby nedošlo k žádným větším událostem,“ upřesnila laboratoř.Kromě toho Země nyní zaznamenává jedny z největších letošních polárních září. Kolem půlnoci se pásmo polárních září rozprostíralo téměř po celém Skandinávském poloostrově. Nyní se přesunula do Kanady, a to až k jejím jižním hranicím.

Šance vidět polární záři

Výjimečná příležitost se naskytla obyvatelům České republiky. Podle vědců měla totiž polární záře dorazit v noci ze soboty na neděli i do místních zeměpisných šířek. Kvůli jedné z nejsilnějších slunečních erupcí tento unikátní jev mohli vidět i obyvatelé střední Evropy.K nebývalé sluneční erupci došlo minulý čtvrtek. Oblak nabitých částic se odtrhl od Slunce při mimořádně silné erupci třídy X1. Nejsilnější erupce spadají právě do třídy X. Nejmenší jsou erupce třídy A, které následují B, C, M a X. Podle astronomů se jednalo o dosud nejsilnější sluneční bouři v současném cyklu počasí naší nejbližší hvězdy.

Polární záře způsobují interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou. Běžně se vyskytuje v polárních oblastech naší planety, nejčastěji ve výškách kolem 100 kilometrů. Pro severní záři se používá termín aurora borealis a pro jižní aurora australis. Ve středních zeměpisných šířkách a v tropech se polární záře vyskytuje zcela výjimečně.Ačkoliv podle vědců byla šance tento přírodní úkaz spatřit i v Česku, nestalo se tak. Lidé polární záři neviděli ze soboty na neděli a ani z neděle na pondělí.

cz.sputniknews.com