Rusko slíbilo zastavit veškerý vývoz ropy do zemí, které zavedou “zcela absurdní” cenový strop

Rusko nebude prodávat ropu zemím, které na ni uvalí cenový strop. 

Reakce Kremlu na plán G-7 zavést cenové limity na ruskou ropu netrvala dlouho a místopředseda vlády Alexandr Novak varoval, že Moskva zakáže vývoz ropy a dalších ropných produktů do zemí, které zavedou cenový limit na ruskou ropu. Podle ruského státního média Tass se Novak 1. září v Moskvě před novináři vyjádřil v době, kdy se západní mocnosti chystaly 2. září sejít, aby se dohodly na omezení cen ruské ropy.

„Ropu a ropné produkty takovým společnostem nebo státům, které zavádějí omezení, prostě dodávat nebudeme, protože nebudeme pracovat nekonkurenčně,“ řekl Novak a zároveň odsoudil cenový strop jako „zcela absurdní“.

„Zcela to zničí trh,“ pokračoval Novak s tím, že zásahy do tržních mechanismů u klíčové komodity, jako je ropa, by měly destabilizující dopad na energetickou bezpečnost v zemích po celém světě.

Americká ministryně financí Janet Yellenová využila dohody zemí G-7 o plánu „nicnedělání“ k vítěznému kolečku:

„Omezení cen přispěje k dosažení našich dvou klíčových cílů. Prvním z nich je samozřejmě snížení příjmů, které Putin potřebuje k pokračování své agresivní války. A druhým je udržení spolehlivých dodávek ropy na světový trh a tlak na snižování cen energií pro lidi v USA, ve Velké Británii a na celém světě.“

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v reakci na Novakovy výroky o zákazu vývozu ruské ropy do zemí, které se ke stropu připojí, 2. září během konferenčního hovoru novinářům řekl, že „společnosti, které zavedou cenový strop, nebudou mezi příjemci ruské ropy“.

Jak jsme již dříve podrobně popsali, ministři financí zemí G-7 se dohodli na zavedení cenového stropu pro celosvětové nákupy ruské ropy, což, jak doufají USA, zmírní tlaky na energetickém trhu a sníží celkové příjmy Moskvy.

„Potvrzujeme náš společný politický záměr dokončit a zavést komplexní zákaz služeb, které umožňují námořní přepravu ropy a ropných produktů ruského původu po celém světě,“ uvedli ministři financí skupiny G-7 ve společném prohlášení.

„Poskytování těchto služeb by bylo povoleno pouze v případě, že by ropa a ropné produkty byly nakupovány za cenu (“cenový strop“) stanovenou širokou koalicí zemí, které tento cenový strop dodržují a uplatňují, nebo pod ní.“

Nebyly uvedeny žádné podrobnosti o mechanismu nákupního kartelu, ale cíl, který si vedoucí představitelé G7 stanovili, byl dvojí:

1. omezit tlak na růst světových cen ropy
2. omezit příjmy Ruska z prodeje ropy.

Za účelem dosažení těchto cílů se spojenci dohodli, že prozkoumají nový mechanismus, jehož cílem je stanovit strop pro ceny ruské ropy. Smyslem tohoto cenového stropu je umožnit zemím, které nezavedly zákaz dovozu, nakupovat ruskou ropu, pokud její cena bude na předem stanovené úrovni nebo pod ní. Tento strop by mohl být prosazován prostřednictvím omezení dostupnosti evropského pojištění pro ruské ropné náklady, jakož i přepravních služeb a financování ze strany USA.

Ačkoli představitelé skupiny G7 neuvedli, kde by byl cenový strop stanoven, musí být nižší než 80 USD za barel, za něž se dnes obchoduje ruská uralská třída (sleva 32 USD za barel vůči Brentu), a vyšší než mezní náklady Ruska na udržení úrovně produkce, které se odhadují na přibližně 40 USD za barel, aby se zajistilo, že se ruské příjmy při zachování produkce sníží.

Cenový strop 50-60 dolarů za barel by pravděpodobně posloužil cílům skupiny G7 snížit příjmy Ruska z ropy a zároveň zajistit, že barely budou i nadále proudit.

Zůstává však nejasné, jak účinný by byl režim cenových stropů, protože aby cenové stropy fungovaly, museli by dovozci ropy jako Indie, Čína a Turecko, kteří výrazně zvýšili své nákupy silně zlevněných ruských druhů, souhlasit s účastí, aby měli přístup k ještě levnější ropě.

„Bude třeba přijmout poměrně rozsáhlá opatření, aby se zajistilo, že společnosti nenajdou způsoby, jak obejít cenová omezení,“ uvedl Richard Watts, výkonný ředitel ženevské poradenské společnosti HR Maritime, která se zabývá obchodováním s komoditami.

„To byl problém iráckého programu „potraviny za ropu“ v 90. letech. Otázkou je, jak to G-7 kontroluje.“

Kromě toho, jak jsme již dříve podrobně popsali, existují tři scénáře, co bude následovat:

• Scénář 1: Rusko nespolupracuje a podnikne odvetná opatření – snížení o 3 mbd by pravděpodobně přineslo cenu ropy ve výši 190 USD za barel.
• Scénář 2: Čína a Indie nespolupracují – konec evropské pojišťovací dominance
• Scénář 3: Rusko plně přesměruje vývoz ze západu na východ, ale ztratí cenovou sílu, ceny se ustálí na úrovni 100 USD.

Na titulky zatím nikdo nereagoval…

Domníváme se, že trh si uvědomuje, že tento plán G-7 nemá šanci na realizaci, protože k zavedení limitu budou muset diplomaté přesvědčit členské státy Evropské unie, aby změnily šesté kolo sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu – a to se může ukázat jako obtížné. Tento balíček, který od 5. prosince zakazuje nákup ruské ropy, zahrnoval i zákaz využívání pojišťovacích a finančních služeb souvisejících s ropou ze strany třetích zemí.

„Cenový strop v zásadě nemá žádný dopad, pokud se skupině G-7 nepodaří přesvědčit ostatní hlavní odběratele (tj. Čínu, Indii, Turecko atd.), aby se k němu připojili,“ uvedl v e-mailové odpovědi na otázky Christopher Haines, globální analytik ropy z poradenské společnosti Energy Aspects.

„Všichni se zdráhají i přes nabídku výjimek ze západních finančních a pojišťovacích sankcí. Mezitím bude Rusko odhodláno tuto politiku z politických i ekonomických důvodů podkopat.“

Rusko v pátek uvedlo, že nebude prodávat ropu zemím, které na ni uvalí cenový strop. „Jednoduše s nimi nebudeme komunikovat na takových netržních principech,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru a dodal, že ruská ropa si najde alternativní trhy.

Zdroj: globalresearch.ca
Preklad: zvedavec.news