O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne pouze vláda, ale po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel.
Na webu o tom v pátek informoval Hrad. Zákon obcím nedává po finském vzoru možnost vetovat stavbu úložiště na jejich území, podle kabinetu by to bylo v českých podmínkách neuskutečnitelné.
Sněmovna prosadila, že vládní rozhodnutí o stavbě nebudou muset souhlasit obě parlamentní komory, i když to v souladu s původním návrhem kabinetu prosazoval Senát. Senátoři u poslanců neuspěli ani s požadavkem, aby vláda neměla jen možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad ustanovení atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno.
Zákon dává obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon také ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně ukládá povinnost projednat návrh na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich.
Norma stanoví rovněž pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
Podmínku veta pro obce požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování.
Mluvčí platformy a starosta Horažďovic na Klatovsku Michael Forman, jehož obec patří do vytipovaných lokalit, slíbil za obce bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. „Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu Parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům,“ uvedl mluvčí.
Doposud na území České republiky existující celkem tři úložiště radioaktivního odpadu – úložiště v areálu jaderné elektrárny Dukovany, bývalý vápencový důl Richard u Litoměřic a vytěžený uranový důl Bratrství u Jáchymova.
Historicky prvním úložištěm jaderného odpadu v Čechách byl Hostim u Berouna v opuštěném vápencovém lomu Alkazar. V 60. letech minulého století bylo úložiště uzavřeno a v roce 1997 byly všechny prostory vyplněny betonovou směsí.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce kvůli stavbě úložiště za 100 miliard korun prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína, kde stojí jedna ze dvou českých jaderných elektráren, a Březový potok na Klatovsku.
Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Zpracoval: ČTK / iD
Ide o prvé osobné stretnutie prezidenta Ruska s predsedom slovenskej vlády od roku 2016, píše…
Na Srbsko sa podľa prezidenta Aleksandara Vučića pripravuje zvonku majdanový úder podľa deväť bodového scenára,…
Ruská armáda spustila raketový útok na jeden z najväčších bodov dočasného rozmiestnenia militantov kyjevského režimu…
Stalinovo meno sa spája predovšetkým s Veľkou vlasteneckou vojnou, Októbrovou revolúciou a premenou Sovietskeho zväzu…
Útok na Kazaň z 21. decembra bol zameraný na obytné budovy a továreň, pričom podľa…
„Vy asi nechápete, ako by to ovplyvnilo stabilitu našich finančných trhov!,“ povedal so zvýšeným hlasom.…