Zelenskyj bude ještě letos donucen přijmout dohodu s Ruskem,“ uvádí zpráva Centra pro Geopolitiku největší americké banky JPMorgan Chase. Ruský prezident Vladimir Putin se podle zprávy americké investiční banky JPMorgan Chase bude snažit uzavřít dohodu, která mu umožní dosáhnout cíle a nakonec ovládnout i Kyjev.

Evropské zásoby zbraní rychle ubývají, Ukrajina čelí nedostatku vojáků, Spojené státy ztrácejí trpělivost a jednota v transatlantickém táboře se začíná rozpadat. V těchto podmínkách bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně ještě letos, zřejmě už do poloviny roku, donucen přijmout dohodu s Ruskem, která zmrazí boje, ale nepřinese celkový mír.
Tento projekt funguje len vďaka vám.
Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Každý dar pomáha pokryť pravidelné náklady na prevádzku, technické zabezpečenie. Ak má pre vás tento projekt hodnotu, podporte ho
Ani ruské ztráty nejsou udržitelné – při současném tempu by Rusko mohlo ovládnout celou Ukrajinu za téměř 120 let. Proto se ruský prezident Vladimir Putin bude snažit uzavřít dohodu, která mu umožní dosáhnout cíle a nakonec ovládnout i Kyjev. A tento scénář se jeví nejpravděpodobnější.
Rok 2025 byl vždy předurčen k vyjednávání a konečná hra je tady, uvádí květnová zpráva „Konec hry Rusko-Ukrajina a budoucnost Evropy“ Centra pro Geopolitiku největší americké banky JPMorgan Chase.
Společnost JPMorgan Chase ale upozorňuje, že názory v této zprávě Centra pro Geopolitiku se mohou lišit od stanovisek Výzkumného oddělení J.P. Morgan Securities LLC a neměly být vykládány jako individuální doporučení pro konkrétního klienta a zpráva není zamýšlena jako rada nebo doporučení konkrétních cenných papírů, finančních nástrojů nebo strategií pro konkrétního klienta.
Zpráva hned v úvodu klade otázku nad stabilitou předpokládaného příměří či míru na Ukrajině. To bude záviset jednak na tom, jak bude Putin spokojen s ukrajinskými a západními ústupky a jednak na síle bezpečnostních slibů, které by dohodu podepřely. Tyto sliby by pak byly v přímém rozporu, čím slabší jsou bezpečnostní sliby, tím více ústupků bude muset Ukrajina spolknout – neutralitu, demilitarizaci, odzbrojení, území atd. – nebo riskovat návrat k bojům.
Za této situace vidí zpráva čtyři možné scénáře vývoje v prostoru na Ukrajině s dopadem na Evropu, přičemž nejpravděpodobnější se autorům jeví vývoj jako v Gruzii, kdy nejprve západní země podporovaly její odtržení od ruského vlivu, aby posléze slábnoucí Západ přihlížel, jak Moskva znovu získává kontrolu.
Čtyři možné scénáře:
1. Jižní Korea (15% šance)
Ukrajina nezíská členství v NATO ani plné obnovení území, ale evropské jednotky a americké bezpečnostní záruky podpoří stabilitu, demokracii a ekonomický rozvoj většiny země. Zmrazená ruská aktiva v hodnotě 300 miliard dolarů by mohla výrazně podpořit rekonstrukci země.
2. Izrael (20% šance)
Pokračující silná vojenská a ekonomická podpora bez cizích vojsk umožní Ukrajině modernizovat armádu a udržet se v obranném postavení. Válka by zůstala hrozbou, ale Putin by byl motivován ekonomickými ústupky a lepšími vztahy s USA.
3. Gruzie (50% šance)
Bez zahraničních vojsk a silné podpory by Ukrajina čelila pokračující nestabilitě, zpomalení růstu a ztrátě šancí na integraci do EU a NATO. Země by se postupně přibližovala ruskému vlivu, což by ohrozilo demokracii i ekonomiku.
4. Bělorusko (15% šance)
V případě amerického odchodu a evropské nečinnosti by Rusko trvalo na maximálních požadavcích – úplné kapitulaci Ukrajiny, která by se stala ruským vazalem. To by znamenalo rozklad Západu a zásadní přepis světového řádu.
Putinovy podmínky: 6 ne a 6 ano
Rusko požaduje neutralitu Ukrajiny, zákaz cizích vojsk a moderních zbraní, výrazné omezení ukrajinské armády a přiznání ruských nároků na Krym a čtyři oblasti. Současně žádá zmírnění sankcí, veto zahraničních bezpečnostních záruk a omezení přítomnosti NATO v Evropě.
Co by znamenal „gruzínský scénář“?
Gruzie po válce s Ruskem v roce 2008 prožila příliv západní pomoci, ale bez silných bezpečnostních závazků a s ruským vlivem v pozadí začala ztrácet „demokratický směr i ekonomickou stabilitu“. Ukrajina by v podobném případě riskovala pomalý odklon od Západu, ztrátu kvalifikovaných pracovníků a utlumení obranného sektoru. Tento scénář by znamenal přetrvávající nejistotu a geopolitickou šedivost.
Evropa na rozcestí: Jak dál bez USA?
Ruská invaze šokovala Evropu a vyvolala zásadní změny v bezpečnostní a energetické politice. Ovšem náhlá změna americké politiky v roce 2025, symbolizovaná napjatou návštěvou Zelenského v Bílém domě a omezením vojenské pomoci, vyvolala v Evropě šok a volání po větší „strategické autonomii“. Nový německý kancléř Friedrich Merz deklaroval nezávislost na USA jako absolutní prioritu, slibuje zvýšení obranných výdajů a posílení evropské bezpečnosti.
Výzvy a nejasnosti
Evropská unie chce posílit svou konkurenceschopnost, finanční integraci a obranu, ale zatím není jednotná v tom, jak přesně dosáhnout nezávislosti na USA, jaké kroky jsou přijatelné a komu by měly sloužit. V době, kdy se transatlantická spolupráce ocitá v nejistotě, stojí Evropa před zásadním rozhodnutím o své budoucnosti.
Zdroj: echo24.cz / InfoVojna
Prelomové rozhodnutie Najvyššieho súdu ČR výrazne rozširuje šance na získanie finančnej kompenzácie pre ľudí, ktorí utrpeli zdravotné následky po očkovaní proti ochoreniu Covid-19
Super tajný agent Bezrukov odhalil zámery Západu: Neutralizovať ruské jadrové sily, politicky destabilizovať Moskvu
Trump pohrozil, že nechá Izrael s Iránom osamote
Nebenzja označil Zelenského list Putinovi za neohrabanú provokáciu
Američania prišli pri Hormuze o útočný vrtuľník AH-64 Apache
Irán aj Húsiovia dodržali slovo – a postavili sa na obranu Libanonu
Proti komu a ako sa Poľsko vyzbrojuje?
Vyjednávania sa skončili: Putin v dialógu so Západom dal veci definitívny bodku
Budúcnosť ukrajinských mužov v Európe: pracovná sila pre hostiteľské krajiny alebo rezerva pre ukrajinské ozbrojené sily?
Tuskovi sa rozjasnilo. Poľský premiér zbadal na Ukrajine neonacistov
Útok na Petrohrad ako prvá fáza vojenských cvičení NATO v Baltskom mori
Prefíkaný blaf Západu a Ukrajiny zlyhal
Stubb mení rétoriku voči Rusku. Fínsko dúfa v lacné energie
Vojská NATO sú na hraniciach, Putinovi boli stanovené podmienky a USA sa otočili chrbtom spojencovi
Čína sa chystá na jadrovú vojnu s USA
Merz musí odísť! Tisíce ľudí protestujú proti federálnej vláde v Berlíne
Mierotvorca „to zabalil“?
„Genocída kultúry“ podľa Skrúcaného! Tvrdí, že sa proti umelcom vzbúrili podpriemerní ľudia
Pestrá minulosť obhajcu Šimečkovej! Úmyselne zakrýva vážne fakty, tvrdí Smer
Šesť rokov po tragédii v Prešove a otázok neubúda
Podporte Slovanské Noviny
Tento projekt funguje len vďaka vám.
Podporiť terazBez dotácií. Bez kompromisov.
Ak má pre vás hodnotu, podporte ho.
zo sekcie
„Rok 2025 byl vždy předurčen k vyjednávání a konečná hra je tady.
„Rok 2025 byl vždy předurčen k vyjednávání a konečná hra je tady.
„Rok 2025 byl vždy předurčen k vyjednávání a konečná hra je tady.