Ve společné analýze pěti předních německých hospodářských institutů se píše, že očekávají letos růst německé ekonomiky jen o 0,1 %. Nad tím, proč tomu tak je, se ve svém komentáři zamýšlí ekonom Vladimír Pikora.
Je zajímavé, jak mnoho lidí vzhlíží k Německu. Mají ho za modlu. Za vyspělou, industrializovanou ekonomiku, kterou chtějí všichni napodobit. Jenže to je starý pohled, který už neplatí. Německo už nedává světu příklad, který je radno následovat. Naopak má dnes tolik problémů, že to bude učebnicový příklad toho, čemu všemu je dobré se v hospodářské politice vyhnout.
To odráží statistika hrubého domácího produktu. Zatímco eurozóna jako celek rostla vloni o 0,4 %, Německo padalo o 0,3 %. Tehdy se hodně mluvilo o tom, že v následujícím roce zpomalí inflace, reálné mzdy díky tomu porostou, poptávka v ekonomice se zvýší a bude zase dobře.
Jenže mezitím se začalo ukazovat, že to nebude tak snadné. Příjmy domácností se sice zlepšily, ale německému průmyslu se stále nedaří. To je vidět na tom, že v lednu poklesl německý průmysl o více než 5 procent.
Ono se to špatně říká, ale Německo už není špička. Německo je už jen drahé. To samé, co vyrábí Němci vyrábí i Číňané, a to mnohem levněji. Ani ten rozdíl kvality už není takový, jako býval. Výsledkem je, že Německo přestává být konkurenceschopné. Už si toho dokonce všimli i němečtí politici.
Zároveň spolu s německými ekonomy mluví i o deindustrializaci Německa. Velké, tradiční firmy totiž opouští Německo, protože tam jsou velké nároky na vše. Musí se plnit vysoké standardy od ekologie až po bezpečnost práce. To jinde tak drsné není.
Německo chtělo světu ukázat, jak dokáže plnit ostré cíle Green Dealu a přitom tzv. udržitelně růst. Opak je pravdou. Německo má obrovské investice do zelených technologií, ale očekávaný růst nepřichází. Jeho zelené prvenství mu přináší problémy.
Někteří se snaží tvářit, že to nevidí, ale jiní chápou, že to bude nutné řešit nějakým zeleným kompromisem. Těžko si totiž lze představit, že bude německá ekonomika založená jen na službách bez emisí.
Ve společné analýze pěti předních německých hospodářských institutů se tento týden píše, že očekávají letos růst ekonomiky jen o 0,1 %. To je ještě horší výsledek, než predikuje německá vláda. Ta nedávno zhoršila očekávaný výhled z 1,3 % na 0,2 %.
V každém případě je skoro jedno, jestli se očekává růst o 0,2 % nebo 0,1 %. Oboje je na hraně recese. Pro představu – ratingová agentura S&P očekává pro letošní rok v USA růst o 2,4 %. To znamená, že Spojené státy porostou o více jak 2 procentní body rychleji než Německo. Jenže to vidíme léta. Roky sledujeme, jak USA utíkají Německu a celé Evropě. Od roku 2012 rostlo Německo jen ve dvou letech rychleji než USA. Přiznejme si to, ale Německo zaostává.
Problém Německa je ovšem problémem celé Evropy. Pro nás to je extrémně důležitý obchodní partner. Německé problémy budou dusit i českou ekonomiku. Předpoklad, že naše ekonomika během roku 2024 nějak výrazněji ožije se ukázal jako moc optimistický. Už i české ministerstvo financí zhoršilo výhled.
Podle mě to je ale málo. My nakonec budeme rádi, když vůbec porosteme. Z toho plyne, že všechny ty výhledy, jak konečně budeme plnit Maastrichtská kritéria k přijetí eura se možná vůbec ani nenaplní. Jinými slovy, možná si mnozí politici brousí zuby na euro předčasně.
V Německu se dnes čeká, že ožije za rok. Jenže já mezitím začínám být pesimističtější a ptám se, proč by to oživení mělo přijít. Nevidím strukturální změnu německé ekonomiky. Nečekám, že bude naráz konkurenceschopné, že sníží ceny a zvýší kvalitu. Růst výrazně nad 1 % mi přijde nepravděpodobný.
Je to neuvěřitelné, když si uvědomíte, jak rychle lze zničit jednu z nejobdivovanějších ekonomik světa. Německo má problémy úplně všude. Nekonkurenceschopnost je jen jeden. Němečtí ekonomové si například stěžují i na moc velkou nemocnost. Přitom nyní nemáme žádnou pandemii.
Ukazuje se, že jen systém nemocenských je špatně nastaven a směřuje až do moc velkého socialismu. Ostatní problémy jsou podobné. Mnoho voličů je totiž spokojeno s nerůstem, a tak se musí připravit na chudobu.
AUTOR: Vladimír Pikora
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…