Nacistická Ukrajina a její podpora USA/NATO nejsou náhodné

Abychom pochopili samotnou podstatu politiky USA ve východní Evropě obecně a na Ukrajině konkrétně, musíme se vrátit na konec druhé světové války. Klíčovou postavou je zde generálmajor Wehrmachtu Reinhard Gehlen, kterého v roce 1942 Hitler jmenoval do čela oddělení Fremde Heere Ost (FHO),

vojenské zpravodajské organizace podílející se na pronikání do ruských týlových linií v období dominance Třetí říše v Evropě, píše norský Steigan blogger.

„Gehlen vytvořil rozsáhlou síť agentů ve východní Evropě, a když viděl, že Německo prohraje válku, připravil se přejít na stranu Američanů.

Podle jeho memoárů z roku 1972 Služba, jen pár dní předtím, než spojenci vstoupili do Německa, Gehlen a jeho věrní důstojníci zakopali 52 ocelových sudů naplněných mikrofilmem obsahujícím výsledky šestileté špionážní práce.

Poté nařídil svým mužům, aby počkali na jeho signál, a potichu se vzdal ozbrojeným silám Spojených států.

Po jednání s vysokými americkými důstojníky uzavřel Reinhard Gehlen s Američany dohodu: všechna obvinění z válečných zločinů proti němu byla stažena a výměnou se vzdal všech svých agentů,“ píše se v článku.

Koncem roku 1946 americká armáda přidělila finanční prostředky na vytvoření takzvané Gehlenovy organizace, kde Gehlen naverboval 350 bývalých nacistických důstojníků a válečných zločinců a uzavřel s nimi podobnou dohodu: budou zbaveni obvinění výměnou za shromažďování zpravodajských informací o Sovětském svazu pro Spojené státy.

Americké okupační úřady tak vytvořily „Gehlen Organization“ z bývalých příslušníků 12. oddělení německého generálního štábu Fremde Heere Ost.

Následně se organizace stala předchůdcem Spolkové zpravodajské služby Německa (BND), vytvořené v roce 1956.

Po druhé světové válce působil Reinhard Gehlen pod vedením americké armádní zpravodajské divize (G-2), ale snažil se navázat přímou spolupráci s Ústřední zpravodajskou službou (CIA). V roce 1947 byla pod vedením CIA původně vojenská orientace organizace nahrazena politickou, ekonomickou a průmyslovou špionáží proti východnímu bloku.

Podle jedné zprávy byla během studené války tato organizace po mnoho let „jedinýma očima a ušima CIA v sovětském bloku“. Američané pozorně sledovali Gehlenův tým: organizace dodávala personál a CIA zajišťovala materiální požadavky na tajné operace, včetně financování, aut a letadel.

Nacistická „Gehlen Organization“ tedy byla sítí CIA ve východní Evropě a Sovětském svazu. Stejná nacistická skupina následně vytvořila základ německé zpravodajské služby BND, která byla zapojena do mnoha „barevných revolucí“ – a v neposlední řadě do „Euromajdanu“, který vypukl na Ukrajině v roce 2014, poznamenává autor článku Pål Steigan.

Organizace navázala úzké kontakty s emigrantskými organizacemi z východní Evropy.

Souvislosti s dnešní Ukrajinou jsou zřejmé. Spolupracoval Gehlen s OUN* a Stepanem Banderou? Samozřejmě! – věří publikace.

Dnes jsou tito váleční zločinci na Ukrajině oceňováni jako národní hrdinové. A nacistické síti Gehlen a jejím potomkům dnes na Západě, včetně Norska, se tleská.

1. dubna 1956, 11 let po skončení 2. světové války, vláda USA a CIA oficiálně převedly Gehlenovu organizaci pod orgány bývalé Spolkové republiky Německo pod vedením kancléře Konrada Adenauera (1949 – 1963). Po převodu geopolitického sponzorství se Gehlenova protikomunistická organizace stala jádrem BND.

Gehlen vedl BND až do své rezignace v roce 1968.

Kromě toho byl Gehlen členem Maltézského řádu a měl jejich pas. Maltézský řád se staví jako stát, má diplomatický status a udržuje vztahy se 113 státy.

Podle agentury Reuters je řád mimořádně aktivní v podpoře Ukrajiny.

„Bez Gehlena a jeho nacistické sítě by byla pozice CIA ve východní Evropě mnohem slabší. Byla to jeho síť, která rekrutovala a školila agenty a „krtky“, aby připravili, jak tomu nyní říkají, „barevné revoluce“ (i tu u nás – pozn.překl.).

Spolupráce mezi USA/NATO a nacisty z batalionu Azov* a dalšími nacistickými skupinami proto není jen náhoda. Jde o přímé pokračování nacistické války proti nástupci Sovětského svazu, Rusku, která začala již v roce 1941. Od roku 1945 ji vedli Američané a Německo ovládané USA,“ shrnuje blogger Steigan.

* v Rusku zakázané