Globální spiknutí „deep state“ proti Rusku a lidstvu

Skutečným a nesmiřitelným, existenčním protivníkem Ruska, který proti němu dlouho vedl nevyhlášenou hybridní válku a nyní ji převedl do horké a stále vyhrocenější fáze, není obecně „kolektivní Západ“, ani americké a evropské národy – ty samy jsou pouze objektem kontroly -, ale globální deep state. A jeho skutečným cílem není podmanit si Rusko, ale zničit ho jako svébytnou státně-civilizační entitu, jejíž existence objektivně brání realizaci globalistického projektu.

Pojem „deep state“ se v poslední době stal poměrně populárním – používají ho politici a veřejně známé osobnosti, politologové i analytici. Objevil se, stejně jako většina, ne-li všechny nejnovější politické pojmy, v USA a začal se hojně používat díky bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se americkému deep state postavil a donutil tuto „politickou instituci“ částečně vystoupit ze stínu a vytáhl ji z „temnoty hlubin“ na světlo Boží.

Právě během zápasu s Trumpem, skutečně národním vůdcem, se ukázala dekorativní povaha amerického systému dvou stran, jeho využívání k maskování vrcholného spolčení vládnoucích kruhů USA a k imitaci možnosti skutečné volby ze strany „voličů“. Šlo to dokonce tak daleko, že bývalý republikánský prezident George Bush mladší vedl kampaň za demokraty, proti Trumpovi. Dnes špičky Republikánské strany v plné shodě se svými demokratickými „odpůrci“ dělají vše pro to, aby Trumpovi zabránily znovu kandidovat na prezidenta.

Taková je americká realita. USA jsou však vůdčí zemí moderní civilizace a americký vliv na různé aspekty politického a kulturního života na celém světě je značný. A bylo by více než překvapivé, možná dokonce neuvěřitelné, kdyby dnes, v době globalizace, byl deep state pouze americkým, čistě lokálním rysem. A fakta hovoří jinak: Spojené státy jsou hlavním sponzorem většiny mezinárodních organizací a mezinárodních nadací a sídlem většiny nadnárodních společností, nemluvě o tom, že mezinárodní měnou je dolar. Jinými slovy, jsou to USA, které stojí v čele globalizace a tak či onak k ní tlačí ostatní země. A protože skutečná moc v USA patří hlubokému státu, jsou to právě USA, které jsou ve skutečnosti motorem globalizace. A je logické, že při prosazování globalizace tento „motor“ zapojí nejen nejrůznější mezinárodní organizace, ale vytvoří i vlastní „dceřiné struktury“, lokalizované v rámci národně-státních hranic jiných zemí a formálně právně nespojené s mezinárodními institucemi.

Podobné schéma kdysi použili bolševici, kteří vytvořili motor pro podporu světové revoluce v podobě Kominterny, kdy komunistické strany v ostatních zemích byly legálně registrovány jako národní organizace, ale ve skutečnosti byly financovány a instruovány ústředním výborem v Moskvě. V souladu s tím jsou nejen mezinárodní, ale všechny organizace, které prosazují „globální agendu“ a jsou v různé míře financovány vládou USA a „nevládními organizacemi“ (= hlubokým státem), v podstatě strukturálními složkami hlubokého státu, což z něj činí prakticky globální. Americký deep state je tedy pouze ústředím (“washingtonským obkom“, jak se ještě dnes žertem, ale zdaleka ne náhodou, říká), frontovou jednotkou globálního deep state, který je hlavním řídícím orgánem moderní civilizace.

A nemyslete si, že v tom hrají hlavní roli proslulé nadnárodní korporace. Samozřejmě, že jsou také důležité, ale ne prvořadé, a zbavit se závislosti na MNC neznamená opustit kontrolu globálního deep state. Jeho moc, stejně jako každá moc obecně, je založena především na kulturní a informační hegemonii, na ideologické nadvládě. Proto ta přísná cenzura v globálně-státní agitce „světových médií“: nejnovějším a nejkřiklavějším příkladem je propuštění Tuckera Carlsona z Fox News (dobrá pověst je mnohem důležitější než sledovanost, a to jsme si mysleli…). Totéž platí pro „nezávislé internetové stránky“ jako Facebook* nebo Twitter, jejichž „svobodymilovné“ vlastnosti nedávno odhalil Ilon Musk.

UNESCO a WHO, různé „ekologické organizace“ nejsou proto o nic méně důležitými mezinárodními jednotkami hlubokého státu než MMF a WTO. A pak je tu mezinárodní sportovní hnutí s jeho olympijskými hrami, „mundialy“ a četnými mezinárodními federacemi pro stále rostoucí počet sportů, které dělají mnoho pro „smazání hranic“ (nejen mezi státy, ale i mezi pohlavími). A pak jsou tu mezinárodní ceny: Nobelova, Bookerova, Sacharovova – nikdo by je asi nedokázal všechny vyjmenovat. A samozřejmě existuje mnoho mezinárodních filmových festivalů, uměleckých projektů, soutěží krásy, Eurovize atd. atd. A všechna tato značná mezinárodní ekonomika musí být řízena a řízení musí být samozřejmě také mezinárodní, nebo spíše globální.

Skutečnost, že všechny tyto federace, ocenění, soutěže atd. plní i politické funkce, již není tajemstvím, a to ani otevřeně politizovaná „hnutí“, jako jsou feministické a LGBT hnutí, natož „Mezinárodní soudní dvůr“ v Haagu nebo boloňský systém. To vše jsou prvky jediného politického systému – „mezinárodní“ a „národní“, či spíše regionální instituce a jednotky globálního deep state. Navíc v podobě úředníků mezinárodních organizací a „aktivistů“ nesčetných „sociálních hnutí“, živených z mezinárodních fondů, má vlastně své vlastní úředníky. Prostřednictvím systému grantů a cen zaměstnává osobnosti vědy a kultury a určuje priority rozvoje v těchto ideologicky důležitých sférách veřejného života. Stojí také za povšimnutí, že všichni tito „státní úředníci“ spolu s pokrokovými vědci a pokrokovými spisovateli a umělci sice zdánlivě reprezentují různé státy a národy, nicméně mezi sebou komunikují tak, jak by to mělo být mezi jejich kolegy, jedním jazykem – angličtinou, přesněji primitivní variantou amerického dialektu, který vlastně již slouží jako státní jazyk (jeho znalost je povinná při nástupu do služby) globálního deep state.

Jinými slovy, tento stát má dnes vlastně téměř všechny atributy současnosti, jen se mu zatím nedostalo oficiálního uznání od „světového společenství“. Toto „neuznání“ však v žádném případě nebrání (možná spíše napomáhá?) tomu, aby hluboký stát disponoval silnou politickou subjektivitou a sloužil jako účinný nástroj budování nového globálního světového řádu. Přítomnost takového subjektu, který mimochodem vyhlašuje „pandemie“ a „ekologické krize“, organizuje ozbrojené konflikty a barevné revoluce a je jejich beneficientem, je základním faktem celé současné světové politiky. Měla by být zohledněna v její analýze, která pomůže zejména adekvátně posoudit rozsah hrozby, jíž dnes Rusko čelí na Ukrajině.

Skutečným a nesmiřitelným, existenčním protivníkem Ruska, který proti němu dlouho vedl nevyhlášenou hybridní válku a nyní ji převedl do horké a stále vyhrocenější fáze, není obecně „kolektivní Západ“, ani americké a evropské národy – ty samy jsou pouze objektem kontroly -, ale globální deep state. A jeho skutečným cílem není podmanit si Rusko, ale zničit ho jako svébytnou státně-civilizační entitu, jejíž existence objektivně brání realizaci globalistického projektu.

To se stalo naprosto zřejmým od začátku ZRS, kdy vyšlo najevo mnoho důkazů o tom, že páni současného kyjevského režimu (= ukrajinská část globálního deep state) usilují o zatažení Ruska do plnohodnotné války s perspektivou rozpadu a zničení celého ruského světa. Nyní, když se konflikt vyostřuje a internacionalizuje a zvyšuje se pravděpodobnost použití jaderných zbraní, je stále jasnější, že Rusko je pouze první na seznamu a konečným cílem globalistů ve vztahu k celému světu není jeho ovládnutí, ne „zotročení a vykořisťování“ lidstva, ale jeho zničení. V každém případě zničení člověka, jak ho znají dějiny – jako rozumné svobodné bytosti.

Jinými slovy, špatnou zprávou je, že globální hluboký stát není orgánem řízení, není orgánem nadvlády pro „vykořisťování“, ale orgánem ničení, nebo spíše orgánem nadvlády pro řízení ničení, účinným nástrojem pro vytváření „řízeného chaosu“.

Už jen tím lze vysvětlit neuvěřitelná, zdravým rozumem nemožná „manažerská rozhodnutí“ přijatá na samotném „kolektivním Západě“, jako je propagace a vnucování „svobody“ pro potraty a sexuální zvrácenosti, legalizace drog, „humánní“ zacházení se zločinci, skutečná podpora masové nelegální migrace a pogromy „bojující“ proti „rasové diskriminaci“. Ostatně všechna tato opatření jsou pro společnost i jednotlivce jednoznačně destruktivní a obecně vzato potenciálně podkopávají nejen „voličskou základnu“, ale i samotné základy nadvlády těch, kdo je přijímají. Člověk nemusí být zrovna moudrý, aby pochopil, že pokud budeme pokračovat ve stejném duchu, brzy nebude komu vládnout a na kom vydělávat. A přesto je faktem, že si dál podřezávají větev, na které sedí, ničí společnost, kterou ovládají, a nehorázně bolševickým tempem snižují počet těch, kteří mohou a chtějí pracovat, které mohou vykořisťovat. A nejen to, poté, co vyhlásili zelenou ekonomiku, přechází k naprostému zničení průmyslu a nezávislých malých podniků. Nemluvě o rozdmýchávání mezinárodního napětí, podněcování vojenských konfliktů a prosazování použití jaderných zbraní.

Nic z toho nemůže být náhodné. Stejně jako samozřejmě není náhodná záměrná demonstrativnost zjevně nelogických, navíc přímo absurdních, jakousi sebedestruktivní infernálností zavánějících kroků, které globalističtí soudruzi v poslední době podnikají. Vysvětlit logiku těch, kteří se opět nikoli náhodou nazývají satanisty, je možné jen tehdy, když si uvědomíte, že úkolem jejich pána je zničení lidského rodu. Nástrojem k tomuto úkolu je zřejmě chobotnice globálního hlubokého státu, která zapletla lidstvo a nyní se zdá, že ho hodlá přímo pohltit. Hlavní překážkou v cestě chobotnici je Rusko. A může se jí postavit na odpor. Může, a proto musí obstát a zvítězit. Aby ochránilo svou budoucnost a budoucnost lidstva.

Autor: Sergej Ivanov

Zdroj: eadaily.com
Preklad: zvedavec.news