Slovanské Noviny

7. marca 2026

Slovenské Noviny

K porozumeniu Čelovekom

„Černá díra Evropy“. Západní projekt „Kosovo“ selhal

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová poskytla srbskému deníku Kurir rozhovor, ve kterém mluvila o problému Kosova a označila ho za neúspěšný projekt Evropy.

„Pokud jde o současnou situaci v Kosovu, je to černá díra Evropy, kde vzkvétá organizovaný zločin a korupce, extremisté a teroristé rekrutují buňky, nafukuje se atmosféra národní a náboženské nenávisti a rozšiřuje se netolerance a ideologie ospravedlňující masové etnické čistky nealbánského obyvatelstva,“ řekla v rozhovoru pro srbské noviny.

Zacharovová uvedla, že nové kosovské úřady „hlásají přímý politický extremismus“. V březnu zvolili poslanci samozvané republiky předsedou vlády Albina Kurtiho, vůdce radikálního hnutí Sebeurčení, které vystupuje za omezení možností Bělehradu ovlivňovat situaci v regionu.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme





------------------------------------

Zacharovová se domnívá, že „západní projekt Kosova“ selhal navzdory napumpovaným fondům a informační a politické podpoře.

Mluvčí ministerstva zahraničí také připomněla, že takzvané bruselské dohody byly dohodnuty v roce 2013. Srbsko podle diplomatky některá z těchto rozhodnutí splnilo, zatímco druhá strana odmítla poskytnout klíčovou podmínku: zřízení Společenství srbských obcí v Kosovu, které by mělo široké správní a výkonné pravomoci.

„Současné kosovské orgány navíc o této otázce nechtějí vůbec diskutovat. Brusel s tím nemůže nic dělat kromě pomalých výzvu bez konkrétních kroků, které by kosovské Albánce přinutily k plnění jejich závazků,“ dodala.

V roce 1999 vyústila ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády se srbskou armádou a policií v bombardování Svazové republiky Jugoslávie (v té době se skládala ze Srbska a Černé Hory) letectvem NATO. Válečná operace byla podniknuta bez schválení Rady bezpečnosti OSN a na základě tvrzení západních států, že jugoslávská vláda konala etnické čistky v kosovské samosprávě a vyprovokovala tam humanitární katastrofu. Letecké útoky Severoatlantické aliance pokračovaly od 24. března do 10. června 1999 a vyžádaly si smrt více než 2,5 tisíce lidí, včetně 87 dětí, a škody ve výši asi 100 miliard dolarů.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Rozhodnutí neuznávají Srbsko, Rusko, Čína, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států. Bělehrad v roce 2011 zahájil jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci při zprostředkování EU.

Zdroj: cz.sputniknews