Lichtenštejnsko je další zemí, která otevřeně odmítá diktaturu WHO

Nedávno vešlo ve známost, že pouze 4 členské země WHO poslaly výhrady ke změnám Mezinárodních zdravotních předpisů z roku 2022. Proti těmto změnám, které výrazně zkracují dobu, po kterou je možné se proti jakémukoli dokumentu WHO odvolat, se tak vymezilo jen velmi málo zemí.

O tom, že jednou z nich byl Nový Zéland, jste si zde již mohli před časem přečíst.

Podle informací je další členskou zemí, která se proti změnám do konce listopadu 2023 vymezila, Írán, totéž již předem oznámily Filipíny a podle informací se měla ozvat i další země, jejíž identita je však nejasná.

Uvedené 4 země mají jednu velkou výhodu: změny, které budou přijaty letos v květnu, budou pro tyto 4 země platit nejdříve od jara 2026, tedy mají čas o rok déle než zbytek členských zemí, které se vůči změnám z roku 2022 nevymezily.

Podle informací je možné, že další z oněch 4 zemí je Lichtenštejnsko, které je zásadně proti těmto diktátorským dokumentům.

Zatímco kritika pandemické smlouvy WHO a změn Mezinárodních zdravotních předpisů je v této zemi téměř neslyšitelná, Lichtenštejnské knížectví jde dobrým příkladem: Dědičný princ Alois z Lichtenštejnska byl osobně 7. února přítomen na přednášce švýcarského právníka Philippa Kruse, který hovořil na toto téma.

Švýcarský právník je velkým kritikem obou dokumentů WHO a pro zájemce z německy mluvících zemí pořádá přednášky na toto téma, ale také aktivně brojí proti WHO, sídlící v Ženevě.

WHO plánuje vážné změny ve svých mezinárodních zdravotních předpisech a také chce schválit novou pandemickou smlouvu na své zdravotnické konferenci v květnu 2024.

Oba soubory předpisů mají za cíl učinit dříve nezávazná doporučení WHO závaznými pro všechny členské státy.

Generální ředitel WHO – a nikoli panel odborníků – by měl mít pravomoc rozhodnout, kdy dojde k regionální nebo globální pandemii nebo dokonce jen k situaci s potenciálem pandemie.

V obou případech by měl být sám generální ředitel WHO schopen stanovit opatření, která mohou sahat od lockdownů přes karanténu až po nucenou lékařskou péči – a členské státy se zavazují (!) toto vše zavést.

To má probíhat bez jakýchkoliv kontrolních mechanismů: členské státy a jejich občané tak nemají možnost nechat rozhodnutí generálního ředitele WHO přezkoumat a případně změnit soudem nebo nezávislou komisí odborníků.

Pokud vezmete v úvahu také financování WHO, z něhož více než 80 % nepochází od členských států, ale od dárců, kteří tyto peníze dávají k dispozici pouze tehdy, jsou-li použity na konkrétní účely, je jasně patrný velký vliv na WHO a samozřejmě také na generálního ředitele WHO.

Taková hojnost moci v rukou šéfa WHO musí být proto velmi kriticky zpochybněna, protože by mohla být silně ovlivněna dárci.

Malý detail na okraj: jak je vidět na domovské stránce WHO, 21 % finančních zdrojů WHO pochází buď přímo od Nadace Billa a Melindy Gatesových, nebo je zjevně pod jejím vlivem (GAVI).

Tyto prostředky od Nadace Billa a Melindy Gatesových jsou – žádné překvapení – samozřejmě k dispozici pouze pro konkrétní účely.

Poté, co nadace Billa a Melindy Gatesových podle vlastních prohlášení Billa Gatese dosáhla na WEF 2019 největších zisků všech dob z očkovacího průmyslu, vyvstává otázka, zda Nadace Billa a Melindy Gatesových, ale i ostatní investoři, mají vždy na mysli pouze blaho lidstva nebo zda jsou pro ně důležitější především jejich vlastní ekonomické zájmy.

To vše je velmi alarmující, nicméně většina vlád tento fakt ignoruje.

Proč by se nyní všechny pokyny WHO měly stát závaznými, když je téměř všechny země víceméně bez váhání dodržovaly?

Proč by rozhodnutí o existenci pandemie a souvisejících opatřeních mělo spočívat pouze na jedné osobě a ne na komisi expertů? Proč neexistují vůbec žádné možnosti kontroly – zvláště když rozhoduje pouze jeden člověk a WHO je tak finančně závislá?

Tyto plány WHO by proto měly být prozkoumány velmi kriticky a měly by skutečně zaplnit jak parlamentní debaty, tak titulky našich médií.

Zajímavé však je, že tomu tak není: i po naléhavých výzvách různých organizací toto téma česká vláda i mainstreamová média ignorují, a odsouvají je jako triviálnost.

Vláda se navíc nabídla jako hlavní vyjednavač za celou EU a ještě prosadila diktátorské Covid pasy coby budoucí mezinárodní očkovací pas, který bude na nařízení WHO pro cestování povinný.

Lichtenštejnsko však jedná úplně jinak: V knížectví je této problematice věnována dokonce pozornost z nejvyšší úrovně, totiž od samotného knížecího domu, takže se této problematice věnují i ​​politici.

Na přednášce švýcarského právníka Philippa Kruse 7. února 2024, kde se plánované změny řešily, se objevil princ Alois z Lichtenštejna. A nebyl z malého Lichtenštejnska sám.

Několik členů zemského sněmu si také našlo čas nejen na poslech přednášky, ale také na projednání klíčových bodů chystaných změn na předběžné schůzce s dědičným knížetem.

Lichtenštejnsko tímto dokazuje, že není důležitá velikost země, ale spíše to, zda jsou odpovědní lidé otevřeni řešení vzniklých problémů. To je jediný způsob, jak najít řešení!

Toto malé knížectví je tak jednou z mála zemí, které se otevřeně postavily oběma dokumentům a deklarovaly, že je nebudou akceptovat.

Doufám, že mnoho dalších zemí bude následovat!

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

ZDROJ