Nasadit vojáky NATO na Ukrajině možné je, ale bylo by to velmi nebezpečné, tvrdí bývalý náčelník generálneho štábu českej armády Šedivý

Niekdajší náčelník generálneho štábu Armády ČR a vedúcí katedry bezpečnostných štúdií na Vysokej škole CEVRO Jiří Šedivý v rozhovore pre portál Echo24 skonštatoval, že priameho vojenského konfliktu s Ruskom sa chcú všetci za každú cenu vyhnúť.

O nasazení vojáků NATO na Ukrajině hovoří od jara opakovaně francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty teď přiživuje i přítomnost severokorejských vojáků na frontě, přímé výzvy zaznívají například z Pobaltí. O vyslání instruktorů blíž k frontě přemýšlí také Velká Británie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by bylo vyslání bojových jednotek nakonec možné, i když značně komplikované a znamenalo by riziko jak pro samotné státy, tak pro Severoatlantickou alianci.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Může se některý stát NATO samostatně rozhodnout, že pošle své vojáky na Ukrajinu? A musel by s tím souhlasit zbytek aliance?

Formálně by to podle mého názoru šlo. Například Spojené státy vedly samostatně operaci v Afghánistánu a vedle toho fungovala mise Severoatlantické aliance. Podobně v Iráku. Muselo by to být ošetřeno bilaterální smlouvou mezi daným státem, který se k takovému kroku rozhodl, a Ukrajinou. Je tam ale velké nebezpečí, pokud by se daný stát dostal do nějaké svízelné situace a Rusové si ho vyhodnotili jako svého nepřítele. Proto by se musel vyvázat z článku pět o kolektivní obraně Severoatlantické smlouvy. Potom by se ale mohlo stát, že na něj Rusové zaútočí a ostatní alianční země nebudou mít žádnou povinnost přijít mu na pomoc. Je to tedy hypotetické, vzhledem k tomu, že v takovéto podobě se to ještě neřešilo, byť si myslím, že formálně to skutečně možné je.

Rozumím. Takže by NATO zřejmě požadovalo, aby se stát z některých částí aliančních úmluv vyvázal?

Muselo by být jasně definováno, že ten krok není činěn v návaznosti na Washingtonskou smlouvu. Stejně je to ale strašně nebezpečné. Řeknu příklad. Když se Pobaltské státy rozhodnou, že pošlou na Ukrajinu své vojáky, byť by se z článku pět vyvázaly, Rusové se za určitých okolností mohou dostat na jejich území a začít ho likvidovat. Všichni víme, že ty země mají hodně malé armády a celé Pobaltí by mohlo zůstat nechráněno. A naopak, pokud by se NATO vydalo Pobaltí na pomoc, dostalo by se do přímého válečného konfliktu s Ruskem, kterému se všichni chtějí za každou cenu vyhnout.

Je také otázka, jestli prezident Emmanuel Macron hovořil na jaře o tom, že by NATO vyslalo své jednotky na Ukrajinu pod společným velením, nebo by šlo o iniciativu jednotlivých zemí.

Je pravda, že to přesně nespecifikoval. A nakonec potom otočil na to, že by šlo o obsluhu sofistikovaných zbraní a poradce, rozhodně ne vojska určená přímo k vedení bojové činnosti. Z právního hlediska by šlo o složitou situaci. I když podle mého nikoli neřešitelnou. V každém případě je to nebezpečné.

Oficiální vyslání vojáků NATO na Ukrajinu je v tuto chvíli v rovině spekulací. Na druhé straně ale Jihokorejci, kteří v alianci nejsou, už řekli, že by tam mohli v reakci na přítomnost severokorejských ozbrojených sil poslat vlastní vojáky. I tam je riziko další eskalace.

To by byla skutečně úplně jiná situace. Jihokorejci ale neřekli, že tam pošlou bojové útvary. Poslali by tam poradce a případně další experty, kteří by studovali třeba vedení bojové činnosti Severokorejců. Jižní Korea není vázána žádnou smlouvou, takže ta může udělat v podstatě cokoli. Riziko eskalace je stoprocentně menší, než když by se do konfliktu vložil jeden ze států NATO.

Zdroj: echo24.cz