SČÍTÁNÍ LIDU – ŠPEHOVACÍ NÁSTROJ VYŠPERKOVANÝ DOTAZEM NA STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST ČI NÁRODNOST

V dnešních dnech probíhá sčítání lidu, kterého se ze zákona musí zúčastnit každý občan České republiky, Slovensko si tým už prešlo. Je s podivem, že v době všude přítomného internetu, mnoha kartoték a statistik existuje něco podobného. Stát se přeci pyšní tím, že má vše elektronicky propojeno. Tak proč nenažhaví pár drátů a nespočítá si vše sám? Ke všemu, co potřebuje, má přeci přístup.

Počet obyvatel a domů je přeci velmi snadno dohledatelný. K tomu slouží matriky, platíme tisíce úředníků a máme katastrální úřady. V tomto směru sčítání nic nikomu nového neřekne, a pokud ano, tak jen proto, že má stát v něčem velký nepořádek. To se ale určitě nemůže stát. Když si uvědomíme, kolik toho musíme oběhat, když něco stavíme či bouráme, dá se předpokládat, že informace o nemovitostech má úředník minimálně zdvojené. Jistě, plno lidí bydlí v pronajatých bytech a domech, nicméně trvalé bydliště je opět někde uložené, a pokud nechcete někde do světa vytrubovat, že přebýváte u partnera či partnerky, stejně to nenapíšete. Vypovídající hodnota vyplněného dotazníku je pak nulová. A jsou věci, do kterých ani státu nic není.

Dotaz na víru je v dnešní době opět zbytečný. A hlavně osobní, přičemž míra a směřování vyznání může být proměnnou hodnotou. Je to jako s politikou. Svůj hlas můžete dát v jedněch volbách omylem Pirátům (to udělá jen idealista postrádající schopnost se zhluboka zamyslet, do jaké propasti se dá ještě spadnout), o čtyři roky později jste poučeni a dáte to někomu jinému. Víra je sice stabilnějším atributem lidského smýšlení, nicméně intenzita víry v boha poklesá s tím, jak si uvědomujeme, že nám ani svatí nepomohou. Navíc církevní restituce vysály z naší ekonomiky tolik prostředků, že panbíčkáře rádi mít skoro ani nemůžeme. Víra je věc osobní a nikomu do toho nic není.

V dotazníku se stát zajímá o osobní vazby mezi jednotlivými členy obývajícími společnou nemovitost a svádí to na možnost ovlivnit příště bytovou politiku. V době extrémního zvyšování nájmů na straně jedné a vyplácení podpory bydlení na té druhé, přestože obojí se většinou týká i státních bytů, je mluvení o státní bytové politice výsměchem. Je evidentní, že život v České a Slovenské republice se zdražuje a bydlení se stává často nedostupným. Ve velkých městech se nájmy dokonce násobily, jsou místa, kde se platí oproti těm před 15ti roky dvojnásobné. Zároveň jsou však zrekonstruované byty přidělovány méně přizpůsobivým a nájem jim je dorovnáván pomocí podpory na bydlení. To platí momentálně na Praze 3. A to i v domech předurčených už plno let k privatizaci, kdy těsně před ní jsou volné byty rekonstruovány a přidělovány tak, aby si ty vedle nikdo odkoupit nechtěl. Zvědavost státu tak nepovede k zlepšení situace na trhu s byty, jde spíše jde o získání kontroly nad občany.

Součástí dotazníku jsou také majetkové poměry a informace o zaměstnání. Zde už jsme úplně v soukromí každého z nás. Nicméně podáváme daňová přiznání, platíme odvody, případně je z nás platí zaměstnavatel. Státní úředník by měl kliknout na jméno a vyjelo by mu o dotyčném vše potřebné. Navíc uvedu li, že jsem dnes zedník, neznamená to, že zítra nebudu řidič a pozítří podnikatel. V horizontu let, kdy se sčítání provádí, se stejně plno věcí změní. V nynější době navíc stát vyrábí bezdomovce jak na běžícím pásu a celé to sčítání je naprosto zcestné. Poslední měsíce naprosto změnily rozvrstvení obyvatelstva a pokračující destrukce ekonomiky udělá ještě mnoho zlého. Jestliže jste včera jezdili do práce autem, zítra pojedete možná na koloběžce. Je to jen Vaše věc a stát Vám na benzín nepřidá.

V podstatě celý sčítací formulář funguje jako špehovací nástroj vyšperkovaný dotazem na státní příslušnost či národnost. Piráti si píšou, že jsou Evropané, my ostatní podle toho, kde jsme se narodili či se cítíme doma. V Evropě se nyní dobře cítí jen ti, kteří nevnímají změny v ní se dějící. A stydět se za to, že jsem Čech, je stejně smutné, jako poklekat před černochem. Buďme pyšní na to, co jsme a dělejme vše proto, abychom důvod být pyšní měli. Celé to sčítání je jen obrovské utrácení peněz, které nemáme. Nic jiného to nepřináší.

Autor: Jindřich Kulhavý

Zdroj: https://pravyprostor.cz