Václav Klaus: Mlčení je souhlas

Bývalý prezident Českej republiky Václav Klaus vo svojej glose poukazuje na aktuálnosť refrénu v známej pesničke českého speváka, textára a občianskeho aktivistu Daniela Landu.

Minulý týden proběhl v Praze křest nového cédéčka Daniela Landy, tohoto politicky nekorektního rockera, ve kterém je i – už jistou dobu, vlastně od covidu – známá písnička Blanický manifest. Je mi sympatická. Jako prezident republiky jsem v noci z 30. dubna na 1. května 2004 také vyšel na vrchol bájné hory Blaník, abych tím symbolicky vyjádřil svůj názor na právě v tuto chvíli probíhající vstup České republiky do Evropské unie. Tehdy si od toho lidé stále ještě mnoho slibovali, středeční média uveřejnila výsledky posledního průzkumu veřejného mínění, ve kterém je uvedeno, že je s členstvím v EU spokojeno 44 % našich občanů. To se mi stále ještě zdá moc.

V Landově písni se opakuje refrén „mlčení je souhlas“.

Když jsem to v neděli pozorně poslouchal, uvědomil jsem si, jak je tento Landův výrok vysoce aktuální. S tím, co se děje v naší zemi kolem údajně ozdravného balíčku, co se děje kolem nečekaného podepsání vojenské smlouvy s USA (smlouvy, která existuje už řadu desetiletí, ale žádná česká vláda ji až do vlády Fialovy necítila potřebu podepisovat), co se děje kolem neuvěřitelného a nevysvětlitelného zničení přehrady Nová Kachovka na Ukrajině (se všemi otazníky nad tím, kdo by ze zničení této přehrady mohl mít jakýkoli prospěch či výhodu), co všechno o vývoji naší ekonomiky a naší životní úrovně vypovídá informace, že maloobchodní obrat v dubnu poklesl o 7,7 % s tím, že je to již dvanáctý měsíční pokles za sebou atd. atd.

Všechny tyto a mnohé další věci by vyžadovaly seriózní diskusi, která bohužel v naší zemi neprobíhá. Neprobíhá, protože se vláda bojí o nich diskutovat. Abych se vrátil k Landově písničce, o těchto věcech se nesmí mlčet. Nesmí se vládě dovolit, aby je „vyseděla“, aby všeobecné mlčení způsobilo, že na ně – jako na mnoho dalších věcí – bude zapomenuto. To bychom jako občané neměli připustit.

V rozhlasovém rozhovoru jsem byl ve středu tázán, jestli ještě působí naše zkušenost s komunistickou érou, jestli jsme byli komunismem dostatečně proočkováni, nebo jestli nás není nutné přeočkovat? Souhlasil jsem s tím, že na většinu občanů už toto očkování komunismem nepůsobí. Na otázku, zda není nezbytné nějaké přeočkování, jsem reagoval slovy, že žádné umělé očkování komunismem není možné, že se autentický prožitek této éry nedá nahradit.

Z dějepisných učebnic tento prožitek nezískáme. Nedovedu si představit, že by bylo možné tento prožitek uměle nahradit. A neumím si představit, kdo by nás to mohl učit. Škola – zejména po proběhlé transformaci školství v pokrokářském stylu – určitě ne. Že by nás to mohla učit kultura? Že bychom se o komunismu něco smysluplného dozvěděli z karikatury této éry v dílech našich populárních filmařů? Je o podstatě komunismu něco ve filmech typu Pelíšky? Jsem přesvědčen, že nikoli. Tato karikatura komunistickou realitu činí přijatelnější, než jaká ve skutečnosti byla.

V tomto rozhovoru jsme se dostali i na téma, že se dnes opět začíná na veřejnosti šeptat. Souhlasím, že začíná, resp. že někteří začínají šeptat. Naší povinností je tvrdě hájit názor, že se šeptat nesmí. Šeptání je – podobně jako mlčení – nejen akceptací reality, ale i jejím spoluvytvářením. Každý šeptající (a mlčící) spoluvytváří dnešní Fialovu, Rakušanovu, Černochové a Němcové realitu. Daniel Landa má v tomto pravdu a je dobře, že to tak hlasitě říká a zpívá.

Václav Klaus, 9. června 2023

Zdroj: Institut Václava Klause / InfoVojna