Formace ruských letounů kolem Evropy zalarmovaly desetkrát stíhačky NATO

Neobvykle vysokou aktivitu ruských vojenských letounů zaznamenalo v pondělí hned několik evropských spojenců. Pohotovostní stíhačky NATO musely startovat v rozmezí necelých šesti hodin celkem desetkrát hned k šesti formacím ruských strojů včetně strategických bombardérů.

„Zachycením několika skupin ruských letounů prokazujeme připravenost a schopnost střežit nebe spojenců 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce,“ konstatoval Andrew Hansen, z operačního štábu Velitelství vzdušných sil NATO v německém Ramsteinu.

Pohotovostní stíhačky NATO zaznamenaly v rozmezí necelých šesti hodin hned deset ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. Formace ruských strojů zachytily radary poblíž vzdušného prostoru Aliance na několika místech kolem Evropy. Nad severním Atlantikem, Severním mořem, Černým mořem i na Baltu.

Na severu musely vystartovat norské stíhačky F-16 ke dvěma skupinám ruských vojenských letounů poblíž norského pobřeží. První tvořily dva ruské strategické bombardéry Tu-142F Bear, které pokračovaly v letu jižním směrem. Kvůli tomu k nim posléze startovaly také britské a belgické pohotovostní stroje.

Později během dne norské F-16 startovaly k dvojici ruských bombardérů Tu-160 Blackjack nad mezinárodními vodami. 

Podle ruského ministerstva obrany šlo v případě bombardérů Tu-160 o plánované rutinní lety nad Barentsovým a Norským mořem. „Dva strategické bombardéry dlouhého doletu provedly pravidelný let ve vzdušném prostoru nad neutrálními vodami. Let trval více než 8 hodin,“ citovala z oznámení ministerstva agentura Tass s tím, že bombardéry doprovázely stíhací stroje  MiG-31.

Radary NATO také detekovaly tři ruské vojenské stroje blízko spojeneckého vzdušného prostoru nad Černým mořem. Musely k ním vystartovat postupně turecké, rumunské a bulharské stíhačky. Ruské stroje doprovázely dokud neopustily oblast.

Samostatně pak italské pohotovostní stroje Eurofighter, které v těchto týdnech střeží vzdušný prostor Pobaltí, opakovaně zachytily na Baltem formaci ruských letounů mířících do ruské exklávy Kalinigradu a zpět. Šlo o námořní hlídkový a protiponorkový stroj Iljušin Il-38 v doprovodu dvou ruských stíhaček.

Podle Hansena ruské stroje neměly podané letové plány, nekomunikovaly s řízením letového provozu a neměly zapnuté transpondéry vysílající jejich polohu a nadmořskou výšku pro řízení leteckého provozu. Operační střediska NATO v německém Uedemu a španělském Torrejonu k nim proto jako k neidentifikovaným a němým letounům musela vyslat pohotovostní stroje.

Podobně rušnou situaci řešilo velitelství NATO přesně před rokem, kdy muselo vyslat stíhačky několika zemí postupně k několika ruským strategickým bombardérům na cvičných dálkových letech kolem Evropy.

Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.

Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen kolem Evropy, ale také u severoamerických břehů.

Zdroj: idnes.cz