Jak je COVID-19 nebezpečný pro děti a mladé lidi?

Víte, kolik zdravých dětí od 0 do 18 let zemřelo v 80milionové Británii za první rok epidemie na COVID? Šest… Ano, šest. Z tří tisíc úmrtí v této věkové kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Se schválením očkování proti COVID-19 pro děti ve věku 5-11 let se najednou v médiích roztrhl pytel s hlášeními odborníků o tom, jak je toto onemocnění pro děti nebezpečné, kolik dětí na COVID umírá a kolik dětí trpí postkovidovým syndromem. Bohužel v ČR není možné získat data o tom, jestli u těchto dětí byl COVID příčinou úmrtí, poslední kapkou, která smutnou událost urychlila, nebo jen náhodným nálezem u hospitalizace ze zcela jiných příčin.

Naštěstí jsou i země, kde to jde – a takovou zemí je Británie, která se (pro mě, který tam pár let žil, překvapivě) rozhodla, že půjde vlastní cestou bez papouškování toho, co rozhodnou moudří jinde. A tak vznikla v Británii studie shrnující všechny případy úmrtí dětí a mladistvých do 18 let na COVID analyzující je podle přítomnosti dalších komorbidit [1]. Víte, kolik zdravých dětí od 0 do 18 let zemřelo v 80milionové Británii za první rok epidemie na COVID? Šest… Ano, šest. Z tří tisíc úmrtí v této věkové kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Za první rok epidemie bylo v Británii hospitalizováno s COVIDem 6 338 dětí a mladistvých do 18 let. Pro srovnání – je to 1,4% hospitalizací v této věkové skupině a o rok dříve bylo hospitalizováno 6968 dětí s chřipkou [2]. Z nich zemřelo 61 dětí. To je nepochybně velmi smutné číslo, každá dětská smrt je tragédií. Ale u kolika z nich byl COVID příčinou úmrtí? U 25 dětí. Doplním, že 18 z nich bylo starších deseti let, abychom získali lepší perspektivu o vhodnosti očkování dětí na prvním stupni základních škol nebo mladších (mimochodem, Pfizer už si brousí zuby na nemluvňata a děti do 5 let) [3]. Ještě důležitější je, že 19 z oněch 25 zemřelých na COVID 19 mělo i jiná onemocnění, takže zbývá 6 zdravých dětí, které zemřely na COVID. Po přepočtu na ČR je to méně než jedno dítě za rok.

Pokud se týká postkovidového syndromu, zkracovaného jako PIMS nebo PIMS-TS (pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2), v Británii bylo registrováno za stejné období 712 případů PIMS, takže po přepočtu na ČR je to cca. 90 případů ročně. Ve světle vyjadřování některých českých pediatrů, že v jediné pražské nemocnici se přijímá každý den na JIP jedno dítě s PIMS, je to zvláštní. Zůstaňme však u Británie – z oněch 712 dětí s PIMS mělo 113 dětí vrozenou komorbiditu a 258 dětí bylo bez dalších nemocí (přepočet na ČR – cca. 30 dětí). U zbývající přibližně poloviny dětí se vyskytovaly další komorbidity, ale z dat není možné s jistotou říci, jestli souvisely se syndromem PIMS či COVIDem, nebo byly přítomné, ale nediagnostikované, již před nemocí [2].

Je také nutné uvést počty dětí přijatých s COVIDem nebo PIMS na pediatrické JIP – za daný rok to bylo 512 dětí, což je přibližně 10 % všech příjmů na dětské JIP v Británii za daný rok, a to není malé číslo. Po přepočtu na českou populaci to je cca. 60 dětí a mladistvých ve věku do 18 let za rok. To už jako tak velké číslo nezní, zvláště, když se drtivá většina z nich zcela uzdraví [4]. Otázkou navíc zůstává, jaké procento dětí by onemocnělo PIMS v případě adekvátní primární lékařské péče a opět je třeba vzít v úvahu počty dětí s komorbiditami – zcela bez komorbidit byla jen asi desetina z těchto dětí a mladistvých, komorbidity známé před vypuknutím epidemie mělo přibližně 15% dětí; u zbylých 75% komorbidity mohly, ale nemusely vzniknout v souvislosti s COVIDem-19.

Podobné výsledky jsou hlášeny i z přibližně stejně velkého (co do populace) Německa [5], kde za období od března 2020 do května 2021 bylo hospitalizováno 367 případů PIMS (z toho 185 bylo hospitalizováno na JIP a žádné nezemřelo). Na COVID-19 zemřelo v tomto období 13 dětí a mladistvých, z nichž 5 mělo již dříve vážné komorbidity. A dostáváme se tedy k 8 zdravým dětem a mladistvým, kteří zemřeli na COVID-19 – tedy prakticky stejný počet jako v Británii, zvláště, když si uvědomíme, že německá studie sledovala delší období. Data z obou zemí jsou tak prakticky shodná a tyto počty tak můžeme považovat za velmi spolehlivé.

Dává tedy očkování dětí smysl?

Nyní se podívejme na důvody očkování. Prvním důvodem je ochrana samotných dětí před následky nemoci. O tom, jak nízké riziko nemoc pro tyto děti představuje, jsme psali výše. Dalším důvodem je prevence sekundárního šíření, tedy zabránění tomu, aby děti a mladiství virus šířili dále. Tato tématika je předmětem samostatného článku opublikovaného zde. Zde uvedu pouze to, že sekundární šíření se podle dostupných retrospektivních studií zatížených možnými problémy v zaznamenávání onemocnění u očkovaných a neočkovaných (testování očkovaných je také samostatná kapitola) sníží maximálně o 40-50 %, a to na vrcholu účinnosti vakcíny; po třech měsících už je ochrana minimální (a podle prospektivní studie je dokonce nulová už od začátku), ale o tom příště. Tento důvod proto také nedává smysl.

Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodování, zda děti očkovat, nebo ne, je ochrana, kterou v této populaci představuje prodělání nemoci nebo očkování proti další infekci. Izraelská studie na 6 milionech pacientů (všech, nejen pediatrických) jasně ukázala, že prodělání chrání proti reinfekci mnohem lépe než vakcinace. Navíc ukázala, že pokud jedinec je nejprve naočkován a teprve potom onemocní COVIDem, jeho ochrana proti dalšímu onemocnění je horší, než pokud pouze prodělá nemoc [6]. U skupiny, která má malé riziko závažných vedlejších účinků nebo úmrtí, tak dává „promoření“ větší smysl než očkování i z epidemiologického hlediska ochrany populace před šířením nemoci.

Pokud si tedy shrneme všechna výše uvedená fakta, dojdeme k závěru, že zdravou dětskou populaci, která je onemocněním COVID-19 ohrožená jen minimálně (proti očkování dětí s vážnými komorbiditami v zásadě nic nenamítám, i když i tam je nutné zvážit individuální rizika) neočkujeme kvůli jejich ochraně. Neočkujeme je ani kvůli tomu, abychom zamezili šíření nemoci. Masivně ji očkujeme kvůli vládním opatřením, které svazují děti a znemožňují jim řádně fungovat v kolektivu, pokud nejsou očkované (lyžařské výcviky, společné akce, karanténa, když se vyskytne ve třídě nakažený apod.). Očkujeme i děti, které už COVID prodělaly a jejich imunita je na další setkání s virem připravena. Očkujeme je vakcínou, která je provizorně schválená v nouzovém režimu na základě hladiny indukovaných protilátek, ne klinických výsledků [7]. Vakcínou, o níž se ví, že má nežádoucí účinky a o jejíž dlouhodobých účincích zatím nevíme nic. Kvůli méně než jednomu dítěti ročně. Neočkujeme, abychom děti chránili před COVIDem, očkujeme je, abychom je chránili před vládními opatřeními.

Vítejte v COVcourkově.

Autor: RNDr. Jaroslav Janošek, Ph.D.

Zdroj: smis-lab.cz

.

Máme množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Sledujte nás na jednej z najbezpečnejších chatovacích aplikácií Telegram, na ktorom vám prinášame aktuálne bleskové správy.

 

 

LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD

čl.17. Sloboda prejavu a právo na informácie sú zaručené. Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, tlačou, obrazom, alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu.

Čl.20. Právo slobodne sa združovať je zaručené. Každý má právo spolu s inými združovať sa v spolkoch, spoločnostiach a iných združeniach.

Vyhlásenie:

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedná za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Za obsah a pôvodnosť príspevku zodpovedá autor alebo pôvodný zdroj. SN publikujú aj názory, ktoré nemusia odrážať stanovisko redakcie, jej vydavateľa alebo oficiálnej interpretačnej línie. Robíme tak z úcty k ústavnej hodnote názorovej plurality, ktorá prispieva k posilneniu demokracie vôle ľudu a väčšiny ako aj otvorenej platformy pre slobodnú výmenu názorov pri hľadaní pravdy a mieru v konfliktom svete. Medicínske a lekárske texty, názory a štúdie v žiadnom prípade nemajú nahradiť konzultácie a vyšetrenia lekármi v zdravotníckom zariadení alebo inými odborníkmi. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na [email protected]

UPOZORNENIE:

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Diskusia

(Pripojiť sa do diskusie je možné len po registrácii a následnom prihlásení sa do účtu.)