Šéf OSN Guterres chce cenzurou bojovat s dezinformacemi a nenávistí. Vyzývá k předání kontroly nad internetem mezinárodním orgánům v rámci Agendy OSN 2030

Politická zpráva OSN odsoudila jakoukoli kritiku mezinárodní politiky v oblasti změny klimatu, kterou mezinárodní orgán považuje za vědecky pevně prokázaný fakt. Skeptici z řad klimatologů a dalších odborníků naopak namítají, že existenci klimatických změn nelze přičítat následkům lidské činnosti, nýbrž přirozeným fázím v procesu trvání naší planety.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres představil „Globální digitální dohodu“ (GDC), která by prosadila zavedení rozsáhlých mezinárodních zákonů proti „nenávisti a lžím“ na internetu.

„Šíření nenávisti a lží v digitálním prostoru způsobuje vážné globální škody. Tato jasná a aktuální globální hrozba vyžaduje jasná a koordinovaná celosvětová opatření. Nemáme ani okamžik nazbyt,“ napsal v tweetu informujícím o dohodě.

Shrnutí politiky OSN, které bylo zveřejněno 12. června, vyzývá k předání kontroly nad internetem mezinárodním orgánům v rámci Agendy OSN 2030.

Guterres rovněž odkázal na další strategický dokument OSN, „Informace a integrita na digitálních platformách“ (IIDP), který podle něj bude sloužit jako vodítko pro koordinaci globálního úsilí „proti nenávisti“.

IIDP varoval před tím, co nazývá „temnou stránkou digitálního ekosystému“, která by mohla umožnit „rychlé šíření lží a nenávisti a způsobit skutečné škody v globálním měřítku“.

Guterres uvedl, že internet je zneužíván k popírání vědy a šíření dezinformací a nenávisti mezi miliardami lidí, čímž zastřeně narážel na kritiky očkování proti covidu a rostoucí populistická hnutí.

Výzva k potlačení dezinformací

Politika GDC se zaměřuje na odstranění „rozdílů mezi regiony, pohlavími, příjmy, jazyky a věkovými skupinami“, pokud jde o přístup k internetu, a odsuzuje skutečnost, že „přibližně 89 % lidí v Evropě je online, ale jen 21 % žen v zemích s nízkými příjmy používá internet“.

„Nerovnost se zvyšuje,“ tvrdí report a dodává, že „obrovské investice do technologií nebyly doprovázeny výdaji na veřejné vzdělávání a infrastrukturu“.

„Digitální technologie vedly k obrovskému nárůstu produktivity a hodnoty, ale tyto výhody nevedou ke sdílené prosperitě,“ uvádí se v dokumentu.

GDC považuje „nenávistné projevy“, „dezinformace“, záškodnické hackery, kriminální činnost, autoritářské státní kontroly a „dravé obchodní modely“ za „vážná rizika pro lidská práva“.

Jediným řešením je podle ní vytvoření „robustních kritérií a standardů odpovědnosti pro digitální platformy a uživatele, které by řešily dezinformace, nenávistné projevy a další škodlivý online obsah“.

IIDP tento bod rozvedla tvrzením, že „nenávistné projevy a dezinformace podporované sociálními médii mohou vést k násilí a smrti. Schopnost šířit rozsáhlé dezinformace, které podkopávají vědecky prokázaná fakta, představuje pro lidstvo existenční riziko“.

Autoři dokumentu však připustili, že „rozdíl mezi nesprávnou informací a dezinformací může být malý a obtížně určitelný“, aniž by uvedli další podrobnosti. Tato prohlášení vyvolala znepokojení u těch, kteří se zabývají svobodou projevu, a v zemích, které mají dlouhou tradici svobodné diskuse.

Některé země se státem kontrolovanými médii, jako například komunistická Čína, by mohly panel OSN pro cenzuru na internetu využít k potlačení zahraniční opozice vůči svým názorům a politice po celém světě.

Kladivo na odpůrce klimatu a očkování

Politická zpráva OSN odsoudila jakoukoli kritiku mezinárodní politiky v oblasti změny klimatu, kterou mezinárodní orgán považuje za vědecky pevně prokázaný fakt. Skeptici z řad klimatologů a dalších odborníků naopak namítají, že existenci klimatických změn nelze přičítat následkům lidské činnosti, nýbrž přirozeným fázím v procesu trvání naší planety.

Zpráva také vyzvala k zákazu internetových „dezinformací“ během klíčových voleb, kdy „šíření mylných informací a dezinformací může podkopat důvěru veřejnosti ve volební instituce a samotný volební proces“.

Tento návrh by rozhodně zasahoval do vnitřní politiky suverénních států, a to v době, kdy se stále vášnivě diskutuje o volebních sporech v USA v letech 2020 a 2022.

OSN dále navrhla digitální kodex chování, který stanovil některá navrhovaná pravidla, aniž by specifikovala, jak by se taková pravidla vymáhala nebo jak by byli porušovatelé trestáni.

Kodex chování pouze navrhuje, aby členské státy „zajistily, že reakce na dezinformace a nenávistné projevy budou v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv, a nebudou zneužívány k blokování jakéhokoli legitimního vyjadřování názorů“.

Dokument rovněž vyzývá velké technologické společnosti, aby „investovaly do systémů moderování obsahu lidmi i umělou inteligencí“. Ta by měla být naprogramována tak, aby blokovala jakékoli názory odporující globalistické agendě.

„Digitální platformy by měly upustit od obchodních modelů, které upřednostňují angažovanost před lidskými právy, soukromím a bezpečností,“ píše se v dokumentu.

„Opatření, která omezí dopad dezinformací a nenávistných projevů, posílí úsilí o dosažení udržitelné budoucnosti, od zdraví a rovnosti žen a mužů až po mír, spravedlnost, vzdělávání a opatření v oblasti klimatu, a nenechají nikoho pozadu,“ napsali na závěr dokumentu úředníci OSN.

Zdroj: theepochtimes.com
Preklad: epochtimes.cz