Může soukromá firma jako Facebook mazat libovolně příspěvky? Anglosaská praxe, která se formovala stovky let, vychází z poznání, že existuje rozdíl mezi vydavatelem, zprostředkovatelem a firmami, které mají charakter takzvaného „veřejného přepravce“.
Po zvolení Donalda Trumpa se objevila řada článků, ve který se objevují výrazy jako „tvrdá regulace sociálních sítí” s cílem „přihrát miliony” Muskovi nebo tvrzení, že Trump chce skončit s cenzurou konzervativních názorů na internetu a omezit právo soukromé firmy publikovat to, co se jí zachce. To je, píší média hlavního proudu, podle názoru odborníků protiústavní.
Pozn. autora: Většina vyjádření médií hlavního proudu k událostem v USA spadá do kategorie zpráv v lepším případě zcela vytržených z kontextu. Níže je skromný pokus o dodání kontextu k diskuzi o moderaci obsahu na sociálních sítích.
Nevinný knihkupec
Zákon, který určuje pravidla pro internet a sociální sítě, byl v Americe přijat v roce 1996, v samých počátcích internetu. Částečně navazoval na zákonné úpravy vydavatelské činnosti z padesátých let. Tehdy se Nejvyšší soud zabýval případem knihkupectví, které prodávalo knihu s erotickým obsahem. Jednoho zákazníka to pobouřilo a stěžoval si. Nejvyšší soud řekl, že knihkupec nemůže kontrolovat obsah všech knih, které prodává, a stížnost zamítl.
Zákon z roku 1996 proto rozlišuje mezi vydavatelem a „zprostředkovatelem obsahu” na internetu. Vydavatel, jako jsou například noviny, sám rozhoduje, co zveřejní a co ne, a proto je odpovědný za obsah. Je-li odpovědný za obsah, je možné jej žalovat.
Vydavatel s odpovědností
Vydavatelé nesou odpovědnost za obsah, jak dokazuje mnohamiliónové odškodné vyplacené deníkem Washington Post studentu Nicku Sandmannovi, který se zúčastnil demonstrace na podporu Donalda Trumpa. Odškodné dostal za to, jakým způsobem média zkreslila konflikt mezi ním a indiánským demonstrantem. Tím, co publikovala, a zejména tím, co nepublikovala, byly informace o konfliktu záměrně zkreslené.
Sociální sítě pouze zpřístupňují obsah třetích stran. Zákon to zohlednil tak, že v paragrafu 230, který je v USA nechvalně proslulý, zbavil sociální sítě odpovědnosti za to, co zveřejní, s výjimkou kriminálního obsahu. Zákon doslova říká: „Poskytovatel nebo uživatel počítačové služby nesmí být považován za vydavatele.”
Již v době svého prvního funkčního období Donald Trump opakovaně řekl, že pokud chtějí sociální sítě mazat některé příspěvky a rozhodovat tak o tom, co „zveřejní”, blíží se svým chováním vydavatelům. Vyzýval proto k revizi paragrafu 230.
Diskuze o paragrafu 230 probíhá v Americe dodnes a v příštím roce nepochybně zesílí.
Veřejný přepravce
Amerika rozděluje komunikační a mediální firmy do tří skupin. Vydavatelé novin nebo televizní stanice publikují vlastní obsah a odpovídají za něj. Ve druhé skupině jsou například knihkupci, kteří mají omezenou odpovědnost za to, co šíří. Jestliže je někdo upozorní na to, že šíří závadný obsah, a oni nic neudělají, mohou být hnáni k odpovědnosti v případě škody.
Třetí skupinou podle amerických zákonů je takzvaný veřejný přepravce. Koncept veřejného přepravce vznikl již v britském právním systému před založením USA a stanovoval zvláštní pravidla pro určitý typ firem, například železnice, které mají povinnost poskytovat služby všem příchozím.
V aktuálním právním pojetí patří do kategorie veřejný přepravce telekomunikační, doručovací nebo přepravní firmy. Nemají žádnou odpovědnost za to, co přepravují nebo šíří. Telefonní společnost není odpovědná za to, co někdo říká do telefonu. Ale bez ohledu na to, že jsou soukromé, nesmí diskriminovat.
FedEx nemůže odmítnout zaslání knihy, protože nesouhlasí s jejím obsahem. Telefonní společnost nesmí odmítnout službu zákazníkovi, protože volil ve volbách „špatného” politika.
Firmy s dominantním tržním postavením
Nejdéle sloužící ústavní soudce Clarence Thomas upozornil v nedávném rozsudku na podobnost sociálních sítí s firmami v kategorii veřejného přepravce z důvodu dominantního tržního postavení.
„Digitální platformy poskytují prostor pro dosud nevídanou možnost vyjadřovat různé názory. Stejně tak nevídaná je koncentrace kontroly nad veřejnými projevy v několika málo soukromých rukách. Facebook může kohokoli kdykoli smazat ze své platformy, včetně prezidenta USA, a to z jakéhokoli důvodu, nebo i bez důvodu. Existuje argument, že některé digitální platformy jsou dostatečně podobné veřejným přepravcům, což opravňuje stát k určité regulaci. Analogie je ještě větší pro digitální platformy, které mají dominantní tržní postavení.”
„Není podstatné, že tyto platformy nejsou jediným způsobem, jakým se může šířit slovo a informace. Člověk se vždy může vyhnout mýtnému na mostě nebo poplatku za vlak a místo toho řeku přeplavat nebo jít pěšky přes Oregon. Ale pro posouzení, zda firma disponuje podstatnou tržní silou, je důležité, zda existuje srovnatelná alternativa. Pro mnohé digitální platformy dneška žádná srovnatelná alternativa není.”
Takhle to vidí soudce Nejvyššího soudu Clarence Thomas.
Post scriptum
Pozn. autora:
Snaha regulovat platformu X ze strany EU není motivována dobře míněným úsilím o ochranu plurality názorů, ale faktem, že X na rozdíl od ostatních sociálních sítí nemaže příspěvky, které jsou v rozporu s progresivním viděním světa. Pod pláštíkem boje proti nenávistným výrokům nebo dezinformacím se snaží „chránit občany”, neboť oni sami by to nezvládli.
Jednoduchý argument, že každý má právo nečíst, co se mu nelíbí, potichu zapadl.
Ani argumenty o nenávisti neobstojí. Miloš Forman o tom natočil slavný film Lid versus Larry Flynt. Říká se v něm, že „ve světě debat o věcech veřejných je mnoho věcí učiněno z málo obdivuhodných pohnutek, ale přesto jsou chráněny principem svobody slova”. V samotném soudním rozsudku, který film inspiroval, je uvedeno, že „i kdyby člověk mluvil z nenávisti, výroky, kterým někdo upřímně věří, přispívají ke svobodné výměně názorů a zjištění pravdy.”
Právo soukromé firmy se zřejmě liší podle toho, co maže. Bohužel nebylo dosud možné posoudit reakce v případě, kdy soukromá firma maže příspěvky nějakého „hodného politika”. Nicméně je jasné, že ani ta nejsoukromější firma nemůže odmítnout vstup do své restaurace nějaké rasové menšině. Takže to s tím právem soukromých firem nebude tak jednoduché.
Autor: S.Spurný
Zdroj: syrzdarma.cz
Štátny prevrat v Rusku je poslednou nádejou Západu
Európske krajiny vytvárajú novú hrozbu pre Rusko v Čiernom mori
Nord Streams je tromfom vo veľkej geopolitickej hre
Predčasná radosť európskych jastrabov: Sýrsky chaos postihne ako prvých práve nás v Európe
Šojgua bežne stráži 20 mužov. Ako sa ukrajinským bezpečnostným službám podarilo dostať ku generálovi Kirillovi
Medvedevove prázdne vyhlásenia čoraz viac “dráždia” ruskú politickú elitu
Slovensko hlasovalo proti zákazu glorifikácie nacizmu, no premiér sa chystá do Moskvy osláviť 80. výročie víťazstva
Petícia: Nezmyselné protiruské sankcie škodia Nám Slovákom. Protiruské sankcie sú nástrojom hybridnej vojny.
VIDEO: Rusko zadržalo muža podozrivého z vraždy veliteľa ruskej protichemickej obrany a jeho asistenta.
VIDEO: Atentát na ruského generála Igora Kirillova je další eskalační roznětkou ve válce NATO s Ruskem.
O právu soukromých firem mazat příspěvky na sociálních sítích
Zelenskyj zaútočil na Orbána a vyhlásil, že Ukrajina nepotrebuje Maďarsko, aby sprostredkovalo mierové rozhovory s Ruskom
Zbor voliteľov USA potvrdil, že Donald Trump bude 47. prezidentom Spojených štátov
Marija Zacharovová: Atentát na Kirillova bol teroristický útok spáchaný militantmi kyjevského režimu s podporou Západu
Unijní kontrola soukromé komunikace – samozřejmě, že to zkusili znovu …
VIDEO: „Európska únia sa čoraz viac podobá na prachsprostú totalitu, ktorá cenzuruje a obmedzuje slobodu slova, tak ako to robí každý totalitný režim“
Ukrajinské deti sú vo veľkom predávané do zahraničia na orgány a pedofilom
VIDEO: „Eurokomisia spoločne s progresívnymi europoslancami ohrozujú demokraciu v EÚ, ktorá sa pod vašim vedením mení na totalitné nedemokratické monštrum,“ vyhlásil europoslanec Mazurek
VIDEO: Zradikalizovaný militantný progresívny liberál Hvorecký, šíriaci sústavne v slovenskej spoločnosti nenávisť voči ľuďom s inými názormi, hovoril o výsluchu na polícii kvôli trestnému oznámeniu, ktoré na neho podala ministerka Šimkovičová,
VIDEO: Europoslankyne Beňová & Laššáková zastavili trestnú výpravu progresívcov Proti Slovensku
zo sekcie
O právu soukromých firem mazat příspěvky na sociálních sítích
O právu soukromých firem mazat příspěvky na sociálních sítích
O právu soukromých firem mazat příspěvky na sociálních sítích