Čína omezuje vývoz wolframu: USA v ohrožení kvůli kritickému kovu

Po zavedení přísnější kontroly nad vývozem vzácných zemin Čínou si americká média uvědomila další klíčovou závislost USA na Číně, tentokrát v oblasti strategicky důležitého kovu – wolframu.

Tento kov, který má široké vojenské využití, je hlavně v rukou Číny, což odhaluje další vrstvu zranitelnosti Spojených států v otázce klíčových surovin. V zákulisí se tak odehrává nenápadná, avšak významná bitva o tyto důležité materiály.

Čínská vláda zavedla řadu nových opatření, která mají zpřísnit kontrolu nad lukrativními čínskými přírodními zdroji. Seznam zveřejněný Státní radou Číny uvádí, že kovy vzácných zemin jsou majetkem státu, a varuje, že „žádná organizace ani osoba nesmí zasahovat do zdrojů vzácných zemin nebo je ničit“.

Od 1. října, kdy pravidla vstoupí v platnost, bude vláda provozovat databázi vzácných kovů, aby zajistila kontrolu nad jejich těžbou, používáním a vývozem.

Čína v současnosti produkuje asi 60 procent světových kovů vzácných zemin a 90 procent rafinovaných kovů, které existují na trhu.

Podle zprávy televize CNBC po přísnější regulaci vzácných zemin zjistily americká média, že existuje ještě další klíčový kov, jehož zásoby jsou z velké části kontrolovány Čínou. Jedná se o wolfram, strategický kov známý jako “průmyslové zuby”. Díky svému vysokému bodu tání je wolfram nepostradatelný při výrobě vojenských zbraní, jako jsou tanky, střely, letecké motory a protipancéřové střely, což mu vysloužilo přezdívku “král války”. Wolfram má zásadní význam v oblastech vojenství, letectví, elektroniky a strojírenství.

Čína, která disponuje jedinečnými přírodními zdroji, ovládá 82 % světové produkce wolframu a drží absolutní nadvládu nad tímto kovem. Data z roku 2023 ukazují, že Čína nejenže dominuje těžbě a zpracování wolframu, ale také hraje klíčovou roli v celosvětovém dodavatelském řetězci tohoto kovu.

Globální zdroje wolframu jsou koncentrovány hlavně v Číně, Rusku, Kanadě a několika evropských zemích, přičemž Čína je největším producentem wolframu na světě. Nepravidelné rozložení wolframových ložisek vede k jednostranné závislosti ostatních zemí na Číně. Pokud by Čína omezila těžbu, mezinárodní trh s wolframem by čelil výraznému nedostatku.

Navíc je těžba a rafinace wolframu technicky náročná a nákladná, což zvyšuje jeho cenu už na samotném začátku dodavatelského řetězce.

Obvykle je obsah wolframu v surové rudě velmi nízký. Proto je nutné projít složitým procesem rafinace, aby se získal vysoce čistý kov. Tento proces je velmi náročný a zahrnuje několik kroků, jako jsou drcení, mletí, flotace a chemické zpracování, které vyžadují vysoké energetické náklady a mají určitý vliv na životní prostředí.

Současně s rostoucími ekologickými regulacemi v oblasti těžby wolframových ložisek byli mnozí producenti wolframových koncentrátů a rafinérie nuceni pozastavit výrobu, aby provedli údržbu zařízení a dosáhli požadovaných ekologických standardů.

S rostoucím počtem regionálních vojenských konfliktů a zvyšujícím se počtem globálních nestabilit roste i poptávka po wolframu. Kromě konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se zhoršuje i napětí na Blízkém východě. Wolfram je jako strategický zdroj velmi žádaný, zejména v zemích zasažených válkou.

Tyto faktory ukazují, že vysoká cena a nízká dostupnost wolframu jsou výsledkem jeho přirozených vlastností, nákladů na těžbu a rafinaci, regulačních standardů a mezinárodní politické a ekonomické situace. I sebemenší změna může vést k napětí v rovnováze mezi nabídkou a poptávkou a k cenovým výkyvům.

Čína, jako největší světový producent wolframu, přijímá opatření k ochraně těchto zdrojů. Čínská vláda zavedla přísnou kontrolu a řízení těžby wolframu prostřednictvím vydávání politik, jako je „Wolframová průmyslová politika”, a stanovení celkového množství těžby, aby zabránila neřízené těžbě a současně chránila zdroje a stabilizovala trh, komentuje agentura Tencent News.

Důležité je, že Čína také kontroluje export wolframu prostřednictvím vývozních kvót a zvýšením vývozních cel, čímž účinně reguluje trh s tímto kovem. Opatření nejen chrání zdravý rozvoj domácího wolframového průmyslu, ale také podporují rovnováhu na globálním trhu.

Toto rozhodnutí má za cíl zajistit domácí průmyslovou bezpečnost a chránit omezené zdroje před nadměrnou těžbou, stejně jako zlepšit postavení Číny v globálním dodavatelském řetězci prostřednictvím regulace nabídky a poptávky na mezinárodním trhu.

Zveřejnění této politiky vzbudilo okamžitě pozornost mezinárodního společenství. Zvláště ve Spojených státech, jako největší světové technologické a vojenské mocnosti, se zvyšuje poptávka po wolframu. Snížení dostupnosti tohoto kovu zvyšuje obavy z nedostatku surovin a růstu nákladů na výrobu vojenských zbraní.

V posledních letech se mezinárodní situace dramaticky mění a Čína čelí omezením a sankcím v různých oblastech, včetně vysokých technologií a energetiky. V tomto kontextu může být wolfram, jako jeden ze strategických zdrojů Číny, využit jako důležitý nástroj k odpovědi na vnější tlak.

Přestože Čína při prosazování svých strategických zájmů může využít wolfram jako páku, je rovněž důležité, aby na mezinárodním poli vystupovala jako odpovědná velmoc. Použití wolframu jako nástroje proti vnějšímu tlaku je možné, ale nemusí být vždy nutné. V dnešním globalizovaném světě může jakákoliv forma omezení vývozu zdrojů vést k destabilizaci mezinárodních trhů.

Taková strategie by mohla z obchodních partnerů udělat potenciální „nepřátele”, což by zhoršilo mezinárodní ekonomické třenice a ovlivnilo dlouhodobé obchodní vztahy. Navíc využívání vzácných zdrojů jako prostředku k prosazování zájmů může být kontraproduktivní pro dlouhodobý cíl Číny, kterým je dosažení vysoké kvality rozvoje.

Čína zdůrazňuje, že jakékoliv formy unilateralismu a protekcionismu mohou způsobit mezinárodní tržní nestabilitu a poškodit globální ekonomický řád a stabilitu. Ve světě s omezenými zdroji je pouze prostřednictvím spolupráce možné zajistit zdravý a stabilní rozvoj globální ekonomiky.

Prvni Zpravy

new.qq.com