Názorové rozdíly panují v rodinách, v zaměstnání i v akademické obci. Pojďme si rozebrat to, co způsobuje onu atmosféru nepřátelství a rozpolcení společnosti.
Demilitarizovat debatu o Covid-19
Už více než rok a půl žijeme v době, jež je vymknuta z kloubů. Společnost nejen v Česku se ostře štěpí v pohledu na řešení covidové pandemie. Názorové rozdíly panují v rodinách, v zaměstnání i v akademické obci. Pojďme si rozebrat to, co způsobuje onu atmosféru nepřátelství a rozpolcení společnosti. Existují totiž dva pólové přístupy k pandemii, které se míjejí v základních východiscích.
Avšak obě východiska mají pevný morální základ a jsou obsazena silnými emocemi a vášněmi, neboť jde o strach z nemoci a smrti. A proto ta úpornost a bojovnost v rámci veřejného prostoru, a proto ta polarizace ve společnosti.
Dva pohledy – s morálním základem
První a oficiální názorový proud vychází z hlubokého přesvědčení, že životy a zdraví lidí nejlépe ochrání co nejpřísnější opatření. Ta mají za cíl maximálně omezit kontakty a pohyb lidí, maximálně očkovat, testovat, trasovat a rouškovat. V období ústupu pandemie se má rozvolňovat co nejopatrněji a nejpomaleji. Hlavním poselstvím je: zcela vyhubit covid. Za vzor slouží přístup Austrálie.
Druhý pohled vychází také z hlubokého přesvědčení, že ochranná opatření jsou potřebná. Ovšem v případě, kdy jsou příliš radikální, setrvalá a plošná, mění se ve svůj protiklad. Dopadají ještě hůře na zdraví a životy lidí. Poškozují společnost ve smyslu destruktivních účinků na ekonomiku a politiku, na vzdělání a kulturu a koneckonců i na zdravotnictví. Hlavním poselstvím je: naučit se s virem žít a zaměřit se na ty nejohroženější skupiny obyvatelstva. Za vzor slouží přístup britského premiéra Johnsona.
Páchání dobra či zla?
Oba názorové póly balancují na hraně sociálního konfliktu. Pěstují nepřátelství až nenávist a přitom hlásají, že konají v dobré víře. Ovšem jen dobrá víra nestačí. Hranice mezi konáním dobra a pácháním zla bývá velmi tenká. V určité chvíli se jedno může převrátit v druhé. Jak víme, ti nejvášnivější kazatelé s těmi nejkrásnějšími idejemi svedli nejednou civilizaci na scestí totalitních režimů a světových válek. Dvacáté století by mohlo vyprávět.
I když mezi oběma názorovými póly panuje napětí, právě mezi nimi by měla probíhat odborná debata a hledání řešení. Snaha zrušit či umlčet jeden z nich je nežádoucí. Nejenže nikdo nemá patent na rozum, ale neexistují žádná ideální opatření. Naopak vždy je třeba zvažovat omezení šitá na míru každé země, každé lokality v daném čase, a to na základě expertního dialogu. Na lékárnických vahách je zapotřebí přesně odměřovat, jak velká dávka ochranných opatření proti covidu je ještě prospěšná a jaká už škodlivá.
Argumentovat věcně – nikoliv útoky
Dnes je proto žádoucí demilitarizovat veřejnou debatu. Zejména je třeba argumentovat věcně a nikoliv osobními útoky. Bohužel ve veřejném prostoru dochází příliš často k očerňování názorových oponentů. Někteří vlivní všeználkové si uzurpovali monopolní právo udělovat svým kritikům nálepky dezinformátor, popírač, extremista, konspirátor, sobec…
Vrcholem mocenské arogance bylo, když ministerstvo zdravotnictví zařadilo významného epidemiologa profesora Jiřího Berana na seznam dezinformátorů kvůli jeho kritickým názorům. Ze stejného důvodu Lékařská fakulta Ostravské univerzity rozvázala spolupráci s přední viroložkou doktorkou Hanou Zelenou. Dokonce vědecká rada ministerstva zdravotnictví zvažovala potrestat špičkového kardiochirurga profesora Jana Pirka za kritiku tím, že ho zbaví vědeckého titulu.
I proto bychom v akademické obci měli dbát na kultivaci debaty a respektovat odlišné pohledy, i kdyby byly menšinové. Vždyť mnohé vědecké objevy se prosazovaly navzdory většinovému mínění. A také studenty učíme kritickému myšlení, tedy že v každé vědecké disciplíně nepanuje neomylné dogma, ale konkurují si různé názory, různé teoretické přístupy.
Zakopat covidovou sekeru
Jak bychom mohli přispět k sociálnímu smíru a nejitřit již tak vyhrocené vášně zvoucí na barikády? V zájmu normálního spolužití v post pandemické době je na čase zakopat válečnou covidovou sekeru. K vzájemnému smíření a hledání optimálních řešení pojďme otevřít nejen akademické prostory pro široký dialog mezi studenty, experty a širší veřejností.
Demokracie spočívá v prvé řadě ve svobodě slova a v kultivovaném dialogu. Na začátku by tak stačilo, kdybychom v sobě probudili schopnost naslouchat a alespoň na chvíli opustili své názorové zákopy.
Michal Klíma – politolog, Metropolitní univerzita Praha
Zdroj: blog.aktualne.cz
Minister Šutaj Eštok: „Urobím všetko pre ochranu detí – nechceme prípady ako v Nemecku“
Drucker varuje pred odlivom talentov a podporuje zákaz mobilov na školách
Nešťastné vyhlásenie Oskara Rózsu: Ako tlak deformuje dialóg
Koaličný trojlístok dal nezaradeným poslancom ultimátum. Huliak ho odmietol: Dankovi už neveríme
Multimiliardár Buffett sa bojí, že jeho deti nebudú mať čas rozdať jeho peniaze na charitu
Eskalácia graduje: NATO diskutuje o presných preventívnych úderoch proti Rusku
Bývalý poradca Pentagonu Postol: Putin je jediný adekvátny vodca
Jeho víťazstvo vo voľbách mení situáciu. Špeciálny vyšetrovateľ žiada zrušenie Trumpovej obžaloby
Nová séria ruských útokov na ciele v Kyjeve, jeho okolí, ako aj v Sumskej oblasti
Ruský vysokoničivý termobarický raketomet Solncepjok zlikvidoval na Donbase obranné pozície ukrajinskej armády
Slovensko-maďarské vzťahy už nie sú predvolebnou témou, tvrdí Fico po stretnutí s Maďarskou alianciou
Slovensko vysiela nového veľvyslanca do Moskvy
Na Slovensku sa dnes rodí o polovicu menej detí ako koncom 70. rokov
Nikto nedokáže tak zhovädiť českého prezidenta, ako len on sám
Nemci požadujú od Ukrajiny reparácie za Nord Stream
USA vo vojne proti Rusku kašlú na Zelenského a ľud Ukrajiny
Ruská nadzvuková raketa Orešnik – novinka vo svetovom vojenstve
Volkswagen trvá na propouštění a zavírání továren. „Navzdory protestům je to nutnost“
Harabin o prebiehajúcej konfrontácii medzi silami starého anglosaského svetového poriadku a nového sveta reprezentujúceho štátmi skupiny BRICS, ale aj o Huliakovi, ktorého považuje za užitočný destabilizačný nástroj v rukách globalistov na rozdeľovanie národných síl na Slovensku
Kremeľ si všíma, že z okolia Donalda Trumpa zaznievajú volania po mieri na Ukrajine
zo sekcie
Zakopejme covidovou válečnou sekeru!, vyzývá profesor Klíma z Metropolitní univerzity Praha
Zakopejme covidovou válečnou sekeru!, vyzývá profesor Klíma z Metropolitní univerzity Praha
Zakopejme covidovou válečnou sekeru!, vyzývá profesor Klíma z Metropolitní univerzity Praha