Čínské proruské prohlášení, že Peking si nepřeje porážku Ruska na Ukrajině, mělo napravit vztahy po úniku zpravodajských informací

V květnu prý přeběhl do Ruska jeden ze středně postavených úředníků čínského ministerstva zahraničí poté, co se uvnitř resortu dostal do sporu se svým nadřízeným. S sebou odnesl soubor tajných dokumentů, včetně krizových plánů Pekingu pro případ ruské porážky na Ukrajině.

Čínský ministr zahraničí Wang Yi nedávno řekl hlavní diplomatce Evropské unie, že Čína si nepřeje, aby Rusko na Ukrajině prohrálo, protože Peking chce udržet Spojené státy zaměstnané – a zdůraznil, že pád Ruska by Spojeným státům umožnil přesunout svou strategickou pozornost zpět k Číně.

Toto prohlášení, adresované šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové, vyvolalo celosvětové pozdvižení, neboť se odklání od dlouhodobého čínského tvrzení o neutralitě ve válce.

Yuan Hongbing, bývalý profesor práva na Pekingské univerzitě, který nyní žije v exilu v Austrálii, uvedl, že nedávný zpravodajský únik rozhněval ruského prezidenta Vladimira Putina na čínské komunistické vedení. Podle Yuana mělo Wangovo prohlášení sloužit jako nepřímá omluva, jejímž cílem bylo obnovit důvěru a dát najevo pokračující podporu Kremlu.

Yuan s odvoláním na vysoce postavený zdroj uvnitř Komunistické strany Číny (KS Číny) sdělil deníku Epoch Times, že v květnu přeběhl do Ruska jeden ze středně postavených úředníků čínského ministerstva zahraničí poté, co se uvnitř resortu dostal do sporu se svým nadřízeným. S sebou odnesl soubor tajných dokumentů, včetně krizových plánů Pekingu pro případ ruské porážky na Ukrajině.

Z uniklých dokumentů vyplynulo, že Peking nevěří ve stabilitu Putinova režimu. Čínští představitelé se podle nich rovněž obávali, že ruská porážka by Spojeným státům a evropským mocnostem umožnila rychle podpořit v Moskvě prozápadní síly a přetvořit poválečné politické uspořádání.

Podle Yuanova zdroje plány naznačují, že Peking zvažuje dvě strategie ohledně vztahů s Ruskem.

První plán spočívá v podpoře Komunistické strany Ruské federace, která by měla v éře po Putinovi převzít vedení země – tedy snaha utvářet budoucí ruskou politickou scénu podle ideologických zájmů KS Číny.

Druhá, odvážnější varianta počítá s přímým geopolitickým tahem: pokud by se západní mocnosti rozhodně chopily poválečného Ruska, Čína by podpořila vznik odštěpenecké „Východní ruské federace“ východně od pohoří Ural.

Pohoří Ural se táhne severojižním směrem západním Ruskem a tvoří přirozenou hranici mezi evropskou a asijskou částí země. Na západ od něj leží evropské Rusko – včetně Moskvy a dalších hlavních politických a ekonomických center – zatímco na východě se rozkládá Sibiř, rozlehlý a na přírodní zdroje bohatý region s poměrně řídkým osídlením a omezeným západním vlivem.

Podle uniklých dokumentů by v tomto scénáři čínská armáda obsadila části Sibiře, aby zajistila strategickou hloubku a energetické zdroje, a využila by tuto oblast jako výchozí bod pro případnou invazi na Taiwan.

Podle Yuana Moskva zareagovala rychle a rozhodně. V polovině června ruské ministerstvo zahraničí navrátilo přeběhlíka i tajné dokumenty zpět do Pekingu, doprovázené ostrým diplomatickým vzkazem: „Rusko je mocnost, jejíž postavení je chráněno jaderným arzenálem.“

Yuan podotýká, že čínská podpora Moskvy je součástí širší strategie, jejímž cílem je prodloužit válku na Ukrajině a tím oslabit nebo vyčerpat Spojené státy. Zároveň tato strategie napomáhá k dosažení klíčového cíle čínského komunistického režimu – vojenského sjednocení s Taiwanem.

Zdroj: theepochtimes.com / epochtimes.cz