Posledná rozhodujúca bitka Západu o udržanie svojej dominancie 

Alexander Rogers označuje vo svojom článku počínanie Západu ako panické konanie posádky potápajúcej sa lode, zatiaľ čo jeho bývalé kolónie sa začínajú skutočne stavať na vlastné nohy a vyberajú si za spojencov partnerov, nie drancovacie komando.

Francie zůstala bez uranu a zlata z Nigeru. Je to přímý důsledek francouzské politiky, která se nejenže nesnažila navázat spravedlivou a oboustranně výhodnou spolupráci s africkými zeměmi, ale současně aktivně vybrakovala vlastní vojenské sklady na podporu režimu na Ukrajině (a o jejich doplnění se nestarala).

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Například francouzské pásové tanky by byly velmi užitečné v poušti, ale v ukrajinských stepích proti ruské armádě, která má silné dělostřelectvo a kamikadze drony, jsou nepoužitelné. A k tomu všemu ještě mobilní houfnice, dělostřelecké systémy, vysoce přesné granáty (které ukrajinská armáda vyplýtvala na ostřelování náměstí v Doněcku), ruční zbraně a munice.

V důsledku dodávek na Ukrajinu klesla bojeschopnost francouzské armády (která je již nyní předmětem mnoha vtipů) nejméně o čtvrtinu.

O vnitřních problémech Francie – ekonomických, sociálních a politických – ani nemluvě.

Jedním ze základních principů politiky Západu je metoda cukru a biče. S cukrem Francie dlouho neuměla zacházet a v poslední době, kvůli Macronově úsilí, už ani bič nikoho neděsí.

Zvláště když se k Nigeru přidaly Mali, Středoafrická republika a Burkina Faso (v případě francouzské invaze pomohou Nigeru s obranou). A už i Alžírsko. A co až jim Rusové podstrčí i zbraně v rámci výměny „kalašnikovů a ručních protitankových granátů za zlato a uran“…?

Třetímu světu otrnulo

Tyhle hry s dodávkami zbraní se dají hrát v libovolné dvojici – někteří na to z nějakého důvodu zapomínají. A najdou se určitě u kteréhokoli ze sousedů, ať už jde o Irskou republikánskou armádu, mexické zapatisty nebo nějakou jinou Frontu za osvobození Marseille od „žabojedů“…

Mimochodem, Britové na tom nejsou o nic lépe. Současná britská armáda čítá asi 70 000 mužů. Námořnictvo je mizivé. Vlajková letadlová loď je nepoužitelná rachotina, která už dvakrát téměř shořela nebo se potopila a měla by být rozřezána na šrot. A vlastní metalurgii Británie už nemá (díky Thatcherové a jejím následovníkům).

Jen proto z argentinské strany zaznívá: „Hej vy tam na ostrově! Vraťte nám naše Falklandy!“ a všemožné kolonie se narychlo třesou na odtržení (dokonce i Skotsko se chystá vyhlásit nezávislost, protože mu v tom nic nezabrání).

Všichni účastníci Stoleté války jaksi zapomněli, že krást se musí ze zisků, nikoliv ze ztrát, a na pochybná dobrodružství, jako je podpora Kyjeva, se mají vydávat přebytky (kde by je ale vzali?), nikoliv nezbytné rezervy. Hotová chátra? Ticho – do ničeho raději nerýpat!

Poněkud panice

Ruský vědec Masalovič s přezdívkou „Kyberděda“ měl kdysi zajímavou přednášku o tom, odkud se vzal pojem „mezinárodní právo“. To, když je někde cizí majetek a zachtělo se vám ho vyloupit…

Jenže k tomu potřebujete silnou armádu a námořnictvo, a s tím mají dneska západní světlonoši problém.

Německý průmysl (od Basfu po Bosch) utíká do Číny. A Deutsche Bank mu dýchá na záda. Německo jde bez odporu na porážku, jak se na okupovanou a bezprávnou kolonii sluší.

Rusko nyní přebírá kontrolu nad těžbou nigerijského uranu (asi 5 % světových zásob). Předtím vyfouklo Britům i přes jejich kamenné tváře a rodokmeny těžbu uranu v Kazachstánu. A ještě předtím proběhly další podobné akvizice, díky nimž se Rosatom stal největším světovým operátorem na trhu s jadernými technologiemi.

Všichni blouznivci, co Rusko už několikrát odepsali, si neuvědomují, že Rusko vede boj na Ukrajině, aniž by se tím přespříliš obtěžovalo a přestalo věnovat pozornost spoustě jiných aktivit – od SPIEF a BRICS až po ŠOS a summit s hlavami afrických států.

Vypadá to z východu tak, že Západu jde o „poslední a rozhodující bitvu“, zatímco Rusko se jen (dle své terminologie a perspektivy) rozhodlo vyléčit vzpurnou provincii od nacistické infekce.“

Zdroj: alexandr-rogers.livejournal.com
Preklad: protiproud.info