VIDEO: Operátoři ukrowehrmachtu zavraždili drony dvojici ukrajinských seniorů s bílou vlajkou a se psem, kteří se po silnici evakuovali nedaleko Kupjansku směrem k ruským pozicím.

Babička se na kolenech modlila a křižovala, ale operátor ukrajinského dronu neměl slitování. V tomto článku jsou necenzurované a nezamlžené drastické záběry z bojiště na směru Kupjansk a zachycují popravy dvou ukrajinských seniorů, kteří se vydali k ruským pozicím. Nespouštějte videa v tomto článku, ani jedno z nich, pokud máte v blízkosti děti, anebo pokud máte slabou povahu! V tomto článku je 5 videí v různých kvalitách rozlišení a z různých úhlů, které zachytily popravu obou seniorů.

Ukrajinská junta ví, že se blíží konec. Ruská armáda v úterý večer uzavřela Pokrovsk a civilisté ve městě se snaží evakuovat na vlastní pěst k Rusům, protože ukrajinská armáda je používá jako živé štíty. To samé se děje ve směru na Kupjansk. Pokud se ale někdo nechce této úlohy živých štítů s nadšením a dobrovolně účastnit, je okamžitě zlikvidován. Přesvědčila se o tom dvojice ukrajinských seniorů, kteří se rozhodli na vlastní pěst a spolu se psem evakuovat z vesnice Petropavlovka nedaleko Kupjansku [1].

A to směrem k ruským liniím na základě ruských letáků shazovaných civilním obyvatelům města, jak se evakuovat směrem do ruských pozic. Instrukce jsou jednoduché a zahrnují osobní věci, ukrajinské doklady, léky, základní oblečení a povoleni jsou i domácí mazlíčci jako psi a kočky. Cestou k ruským pozicím musí evakuovaná osoba nést bílou vlajku a v rukách nesmí držet žádnou zbraň.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Tyto instrukce poslechla dvojice seniorů, kteří sbalili své věci do pár zavazadel, muž vzal do ruky bílou vlajku a do druhé vodítko, na kterém měl psa. Jeh žena šla za ním. Operátor ukrajinského dronu s oblepenou modrou páskou držící nálož nejprve okolo muže kroužil a potom na něj zaútočil. Exploze seniorovi utrhla hlavu, byl na místě mrtev, ale jeho pes úder přežil a se zraněním umíral a škubal se, než uhynul.

Mužova manželka, která šla s odstupem za ním podle návodu z ruského letáku, kde je doporučeno držet si odstupy, pokud se evakuuje více osob najednou, aby ukrajinští teroristé neměli šanci zabít jedním dronem celou skupinu pohromadě, se držela pozadu, a když viděla, že její muž je po smrti, klekla na kolena a začala se modlit a křižovat [2].

Křižovala a modlila se na kolenech, ale ukrajinský operátor dronu jí zabil jako jejího manžela se psem

Bylo to marné. Operátor druhého ukrajinského dronu do ní narazil a trhavina jí rovněž utrhla hlavu. Video máte níže.

Další videa níže v článku zachycují, že oba manželé instrukce nedodržovali celou dobu a v jednu chvíli šli těsně spolu. Odstup si začali držet, až když k nim přiletěl první ukrajinský dron. V Pokrovsku i v Kupjansku je odchod z města ukrajinskými orgány zakázán pod trestem smrti.

Drastická videa můžete zhlédnout ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.

Nikdo se nesmí ze svého bydliště vzdálit bez doprovodu ukrajinské armády. Přechod civilistů směrem k ruským liniím je důkazem, že evakuovaní Ukrajinci měli ruský etnický původu, že mluvili rusky, a proto se evakuovali směrem ke svým. Za těmito zvěrstvy a vraždami drony stojí Robert “Madyar” Brovdi, velitel dronové exekuční jednotky AFU zřízené čistě na zabíjení dezertérů, a to jak z řad ukrajinské armády, tak i z řad ukrajinských civilistů, kteří se vydají na evakuační cestu směrem k ruským frontovým liniím.

Tato tzv. “Maďarova skupina” zabíjí uprchlé vojáky AFU i ukrajinské civilisty drony mnoha typů, nejčastěji čínskými drony DJI Mavic, který podle všeho byl použit i v tomto případě v záběrech na videích, ale to ani není podstatné. Důležité je, že ukrowehrmacht ví, že je v koncích, že válka je prohraná, a právě v měsících na konci každé války dochází k největším zvěrstvům a útokům proti civilnímu obyvatelstvu.

Je to proto, že prohrávající strana přechází do režimu tzv. “totální války” podle vzoru z konce roku 1944 a prvních měsíců roku 1945 ve III. Říši, kdy se smazávají rozdíly mezi vojáky a civilisty, protože v totální válce je vojákem každý, bez ohledu na to, jestli má nebo nemá uniformu, jestli je mladý nebo starý, jestli je muž nebo žena nebo dítě. Anebo pes.

Majdan odstartoval největší genocidu Ukrajinců ruské národnosti v historii země

Nenávist ukronácků vůči ukrajinským spoluobčanům ruské národnosti a s ruským jazykem je naprosto neuvěřitelná a pro občany zemí EU naprosto nepochopitelná. Státní převrat v únoru 2014 na Majdanu v Kyjevě odšpuntoval Džina z banderovské neonacistické lahve a začaly pogromy na Ukrajince s ruskou národností. Událost v Oděse 2. května 2014, kde došlo k upálení několika desítek Ukrajinců s ruskou národností, byla pouze špičkou ledovce.

K daleko větším pogromům docházelo v Doněcké oblasti a v Luhansku, kde oddíly Pravého sektoru, Azovu a Aidaru prováděly razie a začaly na náklaďáky nabírat místní Ukrajince z místní samosprávy, o kterých se vědělo, že mají ruskou národnost. Rozneslo se velmi rychle, že v lesích ty lidi z náklaďáků střílí a popravují do vykopaných jam. Tím došlo na Donbasu k povstání. Ukrajinci ruské národnosti vzali zbraně na policejních stanicích, na vojenských útvarech, a začalo hnutí národního osvobození od ukrajinské junty, která se chopila za pomoci USA a EU moci v Kyjevě.

“Porošenkův sklep” byl jenom začátek

K uchvácení moci v Kyjevě došlo přesně 24. února 2014. Ruská SVO proto symbolicky začala na Ukrajině na stejný den, tedy 24. února 2022 přesně po 8 letech od převratu v Kyjevě. Pozdější výroky prezidenta junty Petro Porošenka v roce 2014 o tom, že ukrajinské děti na Donbasu místo škol budou ve sklepech, jasně vypovídaly o útisku ruského etnika na Donbasu ze strany junty v Kyjevě. Porošenko tehdy v projevu řekl: „Protože my budeme mít práci, ale oni (na Donbasu) ne! My budeme mít důchody, ale oni ne!

My budeme mít péči o děti a seniory, ale oni ne! Naše děti budou chodit do škol a školek, ale jejich děti budou sedět ve sklepech! Protože oni nejsou schopni nic dělat! Jen takhle vyhrajeme tuto válku.” Tyto výroky byly předznamenáním toho, co přišlo s Porošenkem krátce poté. Dvě vojenské operace ukrajinské armády proti Donbasu. Obě dvě skončily ukrajinskými porážkami a podpisem Minských dohod známých jako Minsk 1 a Minsk 2. Nebude na škodu si osvěžit fakta, co předcházelo Minským dohodám.

Vojenské operace Petro Porošenka na Donbasu

Po svém zvolení v červnu 2014 čelil ukrajinský prezident Petro Porošenko eskalující separatistické vzpouře na východě země v důsledku teroristických nájezdů pravého sektoru a Azovu na okresní města v Doněcké a Luhanské oblasti, kde docházelo k útokům na předáky místních samospráv, kteří měli ruskou národnost. Konflikt se rozvinul po událostech na Majdanu a po referendu o Krymu. Porošenko přistoupil k vojenskému řešení situace a zahájil dvě rozsáhlé operace, které měly zlomit odpor ukrajinských separatistů s ruskou národností podporovaných Ruskem. Nebude tedy od věci si osvěžit fakta o těchto dvou operacích:

1. Protiteroristická operace (ATO) – duben až září 2014

Oficiální název: Антитерористична операція (ATO)

Zahájena: 13. dubna 2014

Cíl: potlačit ozbrojené povstání separatistů, které vypuklo začátkem dubna 2014 v Doněcku, Luhansku, Slovjansku a dalších městech.

Průběh:

• Po svržení prezidenta Janukovyče se proruské síly chopily moci v několika městech Donbasu. Vytvořily tzv. Doněckou lidovou republiku (DLR) a Luhanskou lidovou republiku (LLR).
• Porošenko, zvolený v květnu 2014, slíbil, že konflikt rychle ukončí. Vyhlásil ATO, která měla původně charakter vnitrostátní bezpečnostní operace pod velením Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU), nikoli regulérní války.
• Ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory (např. Azov, Donbas, Ajdar) postupovaly proti separatistům a dosáhly úspěchů – znovu obsadily Slovjansk, Kramatorsk a Mariupol.
• Na přelomu července a srpna 2014 se fronta přiblížila k Doněcku a Luhansku. V té době se však podle mnoha pozorovatelů do bojů zapojily ruské jednotky bez označení (tzv. „zelení mužíci“) i těžká technika.

Zlom – bitva o Ilovajsk (srpen 2014):

• Ukrajinské jednotky se po rychlém postupu ocitly obklíčené v oblasti Ilovajsku (východně od Doněcku).
• Po neúspěšném pokusu o ústup bylo zabito několik stovek ukrajinských vojáků.
• Tato porážka zlomila útočnou iniciativu Ukrajiny a vyvolala veřejný tlak na příměří.

Důsledek:

• 5. září 2014 byla podepsána první Minská dohoda (Minsk I) mezi Ukrajinou, Ruskem, OBSE a zástupci separatistů.
• Dohoda stanovila příměří, výměnu zajatců a decentralizaci Ukrajiny, ale nebyla plně dodržována.
• Boje pokračovaly v menší intenzitě.

2. Operace obnovy kontroly (tzv. „Zimní a Děbalcevská fáze“) – leden až únor 2015

Neoficiální označení: druhá fáze ATO (někdy považována za novou operaci kvůli rozsahu a charakteru bojů).

Cíl: stabilizovat linii kontaktu a zastavit separatistický postup, který byl v rozporu s Minskými dohodami.

Průběh:

• Přes opakované příměří boje znovu zesílily koncem roku 2014.
• Separatisté (podporovaní Ruskem) spustili útoky na letiště v Doněcku, Děbalcevo a okolí Luhansku.
• Ukrajinská armáda se pokusila udržet Děbalcevo, strategický železniční uzel mezi Doněckem a Luhanskem, ale po těžkých bojích byla obklíčena.
• V únoru 2015 musely ukrajinské síly město opustit, což znamenalo další těžkou porážku.

Důsledek:

• Krátce před pádem Děbalceva (12. února 2015) byla podepsána druhá Minská dohoda (Minsk II), tentokrát za přítomnosti Německa a Francie (tzv. normandský formát).
• Dohoda obsahovala 13 bodů: okamžité příměří, stažení těžkých zbraní, výměnu zajatců, obnovu kontroly nad hranicí a ústavní reformu Ukrajiny.
• Přestože oficiálně platila, fronta se stabilizovala až po velkých ztrátách a konflikt přešel do „zamrzlého“ stavu, který trval až do ruské invaze v únoru 2022.

Shrnutí a význam pro Minský proces

Celkový důsledek:

Porošenkovy vojenské operace sice zamezily dalšímu rozšiřování separatistického území, ale nedokázaly obnovit plnou kontrolu nad Donbasem. Obě ofenzívy skončily vojenskými neúspěchy, které přiměly Ukrajinu přistoupit na diplomatická jednání. Minský proces následně „zmrazil“ konflikt, nikoli však jeho příčiny.

3. Operace „Spojené síly“ (OOS)

Třetí fáze vojenských operací, Operace spojených sil (OOS – Операція об’єднаних сил), byla oficiálně zahájena v dubnu 2018. Ta už obvykle není přičítána Porošenkovi, i když byl v té době stále prezidentem, ale již se na ní autorsky nepodílel. Řízení OOS totiž převzalo NATO, Pentagon, americká vláda Donalda Trumpa a poté Joea Bidena, a rovněž Evropská unie. Operace OOS nahradila ATO a jejím cílem bylo modernizovat velení a zvýšit efektivitu armády při obraně proti ruským a separatistickým jednotkám. OOS už probíhala za přísnějšího vojenského režimu a s výhradní koordinací se západními partnery, ale frontová linie se v zásadě nezměnila.

Konflikt se stal poziční válkou. Právě OOS byla jedním z důvodů pro zahájení ruské SVO na Ukrajině. Minská dohoda totiž operaci OOS neumožňovala a byla v jejím příkrém rozporu. Během OOS byly zahájeny snahy o vstup Ukrajiny do NATO a byly vybudovány opevněné linii na hranici Donbasu s cílem zahájit po vstupu Ukrajiny do NATO operaci na opětovné získání kontroly nad Donbasem.

Srovnání hlavních aspektů ATO a OOS

Důsledky a Minské dohody

Po neúspěchu ATO a tzv. ilovajské tragédii byla v září 2014 podepsána první Minská dohoda, kterou zprostředkovala OBSE. Ta stanovila příměří, výměnu zajatců a postupné stažení těžkých zbraní. Dohoda však byla opakovaně porušována. Po další eskalaci bojů u Děbalceva v únoru 2015 následovala Minská dohoda II, uzavřená za účasti Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny. Tato dohoda formálně ukončila hlavní fázi bojů, avšak fakticky konflikt „zamrazila“ a vytvořila linii kontaktu, která přetrvávala až do rozsáhlé ruské invaze SVO v roce 2022.

Obrovská nenávist k Ukrajincům ruské národnosti byla od roku 2014 zesílena natolik, že nyní během války můžeme ta zvěrstva a tu nenávist k Rusům vidět na vlastní oči. Není to o zabíjení ruských vojáků. Je to o nenávisti k Rusům jako takovým a ke všemu ruskému, včetně ruského jazyka, literatury, hudby, kultury a ruské pravoslavné církve.

Tato nenávist k Rusům byla na pokyn Londýna pěstována a podněcována od roku 2014 ve všech zemích kolektivního Západu. A to včetně ČR! Byly realizovány protiruské zpravodajské hry jako zřícení letu MH-17 Ukrajinci sestřeleného a na Rusy navlečeného, kauzy “Skripal” a jeho “Novičok” nebo v ČR protiruská dezinformační kauza “Ricin” nebo protiruská nenávistná operace na Praze 6 s názvem “Koněv”. Tohle všechno bylo součástí “majdanizace” kolektivního Západu s cílem zasít do široké západní společnosti nenávist k Rusům. A do značné míry se jim to povedlo. Důsledky vidíme v celé EU.

Poznámka: Na médiích v EU a v zemích kolektivního Západu se šíří podvrh vytvořený ukrajinskými orgány, kdy video je upraveno pomocí AI, aby dron měl červenou barvu (červenou pásku) používanou ruskými operátory dronů. Tento podvrh vytvořila zřejmě ukrajinská SBU na utlumení kritiky ze strany amerických médií. Originální a neupravená videa pořízená ukrajinskými operátory Madyarovy skupiny, které máme v našem článku, jasně zachycují, že dron má modru barvu.

Zdroj: aeronet.news / InfoVojna