Slovanská tradice – (4) – společenská zřízení

Obvyklé dělení na prvobytně-pospolné, otrokářské, feudální, kapitalistické, socialistické a komunistické je podle mého názoru nesmyslné. V zásadě je společnost buď řízena mravním zákonem (společnost tradiční), nebo je od mravního zákona ‚osvobozena‘ (společnost liberální). Potom například otrokářství je pouze druh vztahů (často i smluvních – viz ‚staří Slávové‘ v Římské říši) a feudalizmus je způsob organizace státní moci (předání správy vymezených území určeným zástupcům). Socializmus se tak může nacházet ve dvou zcela rozdílných podobách – v podobě tradiční společnosti (občinový, ‚sovětský‘, nebo ‚reálný‘ socializmus), nebo liberální (trockizmus a podobné – více, či méně fašizující proudy). Kapitalizmus je obecným projevem liberální společnosti.

opis tradičních a liberálních společností jsem uvedl v 1. díle. Zjednodušeně jde o to, jaký má mravní zákon odraz v právním řádu společnosti. Protože je mravní zákon obtížně vymezitelný a je spojen s velkou osobní odpovědností, i jen toto vyvolává sklon k liberalizaci společnosti. Liberalizace ale vnáší formalizmus neslučitelný s přirozeným řádem věcí. Formalizmus je totiž prostředkem k vyvázání se z platnosti mravního zákona a tímto způsobem se špičky společnosti zbavují společenské zodpovědnosti za své skutky a přeměňují se na elity.

Mimoto si musíme uvědomit, že pojmy ‚tradiční společnost‘ a ‚liberální společnost‘ jsou v rovině ideálu a skutečné zřízení té které společnosti se svému ideálu jen blíží. Obecně tak společnosti přiřazujeme určité společenské zřízení na základě její navenek hlásané filozofie. Tak například Spojené státy americké (SSA) jsou navenek jasně liberálním státem (arogantně hlásajícím a prosazujícím zničující liberalizmus), ale osobně se domnívám, že jejich vnitřní pevnost určují v podstatě neliberální protestantské občiny, které SSA kdysi založily. Dále jsou dnes v SSA velmi silné černošské, hispánské a čínské občiny, které sice bojují o své postavení – ale také mají zájem na přežití SSA.

Je dobré si uvědomit, že dnes jsme ve stavu, kdy se nám v této oblasti pojmy zcela zamotaly.

Liberální společnost

Socializmus

Socializmus vznikl jako hledání východiska z liberální společnosti – ale i toto východisko zůstalo v liberální rovině. Proto původní ‚utopický‘ socializmus v praktické rovině vede k fašizmu (snaha slepit liberalizovaná individua do ‚svazku‘, ‚snopu‘ – fascie, ale za situace, kdy se ‚elity‘ nacházejí mimo působnost všeobecně platného mravního zákona – a tím i mimo příslušnou trestní odpovědnost za své skutky. Elity tak mohou v podstatě s právní oporou svého konání volně manipulovat ostatní společností, zatímco ta je na základě zvyků stále vázána buď přímo mravním zákonem, nebo čímsi na jeho způsob.

Ve skutečnosti úplně stejnou záležitostí je trockizmus. Potom, co fašistické Německo za druhé světové války učinilo fašizmus zcela nepřijatelný, stal se trockizmus jedním ze základů dalšího řešení – ale až později.

Zatím v době rozkvětu Sovětského svazu musely liberální elity ustoupit ze svých nároků a přistoupily na sociální demokracii.

Fašizmus

Základem fašizmu je liberální společnost, v níž se elity zbavily odpovědnosti za své skutky a širokou společnost zneužily pro své potřeby. Mimoto elitám časem došlo, že ještě výhodnější je nestarat se třeba i jen o ‚pseudo-mravní zákon‘ a přeměnit individua na dav. Ten je ještě podstatně snadněji manipulovatelný, protože individua davu nemají mravní zábrany a jsou schopna v zásadě bez odporu vykonávat zločiny (lépe: jakékoliv činy, které se zrovna hodí elitám a elity se přitom zbavují zodpovědnosti za ně).

Protože však v době prosazování fašizmu již bylo silné dělnické hnutí a to bylo v ostré opozici vůči elitám, elity sáhly k ještě jednomu opatření, kterým svému obyvatelstvu usnadnily přijetí fašizmu. Tím byla záměna nepřítele ‚dělnické třídy‘. Buržoazie (elity) nabídla dělnické třídě ‚spojenectví‘ s tím, že se vlastní dělnická třída promění na spoluvládce, kteří ovládnou okolní (slabošské) národy. Takto se dělnická třída dala ochotně naverbovat do válečného dobrodružství a jinak docela kulturní národ se nechal svést k nejvážnějším zločinům.

Fašizmus se navenek projevuje různě, jeho základní podstatou je právě výše uvedené zneužití široké společnosti elitami v liberální (občanské) společnosti. Veškerý rozdíl mezi italským fašizmem, španělským fašizmem, německým nacizmem a jakýmkoliv dalším fašizmem je pouze v drobnostech, vycházejících z místních kulturních podmínek. Nakonec odlišnosti od dalších vývojových podob liberální společnosti, pokud v nich není zavedena dialektika (což je jen jiná, slabší, podoba svátosti slova), jsou čistě kosmetické.

Liberální marxizmus

Inteligence v západní společnosti měla liberální vzdělání a nebyla schopna překročit jeho stín, když navíc tento směr vznikl v již dávno liberalizovaných společnostech. Mimoto samotný Marx svůj Kapitál také psal z čistě liberálních pozic a teprve po jeho vydání si začal uvědomovat neliberální povahu komunizmu, jako občinové společnosti. Proto celá široká vrstva, podporující Marxovo učení se soustředila okolo jeho liberálního a čistě mechanistického výkladu.

Jedinou výhodou oproti utopickému socializmu tak je dialektika, která brání vážným mravním prohřeškům. Jinak nepřinášel nic, kromě podvržení méně podstatných záležitostí.

Trockizmus

Trockizmus vyrůstal z úplně stejných základů, jako fašizmus a byl jen formálně doplněn liberálním marxizmem (trockisté v zásadě využívali marxizmus – ale i leninizmus – pro ryze formální a účelovou podporu svých postojů. Trockizmus se samozřejmě přizpůsoboval danému prostředí, jak se utvořilo Říjnovou revolucí v Rusku. V průběhu let tyto vlastnosti vystoupily na povrch. Byly příčinou vážných krizových jevů ve společnosti a následné čistky, jejíž krvavost byla způsobena právě pokusy nemorálních elit zneužít prostý lid (na způsob fašizmu). Obtížnost a krvavost obrodného procesu v Sovětském svazu vedla k rozhodnutí tvrdě se vypořádat s těmi, kteří vykazovali podobné sklony v dalších socialistických zemích.

Trockizmus stavěl na skrytí elit (velcí bankéři) před prostým lidem za jakoby vůdce tohoto lidu (Trockij). Přes neúspěch v socialistických zemích se s pádem socialistického tábora stal vůdčím vývojovým směrem liberální společnosti. Je třeba si uvědomit, že ačkoliv navenek se trockizmus neprojevuje tak agresívně, jako fašizmus (a koneckonců i jak se svého času projevoval v SSSR samotný trockizmus) je svým pojetím s fašizmem naprosto totožný. Vychází sice z dialektiky, ale svojí účelovostí zaručuje to, že když se to bude hodit, dialektiky se zbaví.

Sociální demokracie

V době, kdy SSSR vzkvétal, panovala mezi elitami obava z toho, že je lid smete a vydá se ‚sovětskou cestou‘. To bylo pro ně zcela nepřijatelné a elity přistoupily k ústupkům: Přijaly názor sociální demokracie, že pro elity bude výhodnější nechat ‚ukápnout‘ nějaké společenské výhody (zajištění) prostému lidu s tím, že samotná sociální demokracie přijme postoj ‚cesta je vše, cíl není nic‘ – přesněji za zdáním společenského boje za zájmy prostého lidu se tohoto boje vzdá. Zároveň elity přijaly představitelé sociální demokracie mezi sebe. Toto nakonec vedlo k tomu, že sociální demokracie nejen vzdala příznivý postoj k Sovětskému svazu, ale příznivě se postavila k bezuzdnému vykořisťování 3. světa – a tak (podobně jako u fašistů) se nechala uplatit elitami.

Na druhé straně se tímto způsobem podařilo v liberálně-demokratických zemích dosáhnout významných společenských záruk. Nelze však přehlížet skutečnost, že s pádem SSSR elity začaly postupně, ale nepřetržitě omezovat tento soubor společenských záruk a ‚střední třída‘ se tak postupně propadá do bídy. Sociální demokracie je vytlačována Novým světovým řádem.

Nový světový řád

S postupným omezováním sociální demokracie po pádu SSSR začala růst váha řešení, vycházejícího původně z trockizmu, které získalo označení Nový světový řád. Jeho základem je napůl skrytá, ale také již napůl otevřená velice úzká celosvětová elita, která se pokouší přebírat s pomocí manipulace vědomím a dalšími podobnými prostředky vládu nad pokud možno celým světem.

Nový světový řád je dalším vývojovým stupněm liberální společnosti. V zásadě alespoň v podobě sociální demokracie vychází z dialektického liberálního marxizmu, ale právě ve své současné podobě dialektiku opustil a tím se otevírá prostor pro nabrání ryze fašistických rysů.

Ve skutečnosti se situace (naštěstí) poněkud zvrtává, protože zaměření těch nejvyšších elit na finance (abstraktní pojmy zbavené skutečného významu) vyvolává ohromné potíže v ovládání zemí a vede k určitému vnitřnímu napětí uvnitř samotných elit a snaze části z nich se věnovat nejen číslům na účtech (správně chrematistika), ale i stavu hospodářství (původní význam pojmu ekonomie; viz D. Trump). SSA se dostávají do stavu rozkladu a to dává určité naděje do budoucna. Tyto úvahy mají pouze dvě slabiny: Není jasné, kdy ke zhroucení SSA dojde a není jasné, kolik mrtvých to doprovodí. Dnes však můžeme považovat za jisté, že Pax Americana se chýlí ke konci a tím pádem zřejmě ‚Nový světový řád‘ nedostane čas ani prostor pro svoje zfašizování.

Tradiční – občinová společnost

Toto je tradiční společnost, založená na mravním zákoně a tradici (včetně svatosti). Po liberalizaci západoevropské společnosti byla tradiční společnost vytěsněna na okraj zájmu. Pozornost ji začal věnovat až K. Marx a pojmenoval ji ‚komunizmus‘ (anglicky ‚občina‘ = ‚commune‘). V dalším však představitelé západoevropského dělnického hnutí (II. Internacionála) se tohoto pojmu zbavili (šlo o dávno liberalizované společnosti, v nichž občina již neměla ohlas) a začali používat pojem sociální demokracie, když jejich uvažování zůstalo v čistě liberální rovině. Proto celé toto hnutí občinovou společnost opustilo.

Slovanská občina – sovětské zřízení

Na začátku 20. století zůstal jediný velký stát s částečně občinovým zřízením, zachovávající alespoň zdání suverenity – Ruská říše. Do Ruska se také soustředila obroda občinové společnosti, když občina vcelku překvapivě (pod novým názvem sověty) předvedla během 1. ruské revoluce svoji ohromnou sílu.

Mimoto Kara-Murza upozorňuje, že v předchozích desetiletích (za vážné krize modernizace Ruska, hladomorů a parazitující šlechty) v Rusku proběhla velmi široká celospolečenská diskuze o možnostech dalšího vývoje. Během ní se probírala celá řada možností společenského vývoje, o jakých se na ‚vyspělém‘ Západě vůbec neuvažovalo. Z těchto úvah musíme vyzdvihnout především narodniky (dále zde byli marxisté, ‚děkabristé‘, černosotněnci, liberálové, euroasijci a ti všichni v mnoha odstínech – zatímco Západ znal pouze liberály a liberální marxisty). Samotní narodnici vycházeli z proslovanských, ale v dalším období nabrali více-méně teroristické rysy. Později však z původní proslovanské filozofie vyrostli novonarodnici a ti již vybudovali celý teoretický a odůvodněný projekt budoucnosti Ruska. Mezi klíčové postavy patřili Čajanov, Vernadskij a Kondratěv. Další významnou postavou (euroasijství) je Ključnikov.

Novonarodnici sice nepřevzali v Rusku vládu, ale prozřetelností Lenina nakonec vybudovali po hospodářské a filozofické stránce sovětskou společnost. Celá NEP je dílem Čajanova a nakonec i další politika SSSR byla přes marxistická prohlášení veskrze nemarxistická a orientovala se nikoliv na ‚vyspělou Evropu‘, ale na ‚Euroazijství‘ – stavěla na klíčovém postavení Ruska na pevnině.

Naneštěstí rozsah vnitřních bojů i ohrožení zvenčí omezily pozornost věnovanou duchovní stránce společnosti. Další nepříjemností bylo to, že ruská inteligence byla vzdělána přísně liberálně (často v západní Evropě) a v nejmenším nerozuměla tradiční společnosti. Lenin tyto potíže obešel tak, že v jednotlivých případech velmi úporně a rozumně dokazoval rozumnost řešení, vyplývajících z tradičních řešení. Takže s marxistickými hesly prováděl čistě nemarxistickou politiku, ale lidé okolo něj to ani netušili. Stalin se potom zaměstnal hospodářskými záležitostmi a neměl čas na dohadování se o teoretických, ani o duchovních záležitostech. Stalin jen úporně varoval národohospodáře, že v sovětské společnosti je třeba uvažovat o zcela jiných klíčových kategoriích, než v kapitalistické politické ekonomii. Jenomže ti zůstali v zajetí představ o tom, že politická ekonomie je věda o zbožní výrobě (a nikoliv o ekonomice v původním smyslu toho slova). Po Stalinově smrti se tak politická ekonomie (zaměřená výhradně na v tradiční společnosti okrajovou záležitost) stala ideologickým základem vnitřního rozvratu sovětského zřízení.

Pod pojem slovanská občina spadají i velmi blízké občiny dalších slovanských zemí, m.j. i Československa. Blízká je i dříve poněmčená NDR a nakonec tato řešení jsou blízká i dalším společnostem (Vietnam, Lýbie).

Konfuciánství

Další významnou skupinou jsou země stavící na konfuciánství (Čína, Japonsko, Korea a Indočína). Ty uvnitř zachovaly zásady občinového zřízení, ale navenek se projevují jako kapitalistické státy. Jsou založeny na Tradici – a je potřeba je pečlivě studovat. Je to však již Tradice dosti odlišná od naší, proto se na jejich obyčeje nemůžeme spolehnout. Tyto země jsou v každém případě na vzestupu.

Další občinové společnosti

Vedle toho jsou na Zemi i další a rozsáhlé občinové společnosti, ale jsou to velmi často jen periférie kapitalistické společnosti (jsou velmi významné i v SSA). Jejich vliv je proto slabý (má se většinou za to, že se jedná o kapitalistické/liberální společnosti).

Komunizmus

Během dalšího vývoje se začal rozlišovat ‚komunizmus‘ jako jakási ideální podoba lidské společnosti. Tuto deformaci zavedli právě liberální marxisté (zřejmě především Bucharin). Ve své samotné podstatě to je nesmysl, protože komunizmus je právě a jen občinová společnost. Naneštěstí se názor v liberálně uvažující inteligenci prosadil. V samotných socialistických zemích se proto pojem komunizmus používal jen zřídka (Chruščovovy nesmysly) a více se používal na Západě – kde byl symbolem hrůzy.

Sovětský (reálný) socializmus

V samotných socialistických zemích se (také pod vlivem liberální inteligence) prosadilo označení ‚socializmus‘ – přesto, že se jednalo o fakticky nepřátelský liberální projekt. Sovětský (reálný) socializmus tak je tradiční společností, v níž tuto skutečnost inteligence nepřiznala. Inteligence zůstala liberální a tak tradiční společnost pokřivila a postupem času prosadila názor o ‚nesprávných‘ základech socializmu.

K tomu došlo proto, že Lenin v zásadě opustil marxistický projekt, ale jsa obklopen samými marxisty, nemohl si dovolit to prohlásit otevřeně (oprávněně se obával, že se vzepřou – viz trockisté). Sovětský projekt byl čistě novonarodnický a vycházel z filozofie proslovanských. Takže Lenin narodnické zásady vysvětloval a obhajoval jako zvláštnosti ruské cesty (což byla pravda) a vzhledem k jeho pověsti člověka opovrhujícího ‚narodnickou lyrikou‘ mu to procházelo. Stalin již raději místo mluvení vůbec jen pracoval. Po jejich smrti však liberálně uvažující marxisté a inteligence zůstali a během krátké doby úspěšný novonarodnický projekt zcela zničili. Slovy Andropova: „Neznáme zemi, které vládneme.“

Autor: ŠIFRIN

Zdroj: kob-forum.eu

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na rozvoj a propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí. 

Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Mame množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Bez Vašej pomoci sa však ďalej nepohneme.

IBAN: LT90 3250 0868 2837 7659 BIC: REVOLT21 do poznámky prosím uviesť “dar„

ďakujeme

Vyhlásenie: 

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu  [email protected]

UPOZORNENIE

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

.

Máme množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Sledujte nás na jednej z najbezpečnejších chatovacích aplikácií Telegram, na ktorom vám prinášame aktuálne bleskové správy.

 

 

LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD

čl.17. Sloboda prejavu a právo na informácie sú zaručené. Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, tlačou, obrazom, alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu.

Čl.20. Právo slobodne sa združovať je zaručené. Každý má právo spolu s inými združovať sa v spolkoch, spoločnostiach a iných združeniach.

Vyhlásenie:

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedná za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Za obsah a pôvodnosť príspevku zodpovedá autor alebo pôvodný zdroj. SN publikujú aj názory, ktoré nemusia odrážať stanovisko redakcie, jej vydavateľa alebo oficiálnej interpretačnej línie. Robíme tak z úcty k ústavnej hodnote názorovej plurality, ktorá prispieva k posilneniu demokracie vôle ľudu a väčšiny ako aj otvorenej platformy pre slobodnú výmenu názorov pri hľadaní pravdy a mieru v konfliktom svete. Medicínske a lekárske texty, názory a štúdie v žiadnom prípade nemajú nahradiť konzultácie a vyšetrenia lekármi v zdravotníckom zariadení alebo inými odborníkmi. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na [email protected]

UPOZORNENIE:

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Diskusia

(Pripojiť sa do diskusie je možné len po registrácii a následnom prihlásení sa do účtu.)