Boj s dezinformacemi jako boj proti informacím

Nová dohoda Twitteru, Reuters a AP ukazuje na ukotvování v systému, který nezávislou žurnalistiku marginalizuje …

Binoy Kampmark komentuje dohodu mezi sociální sítí Twitter a tiskovými agenturami The Associated Press a Reuters, která povede k novému uspořádání a rozšíří „naše úsilí o identifikaci a zvýšení hodnověrnosti informací“, jak společnost uvedla. Závazkem Twitteru má být snadné nalezení spolehlivých informací. Uživatelé Twitteru mohou častěji očekávat Trendy s kontextovým popisem a odkazy na zprávy z důvěryhodných zdrojů. Tyto sliby připomínají, píše Kampmark, „stínové informační oddělení z doby studené války“.

Kampmark argumentuje, že mít na palubě zpravodajské giganty negarantuje, že jimi poskytnuté texty a informace budou směrodatné, důvěryhodné a spolehlivé. Agentury nejsou imunní vůči nepřesným nebo v něčí prospěch zkresleným informacím. Velmi často se přitom schovávají za reputaci, když „břichomluvecky“ prosazují různé zájmy nebo podsouvají narativy.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru

------------------------------------

Autor připomíná historicky známý případ agentury Reuters, který neodpovídal jejímu tvrzení, že „dodává nezkreslené a spolehlivé zpravodajství novinám, zpravodajským agenturám, vysílacím společnostem a dalším předplatitelům médií i podnikům, vládám, institucím, jednotlivcům a dalším osobám, s nimiž má nebo může mít agentura Reuters smlouvy“. V roce 1969 britský vládní dokument o „financování agentury Reuters vládou Jejího Veličenstva“ dostupný v Národním archivu nastínil dohodu, která ukazuje, že už tehdy se dály věci, které jsou nyní populární na Twitteru: Reuters kurátorovala zprávy – samozřejmě v zájmu britské vlády.

Podobné spolupráci s britskou vládou se nevyhnula ani BBC, která je obecně vnímána jako vzor objektivní žurnalistiky. V obou případech byly ve hře státní dotace.

Agentura Reuters se horlivě snažila po odhalení této praxe tvrdit, že je nejen normální, ale i přijatelná, alespoň historicky. „Mnoho zpravodajských organizací obdrželo po druhé světové válce nějakou formu státní dotace“, znělo nepřesvědčivé vysvětlení mluvčího agentury Davida Crundwella. Ujednání prý však bylo v souladu se zásadami Reuters.

Reakce BBC byla podobná: charta BBC zaručuje redakční nezávislost bez ohledu na financování.

Z velké části je to jen zbožné přání, píše ale Kampmark. A podobná praxe neskončila s dobou studené války. Max Blumental, editor časopisu The Grayzone, loni v únoru prozradil, že právě Reuters a BBC byly finančně sponzorovány, aby se zapojily do tajné informační válečné kampaně proti starému protivníkovi – proti Rusku. Mělo jít o kooperaci s oddělením Counter Disinformation & Media Development (CDMD), které funguje v rámci britského ministerstva zahraničí. Konkrétně mediální organizace spolupracovaly s dodavateli zpravodajských služeb či pod záštitou Reuters školily ruské novináře, aby se naučili „měnit postoje účastníků“.

Reakce na Bloomentalova tvrzení ukazuje, jak se Twitter bude v podobných případech chovat. K jeho postu a všem s ním spojeným tweetům přidal varování (aniž by diskreditoval použité zdroje), že dokumenty mohly být získány hackerskými útoky.

V případě Twitteru, připomíná dále Kampmark, existují informace o vztazích mezi sítí a vojenskou rozvědkou Velké Británie. Gordon MacMillan, který byl vysoce postaveným manažerem Twitteru s redakční odpovědností, „melouchařil“ pro 77.brigádu, jednotku psychologické války, která vznikla v roce 2015. Podle generála Nicka Cartera je hlavním úkolem této jednotky provádět výzkum „informační války“ a dát britské armádě „schopnost soutěžit ve válce narativů na taktické úrovni“.

Kampmark varuje, že boj proti dezinformacím se často může stát bojem proti informacím, které se nehodí nebo je lepší k nim zamezit přístup. Hranice není vždy jasná, ale stále existuje naděje, že „trh myšlenek“ dokáže oddělit zrno od plev. Ovšem příklon Twitteru k tomuto novému informačnímu prostředí naznačuje strategii, jež slouží k ukotvení v ekosystému, který nezávislou žurnalistiku odsouvá na okraj. Jde přitom o dvoření se nejvyšším kněžím, kteří určují, co zpráva je, a co není. Zanedlouho bude „dezinfikovaná platforma“ jenom kódem pro platformu cenzurovanou.

Zdroj: casopisargument.cz

Tags: sloboda slova