Deprese způsobují nepříznivé životní situace, ne úbytek serotoninu, odhaluje nová studie zpochybňující tvrzení, že antidepresiva fungují tak, že napravují chemickou nerovnováhu v mozku

Tomu, jak přesně fungují antidepresiva založená na stimulaci serotoninu, podle vědců z University College London v současnosti stále dobře nerozumíme.

Vědci z University College London v rozsáhlé studii zpochybňují souvislost mezi množstvím hormonu serotoninu a depresemi. Jejich výsledky zveřejnil prestižní časopis Nature. Právě domněnka, že nedostatek tohoto takzvaného hormonu štěstí způsobuje deprese, podle nich stála za strmým nárůstem ve spotřebě antidepresiv. Dosavadní výzkumy přitom účinnost těchto léků většinou hájily.

„Doufám, že můj výzkum zabrání lékařům tvrdit, že antidepresiva fungují tak, že napravují chemickou nerovnováhu,“ říká britská psychiatrička Joanna Moncrieffová. Se svým týmem shrnuje, co vědci doposud zjistili o tom, jak serotonin souvisí s lidskými depresemi. Analyzovali třeba studie, ve kterých jejich autoři lidem hladinu tohoto hormonu uměle snižovali, nebo články, které přímo zkoumaly rozdíly v množství serotoninu v lidském těle.

„V žádné z těchto oblastí jsme nenašli důkazy o tom, že by lidé trpící depresemi měli sníženou hladinu serotoninu anebo že při úbytku serotoninu deprese vznikají. Z genetických studií naopak víme, že co může deprese způsobovat, jsou nepříznivé životní situace.“

Tomu, jak přesně fungují antidepresiva založená na stimulaci serotoninu, tak podle londýnských vědců v současnosti stále dobře nerozumíme. Britská psychiatrička si myslí, že stav pacientů částečně zlepšují, protože celkově snižují emoční citlivost.

Antidepresiva fungují

Psychiatr z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a šéfredaktor časopisu Česká a Slovenská psychiatrie Martin Anders ovšem upozorňuje, že léky stimulující serotonin zároveň dokážou blokovat nežádoucí vliv našeho vlastního imunitního systému na mozek. Jsou podle něj také účinné při léčbě úzkostí.

„Klinicky na lidech vidíme, že antidepresiva mají efekt,“ říká český psychiatr a upozorňuje, že existují i jiná antidepresiva než ta, která kritizuje nová studie.

„Já si myslím, že na té studii není nic kontroverzního. Prostě přináší nový pohled. Ona si vzala na paškál hlavně antidepresiva typu SSRI. My antidepresiv máme 40 různých typů. Máme dokonce i taková, která se serotoninem vůbec nehýbou, a přesto fungují.“

Martin Anders ve své praxi většinou podává antidepresiva až poté, co komplexně pacienta vyšetří a zjistí, jestli nemá jiné závažné onemocnění. U depresí často nejdříve zkouší jiné typy léčby, především změnu životního stylu a pohyb, ale třeba také doplňování vysokoenergetického světla speciálními lampami. Důležitou součástí léčby by podle něj měla být i psychoterapie.

„Možná to u některých psychiatrů tak je, že řeknete, že máte blbou náladu a dostanete antidepresiva, ale tak by to být nemělo,“ vysvětluje přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Průběh deprese se liší

Obecně podle něj platí, že léky na depresi snižují riziko sebevražd a správné užívání zdravotní stav pacientů zlepšuje. Jako velká část léků ale mají i antidepresiva své vedlejší účinky, mezi které někdy patří právě i celková emoční otupělost.

„Neříkám, že bychom antidepresiva neměli používat, Je ale velmi důležité, aby lidé zjistili, co víme a co nevíme o tom, jak fungují, a podle toho se informovaně rozhodovali,“ uzavírá Joanna Moncrieffová z University College London.

Deprese se svým průběhem velmi liší u každého pacienta. I proto je podle psychiatričky při léčbě duševních onemocnění nejdůležitější nezanedbat hledání jejich příčin. Případné změny v léčbě by pak pacienti vždy měli konzultovat s lékaři.

Zdroj: irozhlas.cz