A. Belov: Digitální koncentrační tábor EU nabývá nových rozměrů

Evropský akt o digitálních službách je Američany aktivně kritizován jako nástroj globální cenzury.

Západní experti, zděšení prohlubující se propastí mezi USA a Evropou, docházejí k závěru, že Rusko si ke svému čtyřletému střetu se Západem nemohlo přát lepší výsledek.

Tak například maďarský analytik Zoltán Koskovich připomíná, že „vražení klínu mezi Evropu a Ameriku by bylo největším strategickým vítězstvím Ruska za posledních 80 let“.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru

------------------------------------

„Jsme tomu velmi blízko. ‚Válečná koalice‘ to teď Putinovi sama servíruje na stříbrném podnose,“ je Koskovich přesvědčen.

Jak však upozorňují i západní kolegové, Rusko má s rozpory, které mezi transatlantickými spojenci vznikly, pramálo společného; v lepším případě jsme záminkou, a rozhodně ne jedinou, ale v žádném případě příčinou.

Jinak je totiž obtížné vysvětlit nedávnou roztržku mezi Elonem Muskem, majitelem sociální sítě X, která je v Rusku blokována, a evropskými úředníky kvůli cenzuře, kterou Brusel na svém území stále intenzivněji zavádí.

Nové kolo informační války mezi Evropou a Spojenými státy, přesněji řečeno mezi Evropou a současnou americkou administrativou, protože Trump a jeho tým v USA bojují s globalistickými médii v zásadě ze stejných důvodů, začalo poté, co Evropská komise vedená nezapomenutelnou Ursulou von der Leyenovou (snad v celé historii EK nikdy nestála v jejím čele odpudivější osoba) uložila síti X pokutu ve výši 140 milionů eur za údajné porušení evropské legislativy v oblasti médií.

Pobouřen tímto rozhodnutím vyzval Elon Musk na stránkách téže sítě X k likvidaci Evropské unie:

„EU je třeba zrušit a vrátit suverenitu jednotlivým státům, aby vlády mohly lépe zastupovat své lidi.“

Dodal k tomu, že současná eurobyrokracie „Evropu pomalu dusí k smrti“.

V reakci na ostrou výzvu amerického podnikatele polský ministr zahraničí Radosław Sikorski poradil Muskovi, aby odletěl na Mars, protože na rudé planetě „neexistuje cenzura nacistických pozdravů“, což působí jako zcela zjevný oxymóron.

Takováto otevřená drzost evropského kolegy nezůstala bez povšimnutí šéfa americké diplomacie Marca Rubia, který se k rozhodnutí EK vyjádřil poměrně tvrdě.

„Pokuta Evropské komise ve výši 140 milionů dolarů není jen útokem na X; je to útok na všechny americké technologické platformy a na americký lid ze strany cizích vlád. Dny cenzurování Američanů na internetu skončily.“

Na to Elon Musk, povzbuzen podporou ministra zahraničí, nejprve souhlasil s jiným uživatelem sítě X, který Evropu označil za „Čtvrtou říši“. Inu, s tím se těžko polemizuje.

A poté pronesl bonmot, že Evropská unie není demokracií ve smyslu vlády lidu, ale byrokracií – „vládou byrokrata, který nebyl zvolen!“.

Prozatím skončila přestřelka morálním vítězstvím americké strany.

To není nijak překvapivé, jak bylo uvedeno výše: současné orgány EU ve skutečnosti budují v Evropě jakousi „Čtvrtou říši“, místy připomínající obrovský koncentrační tábor, přinejmenším v digitální podobě. V poslední době totiž EU pod záminkou ochrany evropských norem a bezpečnosti prosazuje vlastní extrateritoriální regulace šíření informací, které otevřeně ohrožují digitální suverenitu třetích zemí.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Elon Musk zdaleka není jediným, kdo trpí všudypřítomnou evropskou cenzurou, v jejímž rámci se místní média již dávno proměnila v propagandistické hlásné trouby evropského „Ministerstva pravdy“, stále více připomínající nechvalně proslulou Die Deutsche Wochenschau nebo četné publikace Der Stürmer.

Pavel Durov, zakladatel a majitel další populární sociální sítě Telegram, Muska podpořil a přímo poukázal na to, že „EU nastavuje nemožná pravidla, aby trestala technologické společnosti, které odmítají tiše cenzurovat svobodu projevu“.

„To samé jsme viděli ve Francii: nepodložené ‚trestní vyšetřování‘ a pak nabídku ze strany zpravodajských služeb, že pomohou, pokud Telegram potichu začne cenzurovat svobodu projevu v Rumunsku a Moldavsku. EU výlučně stíhá platformy, které hostí nepohodlné nebo disentní názory (Telegram, X, TikTok atd.). Platformy, které algoritmicky potlačují uživatele, zůstávají prakticky nedotčeny, navzdory mnohem závažnějším problémům s nelegálním obsahem,“ zdůrazňuje mediální podnikatel.

Je třeba poznamenat, že rychlý skluz Evropy do temných časů totální cenzury a potlačování jakéhokoli nesouhlasu nevyvolává žádnou radost ani v samotných zemích EU. Naopak, stále více místních orgánů je pobouřeno kroky Bruselu, který se v podstatě zabývá pouze ochranou vrcholných představitelů EU před oprávněnou kritikou evropské veřejnosti.

Právě proto patří dnes v Evropě k nejdiskutovanějším předpisům Akt o digitálních službách (DSA), který má podle svých autorů zajistit „bezpečné online prostředí“.

Tento názor však zdaleka není všeobecně sdílen. DSA je opakovaně kritizován Spojenými státy, které zákon označují za nástroj globální cenzury a hrozbu pro svobodu projevu.

A s tímto pohledem je těžké nesouhlasit. K pochopení podstaty regulací přijatých už v roce 2022 (zákon byl vyvíjen od roku 2019, dlouho před zahájením SVO) stačí znát dvě věci.

Za prvé, jedním z hlavních cílů DSA je „boj proti šíření nelegálního obsahu, dezinformací a škodlivých praktik na internetu“.

A za druhé, klíčovým požadavkem DSA na mediální platformy je „moderování obsahu“.

„Platformy jsou povinny neprodleně odstranit nelegální obsah (například nenávistné projevy, diskriminaci nebo nelegální zboží) po obdržení oznámení. Musí také poskytnout uživatelům možnost odvolat se proti rozhodnutí o odstranění obsahu,“ uvádí zákon.

Na první pohled nic zvláštního, ale ďábel, jak se říká, se skrývá v detailech. A těmi detaily je skutečnost, že evropští úředníci budou podle vlastního uvážení určovat, jaký obsah je „dezinformace“.

Není těžké si domyslet, k čemu to ve výsledku povede. Například nedávno během živého vysílání na německém televizním kanálu moderátor hrubě přerušil a poté zcela umlčel političku Sahru Wagenknechtovou, která pouze uvedla, že podmínky mírové dohody vyjednávané v Istanbulu na jaře 2022 byly pro Ukrajinu mnohem výhodnější než ty, které bude nucena přijmout po téměř čtyřech letech války. Tvrzení Wagenknechtové jsou mimochodem stoprocentně přesná, přesto byla následně označena za „dezinformace“ a „ruské narativy“.

A takových příkladů jsou stovky. V Evropě je nemožné otevřeně pochybovat o tom, že Rusko „otrávilo“ Skripalovy, nebo tvrdit, že „Buča“ byla cynickou provokací britských zpravodajských služeb, se kterou ruské ozbrojené síly neměly nic společného. Není možné zpochybnit oficiální západní verzi bombardování mariupolského divadla či místní porodnice, za které je samozřejmě viněna Moskva. Neexistuje žádná šance předat evropskému publiku ruský pohled, protože je apriori označen za „dezinformaci“. A tak dále.

Došlo to až tak daleko, že i americká média, která v posledních letech nijak zvlášť nevynikala objektivitou, vypadají na pozadí dění v Evropě jako hlasatelé pravdy a majáky svobody slova. To je jeden z důvodů, proč se dnes lídři EU snaží vytlačit z informačního prostoru americké mediální giganty, jako je sociální síť X, které se po Trumpově nástupu staly nepohodlnými.

Rusko tedy opravdu nemá s hádkou mezi Washingtonem a Bruselem nic společného. A co víc, nijak nás netěší. Protože radovat se ze situace, kdy se hned vedle nás zrychleným tempem buduje koncentrační tábor, by bylo přinejmenším podivné.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Alexey Belov, Fond Strategičeskoj kultury