Svěřenské fondy mužů a žen – globální systém Cestui Que Vie

Na základě „Deklarace nezávislosti“… kde přesně můžeme FYZICKY najít chybějících devět měsíců biologického a evolučního vývoje dítěte, který probíhá v děloze?

Jeffersonian si s velkým zájmem všímá, že na rozdíl od většiny druhů zvířat, které, jak se zdá, jsou jednoznačně vybaveny pro život v relativně stabilním prostředí, dominantní přirozenou vlastností lidských bytostí je pravděpodobně adaptabilita.

Vypadá to, že lidské bytosti jsou schopné žít na jakémkoli místě planety. Jeffersonian tedy usoudil, že by bylo zbytečné, aby Bůh stvořil více než jeden druh lidí. Když Bůh stvořil například několik druhů žluv, nebylo to zbytečné plýtvání, protože existovalo omezené množství druhů. Nebyl však důvod k vytvoření různých lidských druhů, protože lidé mohou žít kdekoli. Tato představa o efektivním fungování přírody podle Boorstina odráží víru v hierarchický řetězec. V řetězci žádný článek NECHYBÍ a žádný NEPŘEBÝVÁ.

Více o tomto tématu se dočtete v článku „Zákony přírody a Bůh přírody: Role teologických tvrzení v polemice o Deklaraci nezávislosti“, jehož autorem je Rick Fairbanks. (Orig.: „The Laws of Nature and Nature’s God: The Role of Theological Claims in the Argument of the Declaration of Independence.“)

Všechno je řízeno zkrachovalou společností zvanou SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, dle římského kanonického práva, oddíl 3.3 Zbavení práv a Korupce, Článek 100 – Svěřenství Cestui Que Vie.

Kánon 2045: Do roku 1815, v době bankrotu Rotschildů, Anglie a anglické banky, se svěřenské fondy Cestui Que Vie Spojeného království poprvé staly aktivy, byly umístěny do  soukromých bank a staly se „Soukromými svěřenskými fondy“ nebo „Fondy ve správě komisařů (opatrovníků)“. Od roku 1835 a od uzákonění Wills Act byly tyto soukromé svěřenské fondy také považovány za „Tajné fondy“, jejichž existence měla být veřejnosti zatajena.

Kánon 2046: Od let 1917-1918 se uzákoněním Zákona o pobuřování a Zákona o obchodování s nepřáteli ve Spojených státech a ve Spojeném království občané Britského společenství národů a občané Spojených států stali „nepřáteli státu“ a „cizinci“. Tím se Fondy ve správě opatrovníků přeměnily na Fondy podle zahraničního práva (tzv. „Foreign Situs Trust“).

Kánon 2047: V roce 1931 Římský kult známý také jako Vatikán vytvořil Banku pro mezinárodní vypořádání (BIS), která měla kontrolovat nárokovaný majetek přidružených soukromých centrálních bank po celém světě. Po plánovaném bankrotu většiny zemí byly zavedeny soukromé centrální banky jakožto správci a od roku 1933 byl zaveden globální svěřenský systém Cestui Que Vie neboli Svěřenství podle zahraničního práva.

Kánon 2048: Od roku 1933, když se narodí dítě ve státě (nebo v majetku – angl. State a Estate, pozn. překl.), který je podřízen římskému právu, dojde na základě určitých právních domněnek k vytvoření tří fondů Cestui Que Vie. Jsou specificky navrženy tak, aby byla dítěti navždy odepřena veškerá práva k nemovitostem, veškerá práva svobodné osoby a právo být znám jako muž nebo žena a nikoli jako tvor nebo zvíře. Toto proběhne tím způsobem, že fondy si nárokují duši nebo ducha dítěte a vlastní je.

Kánon 2049: Od roku 1933, když se narodí dítě, správci majetku záměrně a vědomě převedou skutečná oprávnění dítěte jakožto příjemce do Prvního svěřeneckého fondu Cestui Que (Vie) formou Registračního čísla – je zaregistrováno jméno, čímž je vytvořena právnická osoba a dítěti jsou odepřena jakákoli práva vlastnit nemovitosti.

Kánon 2050: Od roku 1933, když se narodí dítě, správci majetku záměrně a vědomě prohlásí dítě za majetek státu. Smlouva o zotročení dítěte je potom vytvořena buď na základě tradice, kdy se na rodný list otiskne chodidlo dítěte nebo kapka jeho krve, nebo prostřednictvím rodičů, kteří se vzdají dítěte podepsáním podvodného rodného listu.

Rodný list funguje jako směnka, je převeden na otrocký dluhopis, prodán soukromé rezervní bance státu a poté převeden do druhého samostatného fondu Cestui Que (Vie) vlastněného bankou. Jakmile směnka dosáhne splatnosti a banka nebude schopna „zabavit“ zotročené dítě, použije se námořní zástavní právo k „záchraně“ ztraceného majetku, tento majetek je zpeněžen a po částech vydáván fondu Cestui Que (Vie).

Kánon 2051: Každý Fond Cestui Que Vie vytvořený od roku 1933 představuje jednu ze tří Korun, které symbolizují tři majetkové nároky Římského kultu, což jsou nároky na: nemovitý majetek, osobní majetek a církevní majetek. Mužům a ženám jsou odepřena jakákoli práva (netýká se loajálních členů společnosti, vykonavatelů a správců).

Kánon 2052: Tři fondy Cestui Que Vie jsou specifickým popřením práva na vlastnictví nemovitého majetku, osobního majetku a církevního majetku a vztahují se na většinu mužů a žen. Přesně odpovídají třem formám práva dostupným u advokátní komory nebo soudu. První formou je korporátní obchodní právo, které je účinné díky 1. fondu Cestui Que Vie. Druhou formou je námořní právo a právo svěřenského fondu, které je účinné díky 2. fondu Cestui Que Vie. Třetí forma je talmudické a římské kultovní právo, které je účinné díky 3. fondu Cestui Que Vie.

Kánon 2053: Rodný list vydaný podle římského práva představuje moderní variantu listin ze 17. století a označuje držitele jako chudáka a římského otroka. Rodný list nemá přímý vztah k soukromým tajným svěřenským fondům ovládaným soukromou bankovní sítí, ani nelze pomocí rodného listu donutit vládu, aby prozradila existenci těchto tajných svěřenských fondů.

Kánon 2054: Vzhledem k tomu, že fondy Cestui Que Vie jsou vytvářeny jako soukromé tajné fondy na základě různých právních domněnek, například na základě nynějšího krachu určitého státního majetku, jsou stále soukromým majetkem římských bank, proto od nich nelze nic přímo vymáhat.

Kánon 2055: I když soukromé tajné fondy soukromých centrálních bank nelze přímo oslovit, jsou vytvořeny na základě určitých právních domněnek, včetně domnělého vlastnictví jména, těla, mysli a duše malých dětí, mužů a žen. Každý muž a žena má absolutní právo odmítnout tyto falešné domněnky jakožto držitel svého vlastního oprávnění.

Kánon 2056: Jelikož soukromé tajné svěřenské fondy soukromých centrálních bank jsou vytvářeny na základě falešných právních domněnek, potom když muž nebo žena budou vymáhat své vlastní jméno, tělo, mysl a duši, svěřenský fond založený na těchto falešných domněnkách přijde o veškerý majetek.

Kánon 2057: Každý vykonavatel nebo správce, který odmítne okamžitě rozpustit svěřenský fond Cestui Que Vie poté, co způsobilá osoba prokázala svůj status, je vinen z podvodu a zásadního porušení svých svěřeneckých povinností a bude okamžitě odstraněn a potrestán.

Pro tadesco přeložila hanka Zdroj: 9