Římský klub v nové zprávě prosazuje cirkulární ekonomiku: Nebudete nic vlastnit a vše si budete pronajímat

Nebudete nic vlastnit a budete šťastní. Toto heslo nepropaguje pouze WEF, ale také Římský klub. Tedy přesně ta stejná organizace, která nastínila budoucí klimaalarmistickou politiku již v roce 1972 v knize „Meze růstu.“

Už tehdy Římský klub prohlásil, že na to, aby byla depopulace úspěšná, musí být prosazena politika, ve které bude jako hlavní viník problémů představen člověk.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Římský klub má tedy výrazný vliv na celkovou politiku; je proto dobré si všímat, co prosazuje.

Díky svému modelu produktu jako služby „nic nebudeš vlastnit, budeš šťastný“ je cirkulární ekonomika podle Římského klubu řešením zastaralé formy rentiérského kapitalismu.

Ve své nejnovější hloubkové zprávě Earth4All s názvem „Cirkulární ekonomika: Proč jsou zdroje důležité pro změnu ekonomických systémů,“ autoři Římského klubu tvrdí, že příjmy plynoucí z vlastnictví aktiv, jako jsou nemovitosti, přírodní zdroje, akcie a investice (rentiérský kapitalismus), již neslouží společnosti, a že jsou neslučitelné s agendou cirkulární ekonomiky.

„Můžeme udělat velký krok vpřed, pokud se odvrátíme od zastaralé formy rentiérského kapitalismu. Rentiérský kapitalismus je ekonomický systém, v němž obzvláště hráči bohatí a mocní na zdroje brání svá privilegia na úkor ostatních ekonomických hráčů a široké veřejnosti.“

Římský klub, Cirkulární ekonomika: Proč jsou zdroje důležité pro změnu ekonomických systémů, červenec 2025

Zpráva Římského klubu však vůbec nezmiňuje obchodní modely oběhového hospodářství, které kladou velký důraz na vytváření třídy aktiv vlastníků a výrobců, kteří své produkty pronajímají jako služby.

V oběhovém hospodářství tak prosperuje pouze malá hrstka nejbohatších, kteří vše pronajímají, všichni ostatní jsou chudí.

Tento obchodní model cirkulární ekonomiky má několik názvů:

• Produkt jako služba
• Zachovat vlastnictví produktu
• Sdílení kapacity
• Systém servisu produktů

Všechny znamenají totéž – nebudete nic vlastnit a budete doživotním nájemníkem.

„ Všechny známé ekonomické teorie – ať už marxismus, neoklasicismus nebo keynesianismus – jsou obecně založeny na lineárním, a nikoli na cirkulárním přístupu.

To představuje pro ekonomické teoretizování obrovský úkol, protože zvládnutí cirkulární ekonomiky budoucnosti s teoriemi minulosti nebude fungovat. “

Římský klub, Cirkulární ekonomika: Proč jsou zdroje důležité pro změnu ekonomických systémů, červenec 2025

Římský klub prosazuje malthusiánskou myšlenku, že žijeme na planetě s omezenými zdroji, a že my lidé jsme nepřítelem, takže musíme praktikovat nerůst, žít s málem a snižovat naši populaci.

Takže jejich řešením moderního kapitalismu je cirkulární ekonomika.

Strategie pro spravedlivější a ekologičtější oběhové hospodářství uvedené ve zprávě hovoří o tom, jak. V podstatě navrhují něco, co tu už bylo: přístroje, které vydrží déle a jsou opravitelné. 

Ty by se však již neměly vlastnit, ale pronajímat (a po využití recyklovat a dále používat…). A vlastníky těchto půjčovaných věcí by samozřejmě byla malá hrstka nejbohatších.

Zde jsou strategie Římského klubu:

• Lidé mohou používat věci déle, a to jak v soukromém, tak i v pracovním životě. Například by mohli vyhodit nový mobilní telefon ne po dvou letech, ale po třech nebo i později; mohli by několik let nosit kvalitní obnošené oblečení a zcela se vyhnout jednorázovým výrobkům.
• Politici a firmy by mohli usnadnit ekologická nákupní rozhodnutí díky srozumitelným environmentálním štítkům.
• Společnosti by mohly nabízet produkty, které lze (zaručeně) opravit a/nebo dodatečně namontovat.
• Průmyslová odvětví si mohou vzít zpět výrobky nebo jejich součásti a renovovat je tak, aby byly srovnatelné s novým zbožím.
• Odpad jednoho je surovinou druhého, například v průmyslových symbiózách.
• Designéři by mohli navrhovat produkty a obaly tak, aby byly recyklovatelné. Odpad by se pak dal mnohem lépe třídit, používat k jiným účelům a později recyklovat.
• Firmy by mohly nahradit chemikálie a látky škodlivé pro životní prostředí nebo sporné látky těmi, které jsou pro životní prostředí méně škodlivé.
• Tvůrci politik mohou zajistit, aby malé a střední podniky měly stejný prospěch jako větší společnosti

„V obchodních modelech cirkulární ekonomiky bych chtěl, aby se produkty vracely ke mně jako k původnímu návrháři a výrobci, a jakmile si tuto myšlenku uvědomíte, proč bych vám vlastně prodával produkt, když vás primárně zajímá jeho přínos?

Možná můžu zůstat vlastníkem produktu a prodat vám jeho přínos pouze jako službu.“

Generální ředitel společnosti Royal Philips Electronics Frans Van Houten, WEF, únor 2016

Mnoho strategií hovoří o recyklaci a zkrácení životnosti materiálů a produktů, ale autoři opět vynechávají základní obchodní model „Produkt jako služba,“ o kterém všichni nevolení globalisté mluví.

Vyberte si:

• Světové ekonomické fórum: Produkt jako služba
  • Zákazník si zakoupí službu na omezenou dobu, zatímco poskytovatel si ponechá vlastnictví produktu a je motivován k jeho průběžné údržbě, zajišťování trvanlivosti, modernizaci a ošetřování na konci jeho používání.
• Bain: Výhoda sdílení kapacity
  • Cesta k vytváření cirkulární hodnoty zahrnuje přehodnocení modelů vlastnictví. Místo přímého prodeje produktů je firmy mohou nabízet jako službu, která zákazníkům poskytuje přístup k zařízení, místo aby vyžadovala plné vlastnictví.
• Ramboll : Produkt jako služba
  • Zachovává vlastnictví produktu a odpovědnost za správu materiálů po celou dobu životního cyklu produktu u původního výrobce nebo nájemce; tento model má nejvyšší pravděpodobnost dosažení cirkulární toky materiálů a udržení vysoké hodnoty.
• OECD : Systém služeb pro produkty
  • Poskytování služeb, nikoli produktů. Vlastnictví produktů zůstává na dodavateli.
• Harvard Business Review : Zachování vlastnictví produktu (RPO)
  • V klasické verzi tohoto přístupu výrobce svůj produkt zákazníkovi spíše pronajímá, než aby jej prodával. Výrobce je tedy zodpovědný za produkty, jakmile je spotřebitelé spotřebují.

Z politického hlediska je koncept „Produkt jako služba,“ se zvláštním zřetelem na textil, také součástí Evropské zelené dohody, jak je uvedeno v akčním plánu Evropské komise pro oběhové hospodářství.

A závazek k přechodu na oběhové hospodářství podepsaly všechny členské státy OSN v rámci Paktu pro budoucnost, který byl přijat na Summitu budoucnosti v září 2024.

„V rámci této legislativní iniciativy a případně prostřednictvím doplňkových legislativních návrhů Komise zváží zavedení zásad udržitelnosti a dalších vhodných způsobů regulace následujících aspektů […]

Podpora modelů „produkt jako služba“ nebo jiných modelů, kde si výrobci ponechávají vlastnictví produktu nebo odpovědnost za jeho vlastnosti po celou dobu jeho životního cyklu.“

Evropská komise, Nový akční plán pro oběhové hospodářství, březen 2020

Ale pokud máme být společností nájemníků, jak si přejí globalisté, od koho si pak máme pronajímat?

Musí existovat třída vlastnictví, třída aktiv.

Nevolení globalisté v Římském klubu a na Světovém ekonomickém fóru nemají rádi rentiérský kapitalismus, protože podle nich vede ke klientelistickému kapitalismu a monopolům, protože ti, kdo profitují, profitují pouze ze svého vlastnictví, zatímco lidé, kteří skutečně vykonávají práci nebo inovují, vidí zlomek příjmů vlastníků.

Ale když se hlouběji podíváme do oběhového hospodářství, tito malthusiánci vyměňují rentiéry za zainteresované strany – rentiérský kapitalismus za zainteresovaný kapitalismus.

Nakonec slibují, že z toho budou mít prospěch všichni stejně, ale to nemůže být vzdálenější pravdě.

V oběhovém hospodářství již nebudete nic vlastnit, všechno si budete pronajímat a budou existovat mocné zájmové skupiny, které budou vlastnit, ovládat a přerozdělovat zapůjčované zboží, služby a bohatství.

Jak navrhl blog WEF ohledně řešení politické a socioekonomické krize na Srí Lance v roce 2022, „menší počet vlastníků aktiv si aktiva vezme do úschovy, aby je udrželi v provozu a poskytovali služby mnoha uživatelům na základě spotřeby.“

A nezapomínejme, že nechvalně známá fráze Světového ekonomického fóra „Nebudete nic vlastnit a budete šťastní“ byla inspirována esejí dánské poslankyně Idy Aukenové „Vítejte v roce 2030: Nic nevlastním, nemám soukromí a život nikdy nebyl lepší.“

„Vítejte v roce 2030. Vítejte v mém městě – nebo bych měla říct ‚našem městě‘. Nic nevlastním. Nevlastním auto. Nevlastním dům. Nevlastním žádné spotřebiče ani oblečení,“ napsala Auken.

„Všechno, co jste považovali za produkt, se nyní stalo službou,“ dodala a zároveň poděkovala za „průlom v oběhovém hospodářství.“

Nevlastnit nic, být šťastný = cirkulární ekonomika.

Když se o deset let později vrátil spoluprezident Římského klubu Dr. Anders Wijkman, řekl o cirkulární ekonomice: „Mladí lidé nejsou blázni do vlastnictví věcí. Chtějí se o věci dělit. Chtějí využívat služeb.“

A aby se ještě více zatloukl hřebík do rakve vlastnictví v cirkulární ekonomice, Zpráva o mezeře v cirkulární ekonomice z roku 2023 výslovně uvádí: 

„Odklonem od vlastnictví a akumulace k modelům přístupu, které rovnoměrněji rozdělují zdroje, se můžeme posunout k systému, který poskytuje vysoce kvalitní služby všem.“

Ale i kdyby nevolení globalisté dosáhli své utopie o cirkulární ekonomice řízené kapitalismem a zainteresovanými stranami, stále nechtějí, abyste si vy rozhodovali o tom, jak utratit své vlastní peníze.

Říkají, že všechno bude tak levné, že se objeví další peníze, ale ty by se měly použít pouze na pronájem dalších věcí od zúčastněných stran.

Kterých, to vám nejlépe poradí sami vlastníci.

„V oběhovém světě ale musíme být také opatrní. Takzvaný rebound efekt může být náročný: pokud lze zboží používat déle nebo vyrábět efektivněji, celkově se stává levnějším.

Je třeba dbát na to, aby dodatečné peníze, které jsou v důsledku toho k dispozici, nebyly použity na věci, které spotřebovávají více zdrojů a/nebo energie.“

Římský klub, Cirkulární ekonomika: Proč jsou zdroje důležité pro změnu ekonomických systémů, červenec 2025

Autoři Římského klubu definují rentiérský kapitalismus jako „ekonomický systém, v němž obzvláště bohatí a mocní hráči na zdroje brání svá privilegia na úkor ostatních ekonomických hráčů a široké veřejnosti.“

Jejich řešením je tedy cirkulární ekonomika, v níž obzvláště silní hráči bohatí na zdroje brání svá privilegia na úkor široké veřejnosti, která si bude muset pronajímat produkty jako služby doživotně, aniž by cokoli vlastnila.

Život jako předplatné by byl přesný termín pro to, co tito nevolení malthusiánští globalisté chtějí společnosti vnutit.

Rovnost pro ně znamená, že všichni jsou stejně chudí, všichni mají stejnou měrou omezenou možnost spotřeby a všichni mají stejnou měrou omezené vlastnictví.

To znamená všechny kromě třídy aktiv, „ostatních ekonomických hráčů,“ hlavních zainteresovaných stran.

To jsou ti, kteří nahradí rentiéry a budou létat soukromými tryskáči a říkat vám, abyste snížili emise uhlíku a žili jednodušeji než oni.

Pokud je nazvete pokrytci, řeknou, že to, co dělají, je v pořádku, protože investují spoustu peněz do uhlíkových kompenzací, které si nikdy nebudete moci dovolit.

To všechno proto, aby si od vás mohli koupit uhlíkové kredity, zatímco vy sedíte ve svém modulu, připojeni k metavesmíru, aby vás odvedl od vězení vašeho patnáctiminutového města.

Mezitím cestují po světě, budují své digitální gulagy a zároveň vysávají další a další vzácné zdroje, které si údajně chtějí zachovat, zatímco vám říkají, abyste přestali mít děti, protože vaše rodina ničí planetu…

/ necenzurovanapravda.cz /