ZEROHEDGE: Maďarský premiér Orbán odmítl Bidena a vynechal důležitou NATO schůzi „východního křídla“

Bylo potvrzeno, že maďarský premiér Viktor Orbán ve středu odmítl Bidena. Orbán byl pozván, aby zastupoval Maďarsko při setkání amerického prezidenta s devíti zeměmi tzv. „východního křídla“ NATO, ale Orbán se nedostavil.

Místo sebe poslal ceremoniální prezidentku Maďarska Katalin Novákovou. Informuje o tom agentura AP:

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Maďarský premiér Viktor Orbán, pravicový vůdce, který minulý týden tvrdil, že Evropská unie nese část viny za prodlužování konfliktu na Ukrajině, se ohradil proti sankcím vůči Moskvě a vyzbrojování Kyjeva. Orbán schůzku s Bidenem vynechal, místo něj se zúčastnila prezidentka Katalin Novák.

Rumunský prezident Klaus Iohannis přesto trval na tom, že „B9 je silnější než kdy jindy“.

Ve stejný den Orbánův ministr zahraničí Peter Szijjarto vydal novou výzvu k mírovým rozhovorům, když na tiskové konferenci řekl: „Poté, co jsem viděl a poslouchal včerejší projevy prezidentů USA a Ruska si myslím, že by vzájemným rozhovorem prokázali lidstvu mnohem větší službu.“

„Je nutné tento konflikt okamžitě ukončit, protože pokud nedojde k příměří a mírovým rozhovorům právě v této chvíli, vznikne obrovský problém,“ řekl maďarský nejvyšší diplomat. Szijjarto zdůraznil, že „každým dnem“, kdy konflikt pokračuje, „umírají lidé, jsou rozděleny rodiny, ….“ a roste potenciál jaderné války. „Nezhoršujte situaci, konflikt musí skončit,“ dodal Szijjarto.

* * *

Prezident Biden se na úseku své čtyřdenní cesty po Ukrajině a Polsku setkal ve Varšavě s hlavami států tzv. východního křídla NATO.

Deník New York Times v úvodu své reportáže poměrně dramaticky rámuje toto setkání takto: „Pokud by ruský prezident Vladimír Putin nařídil vjezd tanků do dalších evropských zemí, devět zemí ve východním křídle NATO by bylo nejpravděpodobnějším cílem.“

Biden ujišťoval, že pokud by se staly terčem útočné akce Moskvy, Spojené státy jsou připraveny je bránit. Mezi tyto země patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

„Jedná se z velké části o skupinu spojenců na východním křídle NATO, kteří jsou právě teď v podstatě a upřímně řečeno doslova v první linii naší kolektivní obrany,“ předeslal mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby.

Podle něj je cílem prezidentova setkání „potvrdit neochvějnou podporu Spojených států k této alianci a transatlantické jednotě“. Má také vyslat Putinovi vzkaz, že nemůže jeho demokratické země, z nichž některé jsou relativně nové a křehké, zastrašovat.

Zatímco „expanzivní Rusko“ je na Západě klíčovým tématem rozhovorů od doby, kdy před rokem začala ruská invaze na Ukrajinu, Rusko neprojevilo žádné známky toho, že by chtělo konflikt rozšířovat o dalších země. Jedinou zemí, která v důsledku války u svých hranic zažila výraznou politickou nestabilitu, je maličké Moldavsko.

Pokud jde o Moldavsko, agentura Reuters uvádí, že Putin „v úterý zrušil dekret z roku 2012, který částečně podpořil suverenitu Moldavska při řešení budoucnosti Podněstří – Moskvou podporovaného separatistického regionu, který sousedí s Ukrajinou a kde Rusko drží vojáky“.

Zajímavé je, že moldavská prezidentka této bývalé sovětské republiky, Maia Sanduová, ve středu pozvala prezidenta Bidena na návštěvu – něco, k čemu však pravděpodobně nedojde.

AUTOR: Tyler Durden

ZDROJ

Překlad: Roman/tadesco.org