VIDEO: Nevhodný až nebezpečný norský LNG plyn ničí plynové kotle a může dojít i k otravě nebo výbuchu!

Odborníci z ČKAIT upozorňují, že nové součástky plynových spotřebičů by měly odpovídat technickým požadavkům platným v zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Plyn nahrazující ruské dodávky totiž obsahuje několikanásobně vyšší množství sirovodíku, a proto dochází k jeho nedokonalému spalování, jehož výstupem jsou síra nebo sulfátové soli, které se usazují na plynových zařízeních, zejména hořácích.

Zhasínání hořáků kotlů, nestandardní chování plynového topení, červené konce plamenu na plynovém sporáku i jeho nižší výkonnost. To jsou některé vnější projevy změny v kvalitě zemního plynu, na které v tiskové zprávě upozornila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Zemní plyn původem z Norska má totiž trochu jiné složení, než měl ten ruský.

Poté, co Rusové přestali v srpnu dodávat plyn do Německa a dalších zemí včetně České republiky, nastal rychlý přechod k jiným zdrojům. Plyn z oblasti Severního moře však obsahuje víc nevítaných příměsí.

„Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.

Komora proto vyzývá své členy – autorizované techniky i inženýry, aby tomuto problému věnovali zvýšenou pozornost, a to zejména u připravovaných nebo již probíhajících staveb. Podle ČKAIT není nezbytně nutné plošně kompletně měnit hořáky a už vůbec ne celé kotle, situaci lze řešit například speciálním filtrem.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Pro koncové zákazníky nejde primárně o životu nebezpečnou, jako spíše o nákladnější záležitost. Náhradní hořáky vyjdou na 10 000 korun, práce spojená s jejich výměnou, případným čištěním a kontrolou vyjde zhruba na dalších 5000 korun. Speciální filtr, jenž by u řady plynových kotlů měl stačit, stojí přibližně 1200 korun plus náklady za práci technika.

Odborníci z ČKAIT upozorňují, že nové součástky plynových spotřebičů by měly odpovídat technickým požadavkům platným v zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Plyn nahrazující ruské dodávky totiž obsahuje několikanásobně vyšší množství sirovodíku, a proto dochází k jeho nedokonalému spalování, jehož výstupem jsou síra nebo sulfátové soli, které se usazují na plynových zařízeních, zejména hořácích.

Zásadní je také materiál potrubí v kotli. Podle techniků oslovených ČKAIT problémy nejsou registrovány u plynových technických zařízení s ocelovým potrubím, ale téměř výhradně u těch, kde byla použita měď.

Původem norský plyn k nám začal proudit od přelomu loňského srpna a září, tedy hned poté, co Rusové definitivně zastavili dodávky baltským plynovodem Nord Stream. Již tehdy první pozorovatelé, jako například předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský, upozornili na změny ve složení a výhřevnosti dováženého zemního plynu.

S jistým zpožděním na změnu zareagoval také Český statistický úřad, který uvedl, že loni v říjnu 57,5 procenta dovezeného plynu pocházelo z Norska a 10,7 procenta ze Spojených států amerických. Zbytek byl ruského původu, jednalo se o dříve dodaný plyn vytěžený z podzemních zásobníků. V listopadu již podíl norského plynu na dovozu do Česka vzrostl na 69 procent a podíl plynu z USA na 24 procent.

Zdroj: cz24.news / YouTube / ekonomickydenik.cz